Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Kʼáatchiʼob ku beetaʼal

Kʼáatchiʼob ku beetaʼal

¿Máax le «koʼolel» ku chʼaʼchiʼitaʼal teʼ Isaías 60:​1, bix kun líikʼil yéetel bix kun juul u sáasil?

Isaías 60:​1, ku yaʼalik: «Koʼolel, líiʼkech yéetel juulnak a sáasil, tumen tsʼoʼok u kʼuchul le sáasil ta wiknaloʼ. Ta wóokʼoleʼ táan u léembal u kiʼichkelmil Jéeoba». U contekstoil le versículoaʼ ku yeʼesikeʼ le «koʼoleloʼ» Sión wa Jerusalén u noj kaajil kaʼach Judá (Isa. 60:14; 62:​1, 2). a Jerusaléneʼ ku representartik kaʼach tuláakal u kaajil Israel. Chéen baʼaleʼ, ¿baʼax kʼiin ka líikʼ Jerusalén yéetel baʼax kʼiin ka káaj u juul u sáasil? ¿Yaan wa uláakʼ bix u béeytal le baʼax tu yaʼalaj Isaíasoʼ? Koʼox ilik u núukil le kaʼapʼéel preguntaʼobaʼ.

¿Baʼax kʼiin yéetel bix úuchik u líikʼil Jerusalén, yéetel bix úuchik u kaʼa juul u sáasil? Le judíoʼoboʼ 70 años tu beetoʼob Babilonia, teʼ tiempo jeʼeloʼ Jerusalén yéetel le templooʼ júut u pakʼiloʼob. Chéen baʼaleʼ le ka chʼaʼab Babilonia tumen le medoʼob yéetel le persaʼoboʼ le israelitaʼoboʼ páajchaj u kaʼa suutoʼob Jerusalén utiaʼal u kaʼa adorarkoʼob Jéeobaiʼ (Esd. 1:​1-4). Teʼ año 537 t.t.J., junmúuchʼ judíoʼob chúukaʼan u yóoloʼob ku taaloʼob tiʼ le 12 tribuʼoboʼ suunajoʼob Jerusalén (Isa. 60:4). Letiʼobeʼ káaj u beetkoʼob le kʼiinbesajoʼoboʼ, u kʼubkoʼob sacrificioʼob yéetel u yutskíintikoʼob le templooʼ (Esd. 3:​1-4, 7-11; 6:​16-22). Bey úuchik u kaʼa juul u sáasil Jéeoba yóokʼol Jerusalénoʼ wa yóokʼol u kaajal Dios tsʼoʼok u kaʼa suut tu luʼumiloʼ. Letiʼobeʼ juulnaj xan u sáasiloʼob yóokʼol le kaajoʼob tiaʼanoʼob ich éeʼjochʼeʼeniloʼ.

Chéen baʼaleʼ le profecía tu yaʼalaj Isaíasoʼ maʼ láaj béeychaj tiʼ u yúuchben kaajil Jerusaléniʼ. U maas yaʼabil tiʼ le israelitaʼoboʼ maʼ seguernaj u yuʼubikoʼob u tʼaan Jéeobaiʼ (Neh. 13:27; Mal. 1:​6-8; 2:​13, 14; Mat. 15:​7-9). Hasta maʼ tu yóotaj u kʼamoʼob Jesús bey le Mesíasoʼ (Mat. 27:​1, 2). Le oʼolal teʼ año 70, kaʼa xuʼulsaʼab tiʼ Jerusalén bey xan le templooʼ.

Jéeobaeʼ deporsi u yaʼalmaj bey kun tsʼoʼokol tiʼ le kaajoʼ (Dan. 9:​24-27). Letiʼeʼ u chʼaʼtukultmaj maʼ u láaj béeytal tiʼ u yúuchben kaajil Jerusalén le profecía yaan tiʼ Isaías capítulo 60.

¿Yaan wa uláakʼ bix kun béeytal le profecía tu yaʼalaj Isaíasoʼ? Yaan, pero beoraaʼ le koʼoleloʼ ku chíikbesik «le kaʼanil Jerusalénoʼ». ¿Baʼax túun le kaʼanil Jerusalénoʼ? Letiʼe u jaats u kaajal Jéeoba yaan teʼ kaʼanoʼ, ichileʼ táakaʼan le ángeloʼob chúukaʼan u yóoloʼoboʼ. Le ka tʼaanaj apóstol Pablo tiʼ le koʼolelaʼ tu yaʼalaj: «Letiʼ k-maama» (Gál. 4:26). U paalaloʼobeʼ Jesús yéetel le 144,000 máaxoʼob yéeyaʼanoʼob utiaʼal u binoʼob kaʼanoʼ, ichiloʼobeʼ tiaʼan apóstol Pabloiʼ. Le máaxoʼob yéeyaʼanoʼoboʼ letiʼe «kaaj santo[oʼ]» wa «u Israel Dios» (1 Ped. 2:9; Gál. 6:16).

¿Bix úuchik u líikʼil Jerusalén yéetel bix úuchik u «juul» u sáasil? Lelaʼ béeychaj yéetel le baʼax úuch tiʼ le yéeyaʼanoʼob way Luʼumeʼ. Koʼox ilik baʼax yaan u yil le baʼax úuchtiʼob yéetel le baʼax ku yaʼalik Isaías 60.

