Yì hosọ lẹ ji

KANBIỌ HE JỌJA LẸ NỌ KANSE

Be Nude Ylan to Tito Alẹnu Bibasi Nado Nọ Alọji Tọn lẹ mẹ Wẹ Ya?

Be Nude Ylan to Tito Alẹnu Bibasi Nado Nọ Alọji Tọn lẹ mẹ Wẹ Ya?

 Etẹwẹ yè nọ ylọ dọ alẹnu bibasi nado nọ alọji?

 Alẹnu bibasi nado nọ alọji zẹẹmẹdo nado dopà, vlavo to kandai kavi hodidọ mẹ, dọ a ma na tindo kọndopọ zanhẹmẹ tọn kakajẹ whenue a na wlealọ.

 Tito alẹnu bibasi nado nọ alọji tọn lẹ gbayipe to gblagbla owhe 1990 tọn mẹ, to whenue pipli sinsẹ̀n tọn he nọ yin Convention baptiste du sud ze tito de dai to États-Unis he e ylọdọ “Owanyi Nugbo Nọ Whesọ,” yèdọ tito de he lẹndai etọn yin nado yí anademẹ Biblu tọn lẹ zan to pọmẹ hẹ kọgbidinamẹ hagbẹ tọn do na tuli jọja lẹ nado dapana zanhẹmẹ jẹnukọnna alọwle.

 To ojlẹ kleun de godo, tito mọnkọtọn devo sọ bẹjẹeji, bọ to opli he yé nọ basi lẹ whenu, mẹhe wá bo yigbena alẹnu lọ lẹ nọ mọ alọkẹ fataka tọn de yí taidi ohia (kavi nuflinmẹ) gbemima yetọn tọn ma nado tindo zanhẹmẹ jẹnukọnna alọwle.

 Be tito alẹnu bibasi nado nọ alọji tọn lẹ nọ gọalọnamẹ ya?

 Gblọndo kanbiọ lọ tọn sọgan gbọnvo, sọgbe hẹ mẹhe a kanhose.

  •   Dodinnanutọ Christine C. Kim po Robert Rector po dọ dọ, “dodinnanu susu dohia dọ alẹnu bibasi nado nọ alọji ko zọ́n bọ sọha jọja aflanmẹ he nọ tindo zanhẹmẹ lẹ tọn depò jẹ obá de mẹ.”

  •   Dodinnanu he azọ́nwhé Guttmacher Institute tọn detọ́n lẹ dohia dọ “e yọnbasi dọ jọja he basi ‘alẹnu nado nọ alọji’ lẹ gbẹ́ nọ tindo zanhẹmẹ taidi mẹhe ma basi alẹnu mọnkọtọn lẹ.”

 Naegbọn gblọndo lọ lẹ do sọta yede?

  •   To whenue dodinnanu delẹ to mẹhe dopà nado nọ alọji lẹ yijlẹdo mẹhe ma dopà mọnkọtọn lẹ go, mẹhe ma tindo nuyise dopolọ gando zanhẹmẹ go lẹ wẹ yé ṣinyan.

  •   To dodinnanu devo lẹ mẹ, mẹhe tindo nuyise dopolọ lẹ wẹ yé ṣinyan nado yí mẹhe dopà alọji-ninọ tọn lẹ jlẹdo mẹhe ma wàmọ lẹ go.

 Etẹwẹ dodinnanu he gbọngodo ehelẹ dohia? Doto yọnnu de he nọ yin Janet Rosenbaum bo nọ penukundo dagbemẹninọ jọja aflanmẹ lẹ tọn go, dọ dọ to owhe atọ́n godo, “mẹhe basi alẹnu alọji-ninọ tọn po mẹhe ma wàmọ lẹ po ma nọ yí nude do gbọnvona yede na nuhe dù whẹho zanhẹmẹ tọn.”

 Aliho de he pọnte hugan

 Linlẹn dagbe wẹ mẹhe ze tito alẹnu alọji-ninọ tọn dai lẹ tindo. Nuhahun lọ wẹ yindọ, yé ma nọ do nujinọtedo he na gọalọna mẹlẹ nado tẹdo alẹnu yetọn go lẹ do ahun yetọn mẹ. Doto Rosenbaum dọ dọ, susu mẹhe nọ dopà nado nọ alọji lẹ tọn wẹ “ma nọ ylọ alẹnu ehe dọ nujọnu to ahun yetọn mẹ. Nudide lọ nado nọ alọji dona wá sọn gbemima mẹdetiti tọn mẹ, kakati nido yin na yè to mahẹ tindo to tito he yin zizedai de mẹ wutu.”

 Biblu na mí tuli nado basi gbemima mẹdetiti tọn enẹ, e ma yin gbọn hinhẹn mí nado basi alẹnu de to kandai kavi hodidọ mẹ dali gba. Kakatimọ, e nọ gọalọna mí nado “plọn huhlọn wuntuntun tọn [mítọn] gbọn yíyí i zan dali nado nọ yọ́n vogbingbọn to dagbe po oylan po ṣẹnṣẹn.” (Heblu lẹ 5:​14) To popolẹpo mẹ, e ma yin nado dapana asamẹzọ̀n po hòmimọ po wutu poun wẹ yè do nọ magbe nado nọ alọji, kakatimọ aliho de wẹ gbemima mọnkọtọn yin nado gbògbéna Mẹlọ he ze tito alọwle tọn dai.​—Matiu 5:​19; 19:​4-6.

 Anademẹ he yin kinkandai to Biblu mẹ lẹ tin na dagbe mítọn wutu. (Isaia 48:17) Na nugbo tọn, mahopọnna owhe mítọn, mímẹpo wẹ tindo nugopipe lọ nado magbe sọn ahun mẹ wá nado setonuna osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn he yin nado “họ̀nna fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn.” (1 Kọlintinu lẹ 6:18) Gbọnmọ dali, eyin mí wá wlealọ gbèdopo, mí gán duvivi kọndopọ zanhẹmẹ tọn, matin obu po flumẹjijẹ po he mẹ zanhẹmẹ jẹnukọnna alọwle nọ saba dekọtọn do.