Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

¿Jeʼel wa u yáantkech le Biblia utiaʼal a pʼatik le drogasoʼ?

¿Jeʼel wa u yáantkech le Biblia utiaʼal a pʼatik le drogasoʼ?

 Cada añoeʼ u millonesil máakoʼob ku kíimloʼob yoʼolal le drogasoʼ yéetel yanoʼobeʼ ku kíimloʼob tu culpa le máaxoʼob usartik le drogasoʼ. Tsʼoʼoleʼ yoʼolal le COVID-19, le problemaaʼ tsʼoʼok u maastal. Chéen baʼaleʼ le consejoʼob ku tsʼáaik le Bibliaoʼ tsʼoʼok u yáantik yaʼab máakoʼob utiaʼal u pʼatkoʼob le drogasoʼ. Wa táan a wilik a pʼatkeʼ le consejoʼob yaan teʼ xookaʼ jach jeʼel yáantkecheʼ. a

Teʼ xookaʼ yaan k-ilik lelaʼ:

 ¿Baʼaxten kʼaʼabéet a kaxtik áantaj teʼ Biblia utiaʼal a pʼatik junpʼéel viciooʼ?

 Le investigadoroʼoboʼ ku yaʼalikoʼobeʼ le máaxoʼob jach tu juunal u yuʼubikubaʼoboʼ, le yaantiʼob estrésoʼ, ansiedad wa depresiónoʼ maas séeb jeʼel u lúubloʼob tiʼ junpʼéel vicioeʼ. Le Bibliaoʼ ku beetik u yantal u fe máak. Lelaʼ letiʼe baʼax áantik máak utiaʼal u yutskíintik u problemas yéetel u pʼatik junpʼéel vicioeʼ. Tsʼoʼoleʼ le Bibliaoʼ ku yáantik máak utiaʼal u bisuba yéetel Dios (Salmo 25:14). Kex ka wuʼuyik bey minaʼan utskíinajil tiʼ le problemas yaantechoʼ le Bibliaoʼ jeʼel u yáantkecheʼ (Marcos 11:22-24).

 Kanpʼéel baʼaxoʼob jeʼel u yáantkech a pʼat junpʼéel vicioeʼ

  1.  1. Kʼaj óolt Jéeoba b (Juan 17:3). Jéeoba beetmil tuláakal baʼal yéetel minaʼan u xúul le poder yaantiʼoʼ. Kex beyoʼ Jéeobaeʼ bey jeʼex juntúul taatatsil jach yaan u yaabilajeʼ, u kʼáat ka a bisaba tu yéetel, tsʼoʼoleʼ yéetel le poder yaantiʼoʼ u kʼáat u yaantech (Isaías 40:29-31; Santiago 4:8). Wa ka biskaba tu yéeteleʼ yaʼab utsiloʼob ken a kʼame (Jeremías 29:11; Juan 3:16).

  2.  2. Kʼáat u yáantaj Jéeoba. Kʼáat u yáantaj Jéeoba utiaʼal a pʼatik a vicio, beyoʼ yaan u páajtal u yantaltech junpʼéel kuxtal limpio «yéetel kʼambeʼen tu táan» (Romanos 12:1). Letiʼeʼ yaan u tsʼáaiktech u espíritu santo utiaʼal u yantaltech «le páajtalil ku píitmáan tiʼ u muukʼ wíinikoʼ» (2 Corintios 4:7; Lucas 11:13). Le espíritu santooʼ letiʼe baʼax kun áantkech utiaʼal a pʼatik le drogasoʼ, beyoʼ jujunpʼíitil kun yantaltech ‹le túumben modos› kʼambeʼen tu táan Diosoʼ (Colosenses 3:9, 10).

  3.  3. Chup a tuukul yéetel baʼaxoʼob ku yaʼalik Dios (Isaías 55:9). Dioseʼ jeʼel u seguer u yáantkech utiaʼal a ‹túumbenkuntik le bix a tuukuloʼ›, leloʼ yaan u yáantkech utiaʼal a pʼatik le vicioʼoboʼ (Efesios 4:23). Le baʼaxoʼob ku yaʼalik Diosoʼ tiaʼan teʼ Bibliaoʼ, le oʼolal kʼaʼabéet a xokik sáamsamal (Salmo 1:1-3). Yaʼabeʼ tsʼoʼok u yilkoʼobeʼ maas maʼalob wa ku yáantaʼaloʼob utiaʼal u naʼatkoʼob baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ (Hechos 8:30, 31). U testigoʼob Jéeobaeʼ jeʼel u tsʼáaikoʼobtech xook yéetel le Bibliaoʼ. K-invitarkech xan utiaʼal a bin teʼ reuniónoʼoboʼ, teʼeloʼ k-xokik le Bibliaoʼ yéetel k-ilik bix jeʼel k-tsʼáaik ichil k-kuxtal baʼax ku yaʼalikeʼ.

