Xeen tiʼ baʼax ku taasik

LE PAALOʼOBOʼ TAAK U YOJÉELTIKOʼOB

¿Baʼax jeʼel u yáantkech utiaʼal maʼ u jáan lúubul a wóoleʼ?

¿Baʼax jeʼel u yáantkech utiaʼal maʼ u jáan lúubul a wóoleʼ?

 ¿Tsʼoʼok wa u yúuchultech lelaʼ?

  •   U kíimil juntúul máax a yaabiltmaj.

  •   U tsaʼayaltech junpʼéel kʼaakʼas kʼojaʼanil.

  •   A wilik junpʼéel nojoch loob.

 Tuláakloʼon unaj k-kanáantik maʼ u lúubul k-óol kéen k-aktáant nukuch problemas ichil k-kuxtal. Le máaxoʼob kaʼanchajaʼan u xoʼokoʼob xanoʼ ku yaʼalikoʼobeʼ maʼ unaj u jach lúubul k-óol yoʼolal le baʼaloʼob k-aktáantik sáamsamaloʼ. ¿Baʼaxten? Tumen jeʼel u beetkoʼob k-kʼojaʼantaleʼ. Le oʼolal kex jeʼel baʼalak problemail táan a aktáantikeʼ unaj a kanáantik maʼ u jach lúubul a wóol.

 ¿Bix juntúul máak maʼ tu jáan lúubul u yóol?

 Kex ku aktáantik problemas jeʼex u maasil máakoʼobeʼ ku yilik u jóokʼol táanil. Tsʼoʼoleʼ kex yaan hora yaachajaʼan u yóol yoʼolal baʼax uchaʼantiʼeʼ maʼ tu jáan lúuʼsaʼal tumen le problemasoʼ yéetel ku yilik u kiʼimaktal u yóol.

Junpʼéel palmeraeʼ ku wúutsʼul le kéen taalak junpʼéel kʼaʼamkach iikʼ pero ku kaʼa tojtal kéen máanak kʼiin. Teech xaneʼ jeʼel u páajtal u kaʼa kiʼimaktal a wóol kex táan a máansik problemaseʼ.

 ¿Baʼaxten maʼ unaj a chaʼik u jach lúubul a wóoliʼ?

  •   Tumen deporsi ku yantal problemas tiʼ máak. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Le máaxoʼob chich u yáalkaboʼoboʼ maʼ mantatsʼ letiʼob ganartik junpʼéel carreraiʼ, [...] le máaxoʼob kaanbalnajaʼanoʼoboʼ maʼ mantatsʼ ku bin utsil tiʼobiʼ, tumen tiʼ tuláakal máak junsúutuk u jáan úuchul wa baʼax» (Eclesiastés 9:11). ¿Baʼax ku kaʼansiktoʼon leloʼ? Ku kaʼansiktoʼoneʼ tak le máaxoʼob utsoʼoboʼ ku muʼyajoʼob kex mix baʼal kʼaas u beetmoʼob.

  •   Tumen ku yáantaj utiaʼal maʼ u séeb kʼojaʼantal máak. Juntúul máax ku meyaj bey maestro yéetel ku tsolnuʼuktik le paalaloʼoboʼ ku yaʼalikeʼ táan u maas yaʼabtal le paalaloʼob ku binoʼob u kʼáatoʼob áantaj utiaʼal ka maas maʼalobchajak u calificaciónoʼoboʼ. Yaan xaneʼ ku bin tu yiknal tumen como tsʼoʼok u yaʼalaʼal baʼal tiʼ teʼ redes socialesoʼ maʼ u yojel baʼax u beetiʼiʼ. Bey maʼ nojoch baʼal le baʼax ku yúuchultiʼoboʼ pero wa maʼ tu kanik u controlartubaʼobeʼ jeʼel u kʼojaʼantaloʼobeʼ. a

