Skip to content

NǓ E MƐ WINNYAWINNYA LƐ NƆ KANBYƆ LƐ É

Nǔdobiba Dó Nǔɖoyɛswímɛ lɛ Wu ka Nɔ Wà Nǔ Dó Mɛ Wu Wɛ À?

Nǔdobiba Dó Nǔɖoyɛswímɛ lɛ Wu ka Nɔ Wà Nǔ Dó Mɛ Wu Wɛ À?

 Etɛ a ka lin?

  •   É ka nyla ɖɔ è ni ba dò nú du e jí è ɖè é, yì fákantɔ́ e nɔ zán xwlɛ fákinkan tɔn lɛ é, alǒ nǔmɔtɔ́ lɛ gɔ́n wɛ à?

  •   Xó e mɛ lɛ nɔ ɖɔ dó awovínú lɛ wu é ɔ, xlɛ̌ adɔn e ɖò nǔ ɖagbe kpo nǔ nyanya kpo tɛntin é tɔn ɖé kpowun wɛ à, alǒ nǔ hú mɔ̌ wɛ?

 Xóta elɔ na gbajɛ̌mɛ nú nǔ e wu awovínúwiwa sixu cí nǔ e dɔn mɛ é ɖɔhun é kpo nǔ e wu mǐ ɖó na cɔ́ mǐɖée d’ewu é kpo.

 Etɛ ka nɔ dɔn mɛ ɖ’emɛ?

 Ajɔ̌xwé ayiɖeɖayǐ tɔn lɛ nɔ sɔ́ awovínúwiwa lɛ ɖ’ajo dó jɛ dɔkun, bo nɔ bló bɔ ye nɔ gɔ́ fímu lɛ, tito televiziɔn jí tɔn lɛ, ayihundida video jí tɔn lɛ kpo wema lɛ kpo mɛ. Wǎgbɔ tɔn ɔ, mɛ winnyawinnya gegě wá jɛ dò ba nú nǔ lěhun lɛ jí: sun sín wuntun lɛ, awoví lɛ, nǔjijlɛ́ lɛ, kpo azě kpo. Etɛwu? Hwɛjijɔ ɖé lɛ ɖíe:

  •   Nǔdobiba: Bo na dó tuùn nú nǔɖoyɛswímɛ lɛ tíìn nǔgbo à jí

  •   Xɛsi: Bo na dó tuùn nǔ e sɔgudo hɛn nu é

  •   Bònu yiyi: Bo na dó ɖɔ xó xá mɛvívɛ́ mɛtɔn e ko kú é ɖé

 Hwɛjijɔ enɛ lɛ sixu gɔn nylanylá. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, jɔwamɔnú wɛ é nyí ɖɔ è ni nɔ kan nǔ byɔ mɛɖée dó sɔgudo mɛtɔn wu, alǒ è ni jɛ dò mɛvívɛ́ mɛtɔn e ko kú é ɖé tɔn. Amɔ̌, awovínú ɖé lɛ tíìn bɔ a ɖó na cɔ́ hwiɖée dó ye wu.

 Etɛwu è ka ɖó na cɔ́ mɛɖée d’ewu?

 Akpágbánúmɛ syɛnsyɛn lɛ ɖò Biblu mɛ dó nǔ ɖebǔ e cá kan xá awovínúwiwa lɛ é wu. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, é ɖɔ:

 “Mɛɖebǔ ni ma ɖò mi mɛ, bo dó vǐ tɔn sunnu alǒ nyɔnu zo nú vodun ó; mɛɖebǔ ni ma bló majiki abǐ é ni kan fá ó, mɛɖebǔ ni ma kan amɔɛ abǐ é ni ɖu azě ó; mɛɖebǔ ni ma ɖó bǒ nú mɛ ó; mɛɖebǔ ni ma yì bònu ó. Ðó mɛ e nɔ wà nǔ mɔhun lɛ nɔ vɛ́ mɔ nú Mawu Mavɔmavɔ, Mawu mǐtɔn.”—Sɛ́nflínmɛ 18:10-12.

 Etɛwu Biblu ka gbɛ́ awovínúwiwa xó bǐ mlɛ́mlɛ́?

  •   Enyi mǐ ɖó kancica xá awoví lɛ ɔ, gudo nɔ nú ye wɛ mǐ ɖè mɔ̌ nɛ. Biblu kplɔ́n mǐ ɖɔ wɛnsagun ɖé lɛ fɔ́n gǔ dó Mawu jí, bo huzu kɛntɔ́ tɔn lɛ. (Bǐbɛ̌mɛ 6:2; Judi 6) Wɛnsagun nyanya enɛ lɛ e nɔ nyí awoví lɛ é nɔ blɛ́ gbɛtɔ́ lɛ gbɔn kɛnnɛsinɔ lɛ, nǔkantɔ́ lɛ, mɛ ɖěɖee nɔ ɖɔ nǔ e na jɛ sɔ lɛ é kpo mɛ e nɔ ba dò nú sun sín wuntun lɛ é kpo gblamɛ. Nǔ enɛ lɛ wiwa na zɔ́n bɔ mǐ na zun xɔ́ntɔn xá mɛ ɖěɖee nyí kɛntɔ́ Mawu tɔn lɛ é.

