Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

BIBLU NỌ DIỌ GBẸZAN MẸTỌN

Gbẹzan Ṣie Fọ́n bo to Yinylan Deji

Gbẹzan Ṣie Fọ́n bo to Yinylan Deji
  • OWHE HE MẸ N’YIN JIJI: 1952

  • OTÒ HE MẸ N’WÁ SỌN: ÉTATS-UNIS

  • OTÀN ṢIE: DANUWATỌ HE NỌ YAWU GBLEHOMẸ

NUHE N’YIN DAI:

N’yin pinplọn whẹ́n to Los Angeles, Californie, to États-Unis, yèdọ lẹdo he mẹ jaguda po mẹhe nọ nù amasin-adínọ lẹ po sù te. Ovi ṣidopo wẹ mẹjitọ ṣie lẹ ji, podọ yẹn wẹ yin ovi awetọ.

Onọ̀ ṣie plọn mí whẹ́n to sinsẹ̀n evangelisti tọn de mẹ. Ṣigba, to whenue n’yin jọja de, n’nọ zan gbẹzan awe. To dimanche lẹ, n’nọ jihàn hẹ hànjigbẹ́ ṣọṣi lọ tọn. Ṣigba na nuhe dù azán he pò lẹ, n’nọ to agọ́ dù pé, bo nọ nù amasin-adínọ lẹ bosọ nọ doalọ to fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn mẹ.

N’nọ yawu gblehomẹ bo nọ wadanu taun. Nudepope he alọ ṣie plá wẹ n’nọ yí do hoavùn. Nuhe n’plọn to ṣọṣi mẹ lẹ ma gọalọna mi nado diọ. N’nọ saba dọ dọ: “Oklunọ tọn wẹ ahọsuyiyi, podọ yẹn wẹ e nọ yizan!” To whenue n’tin to wehọmẹ daho to vivọnu owhe 1960 lẹ tọn, ogbẹ́ Black Panthers tọn, he nọ yiavùnlọna jlọjẹ tòvi lẹ tọn yinuwado ji e taun. N’wá biọ ogbẹ́ wehọmẹvi lẹ tọn he nọ yiavùnlọna jlọjẹ tòvi lẹ tọn de mẹ. To nujijọ susu lẹ whenu, mí nọ fọngu bọ wehọmẹ lọ nọ yin súsú na ojlẹ de.

E taidi dọ gufinfọn ehelẹ ma hẹn pekọ wá na gbigbọ kanyinylan tọn ṣie. Enẹwutu, n’jẹ alọdo to danuwiwa wangbẹnamẹ tọn mẹ ji. Di apajlẹ to gbèdopo, yẹn po họntọn ṣie lẹ po pọ́n sinima delẹ he do oyà he Aflikanu he yin kanlinmọ lẹ ji to États-Unis to hohowhenu hia. Nuyiwa mawadodo tọn ehelẹ hẹn homẹgble mí sọmọ bọ mí diọnukunsọ jọja yovo he to sinima pọntẹn lọ lẹ to afọdopolọji. Enẹgodo, mí yì owhé yovo he sẹpọ mí lẹ tọn gbè bo nọ to mẹhe mí na hò lẹ dín.

To whenue n’to owhe aflanmẹ tọn mẹ, yẹn po nọvisunnu ṣie lẹ po peve to danuwiwa he ylan taun lẹ mẹ. Mí nọ tindo nuhahun hẹ aṣẹpatọ lẹ. Dopo to nọvisunnu ṣie lẹ mẹ to ogbẹ́ jaguda tọn he diyin de mẹ, bọ yẹnlọsu biọ ogbẹ́ lọ mẹ. Gbẹzan ṣie fọ́n bo to yinylan deji.