  •   Tumen ku yáantik máak kéen maas nojochchajak. Le doctor Richard Lerneroʼ ku yaʼalik yoʼolal le baʼaxoʼob ku beetik u lúubul u yóol máakoʼ: «Kʼaʼabéet a kanik a jóokʼol táanil kex jeʼel baʼalak ka úuchkeʼ. Juntúul máax kʼan u tuukuleʼ ku tsʼáaik metas ichil u kuxtal yéetel ku yilik bey baʼaxoʼob jeʼel u páajtal u beetik utiaʼal u béeykuntik le baʼax u kʼáatoʼ». b

 ¿Baʼax jeʼel a beetik utiaʼal maʼ a séeb chiʼichnaktaleʼ?

  •   Ilawil le problemas jeʼex unajoʼ. Kan a kʼaj óolt máakalmáak le problemas nuuktak tiʼ le maʼatechoʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Le j-maʼ naʼatoʼ séebaʼan u yeʼesik pʼujaʼan, pero le máax yaan u naʼatoʼ kéen aʼalaʼak baʼal tiʼeʼ maʼ tu beetik u cuentail» (Proverbios 12:16). Maʼ a chaʼik u lúubul a wóol chéen yoʼolal jeʼel baʼalakeʼ.

     Joanneeʼ ku yaʼalik: «In wéet xookoʼobeʼ jach ku chaʼik u afectartaʼaloʼob tumen jeʼel baʼalakeʼ. Tsʼoʼoleʼ le u amigoʼob yaan teʼ redes socialesoʼ ku yaʼalikoʼob maʼ kʼaas ka u yuʼububaʼob beyoʼ. Tu yoʼolal le baʼax ku yaʼalaʼaltiʼoboʼ maʼ tu kankoʼob u yiloʼob le problemas jeʼex unajoʼ, le oʼolal jach ku lúubul u yóoloʼob».

  •   Kaanbalnen tiʼ u maasil. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Junpʼéel baʼal de fierroeʼ ku jóoʼsik u yej uláakʼ baʼal de fierro, juntúul máak xaneʼ ku kaanbal tiʼ u yéet máakil» (Proverbios 27:17). Yaʼab baʼax jeʼel u páajtal a kanik tiʼ le máaxoʼob tsʼoʼok u máanskoʼob nukuch problemasoʼ.

     Juliaeʼ ku yaʼalik: «Kéen tsikbalnakech yéetel u maasileʼ yaan a tsʼáaik cuenta tsʼoʼok xan u máanskoʼob problemas, pero maʼ tu chaʼajoʼob u sen lúubul u yóoloʼobiʼ. Kʼáattiʼob baʼax áantoʼob u aktáantoʼob le baʼax úuch tiʼoboʼ».

  •   Yanaktech paciencia. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Tumen juntúul utsul máakeʼ jeʼel u lúubul siete u téeneleʼ, pero yaan u kaʼa líikʼil, pero le kʼasaʼan máakoʼoboʼ yaan u tʼóochpajloʼob kéen taalak yaayaj kʼiinoʼob» (Proverbios 24:16). Ku bisik tiempo u yuʼubikuba máak maʼalob kéen tsʼoʼokok u máansik problemas. Le oʼolal cada wa baʼax kʼiineʼ normal ka a wuʼuy lubaʼan a wóol, pero maʼ unaj a pʼatkabaiʼ.

     Andreaeʼ ku yaʼalik: «Le táan a jóokʼol tiʼ junpʼéel problemaeʼ jach ku lúubul a wóol, le oʼolal ku bisik tiempo a wuʼuyikaba maʼalob tu kaʼatéen. Teneʼ jach tsʼoʼok in tsʼáaik cuenta jujunpʼíitil ku bin u yuʼubikuba máak maas maʼalobil».

  •   Suukchajak a tsʼáaik u graciasil tu yoʼolal le baʼaloʼob maʼalobtak yaantechoʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Tsʼáaʼex [...] u graciasil tuláakal baʼal» (Colosenses 3:15). Kex jach yaj le baʼax ka máansikoʼ maʼ u tuʼubultecheʼ yaan baʼax oʼolal a tsʼáaik gracias sáamsamal. Jeʼex le baʼaloʼob ku beetik u kiʼimaktal a wóoloʼ. Tuukulnen kex tiʼ óoxpʼéeliʼ.

