Skip to content

NǓ E MƐ WINNYAWINNYA LƐ NƆ KANBYƆ LƐ É

Nɛ̌ Un ka Sixu Ðí Xwi Xá Awěxomɛ Gbɔn?

Nɛ̌ Un ka Sixu Ðí Xwi Xá Awěxomɛ Gbɔn?

 Awě sixu xò mɛ ɖebǔ. Biblu ɖɔ: “È yì agbahwlɛnhwlɛn tɛnmɛ ɔ, wezunkantɔ́ e yá afɔ hú mɛ bǐ é jɛn nɔ ɖu ɖ’eji tɛgbɛ ǎ. É ka nyí mɛ e dó hlɔnhlɔn é jɛn nɔ ɖu ɖò ahwan jí ǎ. . . . ɖó hwenu kpo nǔmaɖónukún lɛ kpo nɔ wá nú ye bǐ.” (Nùnywɛtɔ́xó 9:11, nwt) Mɛ winnyawinnya ɖé lɛ tíìn bɔ awě xò ye lɔ, lobɔ ye ɖò mɛ enɛ lɛ mɛ. Nɛ̌ ye ka ɖí xwi xá gbɔn? Kpɔ́ndéwú wè ɖíe.

 REBEKAH

 Mɛjitɔ́ ce lɛ gbɛ́ yeɖée hwenu e un ɖó xwè 14 é.

 Un ɖɔ nú nyiɖée ɖɔ mɛjitɔ́ ce lɛ kún gbɛ́ yeɖée ɖě ó, lé tɔ́ ce ba na nɔ éɖokponɔ nú táan kpɛɖé kpowun wɛ. É yí wǎn nú nɔ ce, bɔ etɛwu é ka na jó è dó? Etɛwu é ka na jó dó?

 É vɛwǔ nú mì ɖɔ má ɖɔ nǔ e ɖò jijɛ wɛ é nú mɛ ɖevo. Un sɔ́ jló na lin tamɛ d’eji ɖě ǎ. Xomɛ nɔ sìn mì, bɔ un tlɛ nɔ ɖó ayi wu lɔ ǎ. Ado jɛ huhu mì jí, bɔ un sɔ́ nɔ d’amlɔ ganji ǎ.

  Hwenu e un ɖó xwè 19 é ɔ, kansɛ́ɛzɔn hu nɔ ce. Xɔ́ntɔn vívɛ́ ce wɛ é nyí.

 Gbɛ̌ e mɛjitɔ́ ce lɛ gbɛ́ yeɖée é vɛ́ nú mì tawun, amɔ̌ kú nɔ ce tɔn wɛ wá hu mì ɖ’akpò. Un flú bǐ. Amlɔ didɔ́ lɔ tlɛ wá huzu kpɛtɛ nú mì, bɔ ado nɔ ɖò huhu mì wɛ kpowun.

 Hwe ɖokpo ɔ nu ɔ, un mɔ nǔ gègě, bɔ ye d’alɔ mì. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Nùnywɛxó 18:1 gb’akpá nú mǐ ɖɔ mǐ ni ma nɔ nɔ mǐɖokponɔ ó, enɛ wu ɔ, un nɔ dó gǎn, bo nɔ xwedó wěɖexámɛ enɛ.

 Gɔ́ na ɔ, ɖó Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn ɖé wɛ un nyí wutu ɔ, un nɔ tɛ́n kpɔ́n, bo nɔ xà wema junjɔn Biblu jí e nɔ dó wusyɛn lanmɛ nú mǐ lɛ é. Ee d’alɔ mì hwenu e mɛjitɔ́ ce lɛ gbɛ́ yeɖée lɛ é ɖokpo wɛ nyí Les jeunes s’interrogent. Réponses pratiques. Ðò taji ɔ, un flín hwenu e un xà wemata “Puis-je être heureux dans une famille monoparentale?” ɖò Akpáxwé 2gɔ́ ɔ mɛ é.

 Wemafɔ e un yí wǎn na tawun, b’ɛ d’alɔ mì bɔ un ɖí xwi xá adohu adohu ce é ɖokpo wɛ nyí Matie 6:25-34. Ðò wemafɔ 27gɔ́ ɔ mɛ ɔ, Jezu kàn xó elɔ byɔ: “Mɛ̌ ka ɖò mi mɛ, bɔ nǔlinkpɔ́n tɔn na zɔ́n, bɔ é na sixu dó azǎn kpɛɖé gbɛzán éɖesu tɔn jí?”