  •   Awovínúwiwa lɛ nɔ sɔ́ linlin masɔgbe e ɖɔ ɖɔ gbɛtɔ́ sixu ɖɔ nǔ e na jɛ ɖò sɔgudo lɛ é ɖ’ajo. É ɖò mɔ̌ có, Mawu kɛɖɛ wɛ sixu ɖɔ: “Un ko ɖɔ nǔ e na wà wɛ un ɖè ɔ sín dò. Nǔ e ma ko jɛ ǎ, bo ka na wá jɛ ɔ, un ko ɖɔ ɖ’ayǐ sín tɛgbɛ.”—Ezayíi 46:10; Jaki 4:13, 14.

  •   Awovínúwiwa lɛ nɔ sɔ́ linlin masɔgbe e ɖɔ ɖɔ mɛkúkú lɛ sixu ɖɔ xó xá mɛ e ɖò gbɛ̀ lɛ é sɔ́ sù. É ɖò mɔ̌ có, Biblu ɖɔ: “Mɛ e ko kú lɛ sɔ́ tuùn nǔɖe ǎ . . . Nǔɖe ɖò dɔ̌n bɔ è nɔ wà ǎ; tamɛ linlin ɖě ɖò dɔ̌n ǎ, nǔtuùntuùn ɖě ɖò dɔ̌n ǎ, nǔnywɛ ɖě ɖò dɔ̌n ǎ.”—Nǔnywɛtɔ́xó 9:5, 10.

 Hwɛjijɔ enɛ lɛ wɛ zɔ́n bɔ Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ nɔ nyi alɔ nú nǔ e cá kan xá awovínúwiwa lɛ é bǐ. Ye nɔ lɛ́ nyi alɔ nú ayiɖeɖayǐ ɖěɖee mɛ nǔjlɛtɔ́ lɛ kpo nǔ e zɛ hlɔnhlɔn gbɛtɔ́ tɔn wu lɛ é kpo ɖè lɛ é. Ðyɔvǐ e nɔ nyí Maria é ɖɔ: “Enyi awovínúwiwa ɖò nǔ ɖebǔ mɛ ɔ, un ɖó na kpɔ́n ǎ.” a

Lee dǎnúwatɔ́ ɖé nɔ dó gǎn bo nɔ blɛ́ mɛ bɔ è na mɔ ɖɔ mɛ ɖevo wɛ é nyí gbɔn é ɔ, awoví lɛ lɔ nɔ bló bɔ è na vɛ́dó ɖɔ mɛvívɛ́ mɛtɔn e kú lɛ é mɔ wɛ è ɖè sín

 Nǔ e a sixu wà é

  •   Dǒ gǎn bonu ‘ayixa towe ma xò hun xá we ɖò nǔ ɖebǔ mɛ’ ó, gbɔn alɔ nyinyi nú nǔwiwa, alǒ ayiɖeɖayǐ ɖěɖee mɛ awovínúwiwa lɛ ɖè é gblamɛ.—Mɛsɛ́dó 24:16.

  •   Bɛ̌ nǔ e ɖò así we bo cá kan xá awovínúwiwa lɛ é bǐ kɔn nyi gbě. Xà Mɛsɛ́dó 19:19, 20, bo ɖ’ayi kpɔ́ndéwú ɖagbe e Klisanwun xwè kanweko nukɔntɔn ɔ tɔn lɛ sɔ́ ɖ’ayǐ ɖò ali enɛ nu é wu.

 Ð’ayi nǔ elɔ wu: Enyi a nɔ nyi alɔ nú nǔwiwa kpo ayiɖeɖayǐ kpo ɖěɖee mɛ awovínúwiwa lɛ ɖè lɛ é ɔ, ɖiɖexlɛ́ nyi wɛn wɛ a ɖè ɖɔ a ɖò gudo nú Jehovah. Bɔ enɛ nɔ hun xomɛ n’i!—Nǔnywɛxó 27:11.

a Ðiɖɔ wɛ è ɖè ɖɔ hwenuxó e è kpɔ́n tamɛ bo ɖɔ lɛ é bǐ wɛ nɔ sɔ́ awovínúwiwa lɛ sù ǎ. Nǔ nyí mɔ̌ có, Klisanwun lɛ nɔ zán ayixa yetɔn e ye sɔ́ Biblu dó kplɔ́n é bo nɔ nyi alɔ nú nǔwiwa, alǒ ayiɖeɖayǐ e mɛ awovínúwiwa lɛ ɖè é ɖebǔ.—2 Kɔlɛntinu lɛ 6:17; Eblée lɛ 5:14.