LEHE BIBLU DIỌ GBẸZAN ṢIE DO:

Mẹjitọ họntọn ṣie de tọn lẹ yin Kunnudetọ Jehovah tọn. Yé basi oylọna mi nado wá opli yetọn lẹ, bọ n’yigbe. E ma dẹn bọ n’doayi e go dọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ gbọnvo taun. Mẹdopodopo tindo Biblu etọn bo nọ yí i zan to opli lọ whenu. Jọja lẹ lọsu na hodidọ to tito-to-whinnu lọ whenu! Homẹ ṣie sọ hùn nado plọn dọ Jiwheyẹwhe tindo yinkọ de, enẹ wẹ Jehovah, podọ nado mọdọ yé to yinkọ lọ ylọ. (Psalm 83:18) Agun lọ bẹ gbẹtọ he wá sọn otò voovo lẹ mẹ hẹn, ṣigba n’mọdọ kinklan akọ̀ tọn de ma to ṣẹnṣẹn yetọn.

To bẹjẹeji, n’ma jlo nado plọn Biblu hẹ Kunnudetọ lẹ, amọ́ n’yiwanna nado nọ yì opli yetọn lẹ. To zánmẹ gbèdopo, he n’yì opli Kunnudetọ lẹ tọn, hagbẹ ṣie delẹ yì nupọntẹn de. To nupọntẹn lọ, yé hò dẹpẹ de bo hù i, na e gbẹ́ nado jo awù ayúnọ etọn do na yé wutu. To wunkẹngbe, yé to awagundo na nuyiwa hlọnhuhu tọn enẹ. Yé ma tlẹ kiya na danú he yé wà lọ to whenue yé tin to whẹdatẹn. Susu to yé mẹ yin whẹdana nado zan pipotọ gbẹzan yetọn tọn to gànpamẹ. Nado dọ hójọhó, homẹ ṣie hùn taun dọ n’ma zọ̀n hẹ yé to ozán enẹ mẹ. N’magbe nado diọ gbẹzan ṣie bo jẹ Biblu plọn ji.

Na n’ko doalọ to whẹho akọ̀ ṣinṣinyan tọn mẹ na ojlẹ susu wutu, n’wá mọ onú delẹ to Kunnudetọ lẹ ṣẹnṣẹn he paṣa mi taun. Di apajlẹ, to whenue Kunnudetọ yovo de jlo na yì tògodo, e bẹ ovi etọn lẹ do whẹndo mẹyuu tọn de dè nado penukundo yé go. Podọ to whenue dẹpẹ he yin mẹyuu de tindo nuhudo fie e na nọ tọn, whẹndo yovo tọn de yí i do owhé yetọn gbè. N’wá kudeji dọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ yinuwa sọgbe hẹ hogbe Jesu tọn lẹ he tin to Johanu 13:35 mẹ he dọmọ: “Gbọn ehe dali wẹ mẹlẹpo na yọnẹn dọ devi ṣie lẹ wẹ mì yin, eyin mì tindo owanyi to mìdelẹ ṣẹnṣẹn.” N’yọnẹn dọ n’ko mọ pipli mẹmẹsunnu nugbo lẹ tọn de.

To whenue n’bẹ Biblu pinplọn jẹeji, n’wá jẹ ayidego ji dọ n’dona diọ pọndohlan ṣie. N’dona diọ aliho nulẹnpọn tọn ṣie bo ma na nọ yinuwa hẹ mẹdevo lẹ po jijọho po poun, ṣigba n’na nọ pọ́n mọwiwà hlan taidi aliho gbẹninọ tọn he yọ́n hugan lọ. (Lomunu lẹ 12:2) N’basi diọdo lẹ vudevude. Podọ, to janvier 1974, n’yí baptẹm bo lẹzun Kunnudetọ Jehovah tọn.