 Nǔ nyanya nɔ jɛ dó mǐ bǐ wu, amɔ̌ kpɔ́ndéwú nɔ ce tɔn kplɔ́n mì ɖɔ lee mǐ nɔ ɖí xwi xá tɛnkpɔn lɛ gbɔn é ɖò taji. É gbɔn nǔ gègě mɛ, asú gbɛ́ ɛ bɔ enɛ gudo ɔ, é bɛ́ kúzɔn, amɔ̌ nǔ enɛ lɛ bǐ ɖò finɛ có, é ɖó linlin ɖagbe, bɔ nùɖiɖi e é ɖó nú Mawu é kpó ɖò dǒ li wɛ kaka jɛ vivɔnu. Un na wɔn nǔ ɖěɖee é kplɔ́n mì dó Jehovah wu lɛ é gbeɖé ǎ.

 Lin Nǔ Kpɔ́n D’eji: Nɛ̌ Biblu kpo wema junjɔn Biblu jí lɛ kpo xixa ka na d’alɔ we bɔ a na ɖí xwi xá awěxomɛ gbɔn?—Ðɛhan 94:19.

 CORDELL

 Hwenu e un ɖó xwè 17 é ɔ, un mɔ bɔ tɔ́ ce gbɔ́ azɔn gudo tɔn ɔ. Kú e é kú jó mì dó é nyí nǔ vívɛ́ ɖaxó ɖé, bo wà mì kpɔ́n ɖò gbɛ̀ ce mɛ ǎ. Un jɛ lele mɛ.

 É cí nú mì ɖɔ tɔ́ ce kún kú ó ɖɔhun; é cí ɖɔ é kún nyí é wɛ ɖò avɔ e è cyɔn nú cyɔ tɔn é glɔ́ ó ɖɔhun. Un ɖɔ nú nyiɖée ɖɔ: ‘É na fɔ́n sɔ.’ Un flú bǐ.

 Nyì kpo xwédo ce kpo nyí Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ, bɔ agun ɔ nɔ gudo mǐtɔn tawun hwenu e tɔ́ ce kú é. Ye na nùɖuɖu mǐ, nɔ kpɔ́ xá mǐ, bo vɛ́ kpo mǐ kpo tawun, é ka nyí nú hwenu klewun ɖé kpowun ǎ, loɔ, ye wà mɔ̌ nú hwenu línlín. Nú nyɛ ɔ, gudo e ye nɔ nú mǐ é xlɛ́ ɖɔ Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ wɛ nyí Klisanwun nugbǒ lɛ.—Jaan 13:35.

 Wemafɔ e dó wusyɛn lanmɛ nú mì tawun lɛ é ɖokpo wɛ nyí 2 Kɔlɛntinu lɛ 4:17, 18. É ɖɔ: “Wuvɛ̌ kpɛ e mɔ wɛ mǐ ɖè dín nú hwenu ɖé ɔ nɔ bló susu mavɔmavɔ ɖ’ayǐ nú mǐ, bɔ é nɔ túnflá; susu enɛ ɖò taji hu wuvɛ̌ e mɔ wɛ mǐ ɖè dìn é ɖaxó. Ðó nǔ e è nɔ mɔ ɖó nukún wu ɔ jí wɛ ayixa mǐtɔn ɖè ǎ; loɔ, nǔ e è ma nɔ mɔ ɖó nukún wu ǎ ɔ jí wɛ ayixa mǐtɔn ɖè. Nǔ e è nɔ mɔ ɖó nukún wu ɔ, hwenu kpɛɖé jɛn wɛ é nɔ nɔ ayǐ na; loɔ, nǔ e è ma nɔ mɔ ɖó nukún wu ǎ ɔ, é nɔ nɔ ayǐ kaka sɔyi.”

 Wemafɔ gudo tɔn ɔ d’alɔ mì tawun. Wuvɛ̌ e tɔ́ ce mɔ lɛ é nyí nú hwenu kpɛɖé tɔn, amɔ̌, nǔ e sín akpá Mawu dó dó sɔgudo wu lɛ é na nɔ ayǐ kaka sɔyi. Kú tɔ́ ce tɔn zɔ́n bɔ un lin tamɛ dó lee un ɖò gbɛ̀ ce zán gbɔn wɛ é jí, bo lɛ́ vɔ́ nǔ e gbé nya wɛ un ɖè lɛ é gbéjé kpɔ́n.

 Lin nǔ kpɔ́n d’eji: Nɛ̌ awěxomɛ ɖé ka sixu d’alɔ we bɔ a na vɔ́ nǔ e gbé nya wɛ a ɖè ɖò gbɛmɛ lɛ é gbéjé kpɔ́n gbɔn?—1 Jaan 2:17.