     Samantaeʼ ku yaʼalik: «Kéen úuchuk junpʼéel baʼax kʼaas tiʼ máakeʼ suuk u jáan tuklik ‹¿Baʼaxten tiʼ teen ku yúuchul?›. Pero wa maʼ séeb u lúubul a wóoleʼ maʼ kan chʼíikil tuukul chéen tiʼ le baʼax ku yúuchultechoʼ, baʼaxeʼ yaan a tuukul tiʼ baʼaloʼob maʼalobtak yéetel yaan a tsʼáaik u graciasil tu yoʼolal le baʼaxoʼob yaantechoʼ bey xan tu yoʼolal le baʼaxoʼob ku páajtal a beetkoʼ».

  •   Kan a controlart bix a wuʼuyikaba. Le apóstol Pablooʼ tu yaʼalaj: «Jeʼel bixak yanileneʼ, tsʼoʼok in kanik bix jeʼel u kiʼimaktal in wóol yéetel le baʼaxoʼob yaantenoʼ» (Filipenses 4:11). Pabloeʼ maʼ tu páajtal kaʼach u beetik mix baʼal yoʼolal le baʼaxoʼob ku yúuchul tiʼoʼ, pero jeʼel u páajtal kaʼach u controlartik bix u yuʼubikubaeʼ. Letiʼeʼ tu chʼaʼtuklaj u kanáantik maʼ u afectartaʼal tumen le baʼaxoʼob ku yúuchultiʼoʼ.

     Mattheweʼ ku yaʼalik: «Tsʼoʼok in tsʼáaik cuentaeʼ yaan kʼiineʼ maʼ maʼalob baʼax kin beetik kéen yanakten junpʼéel problemaiʼ, le oʼolal kin kanáantik maʼ in desesperarkinba yéetel kin wilik maʼ u sen afectarken. U seguer in beetik lelaʼ jach ku yáantken yéetel ku yáantik xan le máaxoʼob yéetel kin biskinbaoʼ».

  •   Tsikbalt tiʼ Jéeoba jach bix a wuʼuyikaba. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Pʼat a kuuch tiʼ Jéeoba, letiʼ túuneʼ yaan u yáantkech. Letiʼeʼ mix bikʼin ken u chaʼa u lúubul le máax utsoʼ» (Salmo 55:22). A orar tiʼ Jéeobaeʼ maʼ junpʼéel baʼal ka beetik chéen utiaʼal a wuʼuyikaba maʼalobiliʼ. Kéen orarnakecheʼ jach tu jaajil táan a tsikbal yéetel Dios, le Máax beetmilechoʼ, letiʼeʼ jach tu jaajil u yaabiltmech yéetel jach u kʼáat u yáantech (1 Pedro 5:7).

     Carloseʼ ku yaʼalik: «Le táan in máansik junpʼéel problemaeʼ in wojel maʼ tin juunal yaneniʼ. Teneʼ suuk in tsikbaltik tiʼ Jéeoba jach bix in wuʼuyikinba yéetel suuk in tsʼáaik u graciasil tiʼ yoʼolal le baʼaloʼob ku beetik tin woʼolaloʼ. In beetik beyaʼ ku yáantken utiaʼal maʼ in chʼíikil tuukul chéen tiʼ bix in wuʼuyikinba, baʼaxeʼ ka in wil le baʼaxoʼob maʼalobtak yaantenoʼ. ¡U orar máakeʼ jach táaj kʼaʼanaʼan!».

a Chʼaʼabaʼan teʼ libro Disconnected, de Thomas Kersting.

b Chʼaʼabaʼan teʼ libro The Good Teen—Rescuing Adolescence From the Myths of the Storm and Stress Years.