  4.  4. Bisaba yéetel máaxoʼob jeʼel u yáantkechoʼobeʼ. Wa táan a wilik a pʼatik junpʼéel vicioeʼ kʼaʼajaktecheʼ le máaxoʼob yéetel ka biskabaoʼ jeʼel u yáantkechoʼob a pʼat le viciooʼ wa jeʼel xan u beetkoʼob u maas peortaleʼ (Proverbios 13:20). Dioseʼ u kʼáat ka a bisaba yéetel le máaxoʼob adorarkoʼ tumen letiʼobeʼ jeʼel u yáantkechoʼobeʼ (Salmo 119:63; Romanos 1:12). Tsʼoʼoleʼ yéey tubeel baʼax yéetel ken a náays a wóol tumen le baʼaxoʼob ka chaʼantik, ka xokik yéetel ka wuʼuyikoʼ bey jeʼex juntúul máax yéetel ka múul máansik tiempoeʼ. Le oʼolaleʼ ilawil a náachtal tiʼ le baʼaxoʼob jeʼel u beetik u difíciltal a pʼatik a viciooʼ (Salmo 101:3; Amós 5:14).

 Tekstoʼob jeʼel u yáantkech a pʼat junpʼéel vicioeʼ

 Salmo 27:10: «Kex ka u pʼaten in papá yéetel in maamaeʼ, Jéeobaeʼ maʼ ken u pʼaten».

 «Teneʼ maʼ tin kʼaj óoltaj in papáiʼ, le oʼolal kin wuʼuyik kaʼach bey yaan baʼax ku bineltikteneʼ. Chéen baʼaleʼ ka tin kʼaj óoltaj Jéeobaeʼ tin kaneʼ letiʼeʼ jach tu jaajil yaan yéetel u yaabiltmen. Anchaj u biilal in kuxtal, leloʼ tu yáanten utiaʼal in pʼatik in vicio» (Wilby, Haití u taal).

 Salmo 50:15: «Kʼáatten áantaj tu kʼiinil yaayaj kʼiinoʼob. Teneʼ yaan in wáantkech».

 «Le tekstoaʼ jach tu yáanten, tumen kex lúuben tu kaʼatéen tiʼ le viciooʼ seguernaj in tsʼáaik in wóol utiaʼal in pʼatik. Jéeobaeʼ jach tu cumplirtaj baʼax tu yaʼalaj» (Serhiy, Ucrania u taal).

 Proverbios 3:5, 6: «Kʼub a wóol tiʼ Jéeoba yéetel tuláakal a puksiʼikʼal, maʼ a confiar chéen tiʼ le naʼat yaantechoʼ. Chʼaʼ en cuenta tiʼ tuláakal baʼax ka beetik, letiʼ túuneʼ yaan u beetik u bintech utsil ichil a kuxtal».

 «Le tekstoaʼ tu yáanten utiaʼal in confiar tiʼ Jéeoba maʼ tiʼ le naʼat yaantenoʼ. Yoʼolal le áantaj tu tsʼáajtenoʼ páajchaj in kʼexik in kuxtal» (Michele, Italia u taal).

 Isaías 41:10: «Teneʼ tiaʼanen ta wéeteleʼ, maʼ a chʼaʼik saajkil. Teen a Dios, maʼ u péek a wóol. Teen kin tsʼáaik a muukʼ, teen kin áantkech, teneʼ jach tu jaajil yaan in machkech yéetel in x-noʼoj kʼab, yéetel le in kʼab ku beetik justiciaoʼ».

 «Wa maʼ tin drogarkinbaeʼ jach táaj kin desesperar kaʼachi, le tekstoaʼ tu yeʼesajteneʼ Dioseʼ yaan u yáantken yéetel jach bey úuchik u beetkoʼ» (Andy, Sudáfrica u taal).

 1 Corintios 15:33: «Maʼ a tuskabaʼex. U biskuba máak yéetel máaxoʼob kʼasaʼanoʼobeʼ ku kʼaskúuntik u maʼalob modos máak».

 «Yoʼolal le amigoʼob yaanten kaʼachoʼ joʼopʼ in drogarkinba ka suunajten vicioil. Utiaʼal u xuʼulul in drogarkinbaeʼ anchaj in pʼatik le amigoʼob yaanten kaʼachoʼ yéetel joʼopʼ in biskinba yéetel le máaxoʼob yaantiʼob junpʼéel kuxtal limpiooʼ» (Isaac, Kenia u taal).

 2 Corintios 7:1: «Koʼoneʼex limpiokíintikba tiʼ tuláakal baʼax jeʼel u yéekʼkuntik k-wíinklil yéetel k-tuukuleʼ».

 «Le tʼaanoʼobaʼ tu yáantenoʼob utiaʼal in pʼatik le viciooʼ, tin wilaj in limpiokíintik in wíinklil tumen le drogaʼoboʼ táan kaʼach u kʼaskúuntikoʼob in kuxtal» (Rosa, Colombia u taal).

 Filipenses 4:13: «Yaanten u muukʼil utiaʼal in beetik tuláakal baʼal, tu yoʼolal le máax tsʼáaikten u páajtalil in beetkoʼ».

 «In wojel kaʼach maʼ tu páajtal in pʼatik le drogaʼob chéen tin juunaloʼ, le oʼolal tin kʼáataj u yáantaj Dios, letiʼeʼ jach tu yáanten» (Patrizia, Italia u taal).