Le yéeyaʼanoʼoboʼ kʼaʼabéetchaj u líikʼloʼob, tumen desde teʼ siglo 2, pʼáatoʼob ich éeʼjochʼeʼenil. Desde ka kíim le apóstoloʼoboʼ maas yaʼabchaj u kaʼansaʼal baʼaloʼob maʼ jaajtakiʼ (Mat. 13:​37-43). Letiʼobeʼ tiaʼanoʼob kaʼach tu kʼab le nojoch Babiloniaoʼ wa le religiónoʼob maʼatech u kaʼanskoʼob u jaajiloʼ. Bey úuchik u pʼáatloʼob hasta teʼ «kʼiinoʼob táan u tsʼoʼokol tiʼ le yóokʼol kaabaʼ», le kʼiinoʼob jeʼelaʼ káaj 1914 (Mat. 13:​39, 40). Maʼ xáanchajeʼ tu añoil 1919, jáalkʼabtaʼaboʼobeʼ ka joʼopʼ u juul u sáasiloʼob. ¿Bix úuchik u beetkoʼob? Tu tsʼáaj u yóoloʼob kʼaʼaytaj. b Desde teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ tuláakal le kaajoʼoboʼ táan u binoʼob tuʼux ku léembal u sáasiloʼob, ichiloʼobeʼ tiaʼan u yalab u Israel Diosiʼ. Letiʼobeʼ letiʼe «reyoʼob» ku chʼaʼchiʼitaʼal teʼ Isaías 60:3 (Apo. 5:​9, 10).

Maʼ kun xáantaleʼ le yéeyaʼanoʼoboʼ yaan u beetkoʼob u maas juul le sáasil ku taal tiʼ Jéeobaoʼ. Le kéen láaj xiʼikoʼob teʼ kaʼanoʼ yaan u táakpajloʼob teʼ «Túumben Jerusalénoʼ» wa u novia Cristo, tuláakloʼobeʼ 144,000 reyoʼob yéetel sacerdoteʼob (Apo. 14:1; 21:​1, 2, 24; 22:​3-5).

Le Túumben Jerusalénoʼ jach kʼaʼanaʼan le meyaj ken u beet utiaʼal u béeytal Isaías 60:1 (ket yéetel Isaías 60:​1, 3, 5, 11, 19, 20 bey xan yéetel Apocalipsis 21:​2, 9-11, 22-26). Úuchjeakileʼ desde tu kaajil Jerusalén ku gobernartaʼal kaʼach u luʼumil Israel, bey túun xanoʼ le túumben luʼumoʼ yaan u gobernartaʼal desde teʼ kaʼan tumen le Túumben Jerusalénoʼ bey xan tumen Jesús. ¿Baʼax u kʼáat u yaʼal Apocalipsis le kéen u yaʼal le Túumben Jerusalénoʼ «táan u yéemel desde teʼ kaʼan teʼ tuʼux yaan Diosoʼ»? Lelaʼ u kʼáat u yaʼaleʼ letiʼob kun nuʼuktik le baʼaxoʼob kun beetbil way Luʼumeʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ le máaxoʼob chúukaʼan u yóoloʼoboʼ «yaan u máanoʼob yáanal u sáasilil» le Túumben Jerusalénoʼ. Yéetel letiʼobeʼ yaan u jáalkʼabtaʼaloʼob tiʼ le kʼeban yéetel tiʼ le kíimiloʼ (Apo. 21:​3, 4, 24). Bey kun utskíintbil «tuláakal baʼal» jeʼex tu yaʼalaj Isaías yéetel le uláakʼ profetaʼoboʼ (Hech. 3:21). Tuláakal lelaʼ káaj le ka tsʼaʼab u beet u reyil Jesúsoʼ yéetel yaan u tsʼoʼokol tu tsʼoʼokbal le Mil Años kun gobernaroʼ.

a Teʼ Isaías 60:​1, tiʼ le Biblia Túumben Luʼumoʼ ku meyaj le tʼaan «koʼolel» tu lugar «Sión» wa «Jerusalénoʼ» tumen ich hebreoeʼ le tʼaan «líiʼkech», «juulnak a sáasil» yéetel «ta wóokʼoleʼ» ku tsʼáaik naʼatbil táan u yúuchul tʼaan tiʼ juntúul koʼolel.

b Ezequiel 37:​1-14 yéetel Apocalipsis 11:​7-12, ku yaʼalikoʼob bix úuchik u kaʼa adorartaʼal Jéeoba jeʼex uts tu tʼaan teʼ año 1919. U profecíail Ezequieleʼ ku yaʼalikeʼ kéen máanak kʼiin tiaʼan tuláakal le yéeyaʼanoʼob ich éeʼjochʼeʼeniloʼ yaan u kaʼa adorarkoʼob Jéeoba jeʼex uts tu tʼaaneʼ. Le profecía yaan teʼ Apocalipsisoʼ ku yaʼalikeʼ le u chan múuchʼ yéeyaʼanoʼob nuʼuktik le meyaj ku beetaʼaloʼ yaan u kaʼa kuxtaloʼob, tumen letiʼobeʼ pʼáat bey kimenoʼob teʼ tiempo kʼalaʼanoʼob maʼ páajchaj u beetkoʼob mix baʼaloʼ. Tu añoil 1919, le u chan múuchʼ sukuʼunoʼobaʼ yéeyaʼaboʼob bey letiʼe «esclavo chúukaʼan u yóol yéetel yaan u naʼat[oʼ]» (Mat. 24:45; ilawil le libro Yaan u kaʼa adorartaʼal chéen Jéeoba pág. 118).