 

Ṣigba, etlẹ yin to baptẹm ṣie godo, n’dona gbẹ́ zindonukọn nado nọ duto homẹgble ji. Di apajlẹ, to gbèdopo he n’to yẹwhehodọ sọn whédegbè jẹ whédegbè, ajotọ de fìn ladio mọto ṣie tọn, bọ n’jẹ yinyan ẹn ji. To whenue n’dibla plá ẹ, e ze ladio lọ dlan bo họnyi. To whenue n’dọ lehe n’gọ̀ ladio ṣie yí gbọn na mẹhe po yẹn po zọ̀n lẹ, mẹho agun tọn de kanse mi dọ: “Stephen, eyin alọ towe ko jẹ e go dai wẹ, etẹwẹ a na wà na ẹn?” Kanbiọ enẹ hẹn mi lẹnnupọn, bo whàn mi nado to vivẹnudo nado nọ yinuwa po jijọho po.

To octobre 1974, n’bẹ sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn jẹeji bo nọ yí gànhiho 100 zan to sunmẹsunmẹ nado plọn Biblu gbẹtọ lẹ. Enẹgodo, n’mọ lẹblanulọkẹyi lọ nado sẹ̀n taidi mẹdezejotọ to tatọ́-tẹnnọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn to Brooklyn, New York. To 1978, n’lẹkọyi Los Angeles nado penukundo onọ̀ ṣie he to azọ̀njẹ go. To owhe awe godo, n’wlealọ hẹ Aarhonda asi yiwanna ṣie. Ewọ gọalọna mi taun bọ mí penukundo onọ̀ ṣie go kakajẹ whenue e kú. To nukọn mẹ, yẹn po Aarhonda po yì Wehọmẹ Biblu Pinplọn Watchtower Giliadi tọn, bo yin didohlan Panama, fie mí zindonukọn nado to sinsẹ̀n te taidi mẹdehlan.

Sọn whenue gbọ́n n’yí baptẹm, n’pehẹ ninọmẹ susu he sọgan fọ́n homẹgble ṣie dote. Ṣigba, n’ko plọn nado nọ tlọ́n mẹhe to tintẹnpọn nado hẹn homẹgble mi lẹ dè kavi nado nọ didẹ whẹho lọ to aliho devo lẹ mẹ. Mẹsusu wẹ pà mi na lehe n’didẹ whẹho enẹlẹ gbọn, kakajẹ asi ṣie ji. Etlẹ nọ paṣa yẹnlọsu! Diọdo ehelẹ he n’basi ma yin gbọn huhlọn ṣie titi dali. N’kudeji dọ yé yin kunnudenu dọ Biblu tindo huhlọn nado diọ gbẹzan mẹtọn.—Heblu lẹ 4:12.

ALE HE N’MỌYI LẸ:

Biblu pinplọn zọ́n bọ gbẹzan ṣie tindo lẹndai podọ n’nọ yinuwa po jijọho po. N’masọ nọ hò gbẹtọ lẹ ba, ṣigba n’nọ gọalọna yé nado plọn Biblu. N’tlẹ sọ plọn Biblu hẹ mẹde he yin kẹntọ ṣie dai to wehọmẹ daho! To whenue e yí baptẹm godo, mí dọ́ ohọ̀ dopolọ mẹ na ojlẹ de. Mí lẹzun họntọn vivẹ́ kakajẹ egbé. Todin, yẹn po asi ṣie po ko gọalọna gbẹtọ hugan 80 nado plọn Biblu bo lẹzun Kunnudetọ Jehovah tọn.

N’dopẹna Jehovah po ahun lẹpo po dọ e gọalọna mi nado zan gbẹzan ayajẹ tọn he gọ́ na zẹẹmẹ nujọnu tọn de to mẹmẹsunnu nugbo lẹ ṣẹnṣẹn.

N’dona diọ aliho nulẹnpọn tọn ṣie bo ma na nọ yinuwa hẹ mẹdevo lẹ po jijọho po poun, ṣigba n’na nọ pọ́n mọwiwà hlan taidi aliho gbẹninọ tọn he yọ́n hugan lọ