 Experienciaʼob: Le Bibliaoʼ tu yáantoʼob u pʼat u vicioʼob

 Joseph Ehrenbogeneʼ líikʼ tuʼux jach yaan kʼasaʼanil, letiʼeʼ jach viciochajtiʼ u yukʼik alcohol, u tsʼuʼutsʼik chamal, marihuana yéetel u drogarkuba yéetel heroína. Letiʼeʼ yaʼab u téenel máan u kíimil ikil u máan u dosis u drogarkuba, chéen baʼaleʼ yaan junpʼéel baʼax tu xokaj teʼ Biblia áant u kʼex u kuxtaloʼ. Ilawil u experiencia teʼ xook «Tin kanaj in respetart le koʼoleloʼoboʼ bey xan in kuxtal».

 Dimitri Kórshunoveʼ yaʼab u téenel tu tuklaj u pʼatik u káaltal. Utiaʼal a wilik baʼax áant u pʼat u vicioeʼ chaʼant le video «Káaj in pʼektik le kuxtal kin bisik kaʼachoʼ».

 ¿Ku prohibirtik wa le Biblia jujunpʼéel tratamientoʼob utiaʼal u pʼatik u vicio máakoʼ?

 Maʼ, le Bibliaoʼ maʼatech u prohibirtik, baʼaxeʼ ku yaʼalik: «Le máaxoʼob toj u yóoloʼoboʼ maʼ kʼaʼabéettiʼob juntúul doctoriʼ, chéen baʼaleʼ le máaxoʼob kʼojaʼanoʼoboʼ kʼaʼabéettiʼob» (Mateo 9:12). Junpʼéel institutoeʼ ku yaʼalik: «U drogarkuba máakeʼ bey junpʼéel kʼojaʼanil maʼ tu séeb utstaleʼ. U pʼatik máak tu juunal u drogarkubaeʼ junpuliʼ maʼ chéen chʼaʼabiliʼ» (Instituto Nacional sobre el Abuso de Drogas de Estados Unidos). Chéen baʼaleʼ le páajtalil yaan tiʼ Diosoʼ maas nojoch ke le yaantiʼ jeʼel máaxakeʼ. Kex beyoʼ yaʼab tiʼ le máaxoʼob tsʼoʼok u pʼatkoʼob u vicioʼob yoʼolal le baʼax tu kanoʼob teʼ Bibliaoʼ tsʼoʼok xan u kʼaʼabéettal u kʼamkoʼob junpʼéel tratamiento. c Por ejemploeʼ juntúul máak ku kʼaabaʼtik Alleneʼ ku yaʼalik: «Jach táaj yaachaj in wíinklil tumen maʼ tin wukʼik alcohol. Teʼ súutukoʼ tin tsʼáaj cuentaeʼ kex táan u yáantken Dioseʼ kʼaʼabéet xan in bin yiknal doctor utiaʼal u tsʼáaikten junpʼéel tratamiento».

 ¿Ku prohibirtik wa le Biblia u usartaʼal drogaʼob bey tsʼaakeʼ?

 Maʼ, maʼatech u prohibirtik. Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ yaan horaeʼ le alcoholoʼ jeʼel u meyaj utiaʼal u tratartaʼal jujunpʼéel kʼojaʼaniloʼobeʼ wa utiaʼal u yáantik wa máax jach nukaʼaj kíimil utiaʼal u aguantartik le dolor yaantiʼoʼ (Proverbios 31:6; 1 Timoteo 5:23). Pero unaj u chʼaʼabal en cuentaeʼ, jeʼex le alcoholoʼ, le tsʼaakoʼob fuertetak ku tsʼaʼabal tiʼ máak utiaʼal u jetsʼik wa baʼax doloriloʼ jach jeʼel u suutoʼob vicioileʼ. Le oʼolaleʼ wa recetartaʼantech junpʼéel tsʼaak beyaʼ kʼaʼabéet a wojéeltik bey baʼax consecuenciail jeʼel u yantaltech wa ka wukʼikeʼ (Proverbios 22:3).

a Le xookaʼ maases ku tʼaan tiʼ u suut vicioil tiʼ máak le drogaʼoboʼ. Chéen baʼaleʼ le consejoʼob ku tsʼáaik le Biblia ku yeʼesaʼal teʼ xookaʼ, láayliʼ jeʼel u yáantik le máaxoʼob yaantiʼob vicioʼob jeʼex le káaltaliloʼ, u tsʼuʼutsʼaʼal chamal, u píitmáan u janal máak, u buul, u chaʼantik pornografía wa u yokol máak teʼ redes socialesoʼ.

b U kʼaabaʼ Dioseʼ Jéeoba (Salmo 83:18). Ilawil le xook «¿Máax Jéeoba?».

c Yaʼab hospitaloʼob yéetel clínicaʼobeʼ ku yáantkoʼob máak utiaʼal u pʼatik le drogaʼoboʼ, cada máak ken u yéey baʼax tratamientoil ken u kʼam utiaʼal u xuʼulul u drogarkuba (Proverbios 14:15).