Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Yẹn po asi ṣie Tabitha po, to lizọnyizọn gbangba tọn mẹ

BIBLU NỌ DIỌ GBẸZAN MẸTỌN

Na Yẹn Tọn, Jiwheyẹwhe de Ma Tin

Na Yẹn Tọn, Jiwheyẹwhe de Ma Tin
  • OWHE HE MẸ N’YIN JIJI: 1974

  • OTÒ HE MẸ N’WÁ SỌN: RÉPUBLIQUE DÉMOCRATIQUE ALLEMANDE

  • OTÀN ṢIE: N’MA YISE TO JIWHEYẸWHE MẸ

NUHE N’YIN DAI

N’yin jiji to gbétatò de mẹ to Saxe, fie nọ yin yiylọdọ République démocratique allemande to whenẹnu. Awuvẹmẹ po owanyi po tin to whẹndo mítọn mẹ, podọ mẹjitọ ṣie lẹ plọn mi nujinọtedo walọ dagbe tọn he họakuẹ lẹ. Gandudu communiste tọn de wẹ to gandu to otò lọ mẹ to whenẹnu, enẹwutu mẹsusu ma nọ ylọ sinsẹ̀n dọ nujọnu to Saxe. Podọ na yẹn tọn, Jiwheyẹwhe de ma tin. Nuyise voovo awe yinuwado ji e sinsinyẹn kakajẹ whenue n’do owhe 18—yèdọ yise matindo to Jiwheyẹwhe mẹ po communisme po.

Naegbọn n’do yiwanna communisme? Na n’yiwanna linlẹn lọ dọ gbẹtọ lẹpo wẹ sọzẹn. Humọ, n’mọdọ nutindo lẹpo dona yin mimá do zẹnzẹn, enẹ na zọ́n bọ mẹde ma na yin adọkunnọ bọ mẹdevo na yin hẹntọnọ klókló. Enẹwutu, n’jẹ awukọndopọ hẹ ogbẹ́ pipli jọja communiste tọn de ji. Whenue n’do owhe 14, n’nọ yí whenu susu zan nado wazọ́n nado hẹn lẹdo lọ mẹ do wiweji. Tòpẹvi lẹdo lọ tọn de he nọ yin Aue yọ́n pinpẹn vivẹnudido ṣie tọn sọmọ bọ aṣẹpatọ lẹdo lọ tọn lẹ na mi ajọ̀ de. Mahopọnna dọ n’gbẹ́ yin jọja, n’jẹakọ hẹ tonudọtọ nukundeji République démocratique allemande tọn delẹ. N’nọ mọdọ yanwle dagbe lẹ wẹ n’to afọdona, podọ sọgodo ṣie sọ họnwun.

Enẹgodo, gbẹzan ṣie diọ to ajiji mẹ. To 1989, Adó Berlin tọn họ́ bọ gandudu communiste tọn jai to Whèzẹtẹn Europe tọn. Flumẹjijẹ bẹjẹeji. E ma dẹn bọ n’doayi e go dọ mawadodo tlẹ ko gbayipe dai to République démocratique allemande. Di apajlẹ, mẹhe ma nọ nọgodona communisme lẹ nọ yin pinpọnhlan di gbẹ́gọ́nu lẹ. Nawẹ ehe sọgan jọ gbọn to whenuena e yindọ míwu mẹhe yin communiste lẹ yise dọ mẹlẹpo wẹ sọzẹn? Be oklọ tata de poun wẹ communisme yin ya? N’jẹflumẹ pete.

Enẹwutu, n’gbọ bo wá na ayidonugo húnhiho po anazọ́nwiwa po. Na n’penugo nado yì wehọmẹ húnhiho tọn po yanwle lọ po nado wá yì wehọmẹ alavọ tọn wutu, n’nọ lẹndọ n’na wá lẹzun húnhotọ po anazọ́nwatọ de po. Humọ, n’gbẹkọ nujinọtedo walọ dagbe tọn he n’ko plọn sọn ovu lẹ go. Nuhe yin nujọnu na mi todin wẹ nado nọ dugbẹ, ehe bẹ tintọ́n hẹ yọnnu susu to ojlẹ dopolọ mẹ hẹn. Amọ́, húnhiho, anazọ́nwiwa po gbẹ̀fẹdudu po ma de flumẹjijẹ ṣie pò. Yẹdide he n’nọ de lẹ tlẹ nọ do numọtolanmẹ obu tọn hia. Etẹwẹ sọgodo bẹhẹn? Podọ etẹwẹ yin lẹndai ogbẹ̀ tọn?

To whenue n’wá mọ gblọndo he dín n’te lẹ, e jiawu na mi. To whèjai dopo to wehọmẹ, n’sinai hẹ wehọmẹvigbẹ́ ṣie delẹ bọ mí to hodọdo sọgodo ji. Mandy * yin wehọmẹvigbẹ́ de bosọ yin Kunnudetọ Jehovah tọn. To whèjai enẹ, e na mi ayinamẹ dagbe de. E dọna mi dọ, “eyin a jlo na mọ gblọndo na kanbiọ towe lẹ gando ogbẹ̀ po sọgodo po go, nọ hia Biblu po sọwhiwhe po.”

N’ma yí nuhe e dọ sè sọmọ, amọ́ na tlintlindo-dindin wutu, n’de nado hia Biblu bo dín gblọndo lọ lẹ. Mandy de Daniẹli weta 2 na mi, podọ nuhe n’hia to finẹ yinuwado ji e taun. Dọdai ehe dọho do huhlọn aihọn tọn debọdo-dego lẹ ji, yèdọ gandudu lẹ he na tindo nuyiwadomẹji sinsinyẹn do gbẹtọ lẹ ji kakajẹ azán mítọn gbè. Mandy sọ do dọdai Biblu tọn devo lẹ hia mi he gando sọgodo mítọn go. N’wá jẹ gblọndo mọ na kanbiọ ṣie lẹ ji! Amọ́, mẹnu wẹ kàn dọdai enẹlẹ, podọ mẹnu wẹ sọgan dọ nuhe na jọ to sọgodo lẹ to aliho he sọgbe mẹ domọ? Kavi Jiwheyẹwhe tin nugbo wẹ ya?

LEHE BIBLU DIỌ GBẸZAN ṢIE DO

Mandy ze mi do alọmẹ na Horst po Angelika po, yèdọ asu po asi po Kunnudetọ de he gọalọna mi nado mọnukunnujẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ dogọ. N’yawu doayi e go dọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ wẹ yin sinsẹ̀n dopo gee he nọ saba yí oyín Jiwheyẹwhe tọn, enẹ wẹ Jehovah zan bosọ nọ dọ̀n ayidonugo mẹdevo lẹ tọn wá e ji. (Salmu lẹ 83:18; Matiu 6:9) N’plọn dọ Jehovah Jiwheyẹwhe ze todido gbẹninọ kakadoi to paladisi mẹ to aigba ji tọn donukọnna gbẹtọvi lẹ. Salmu lẹ 37:9 dọmọ: “Mẹhe nọ ze todido yetọn do Jehovah mẹ lẹ wẹ na dugu aigba tọn.” E vivi na mi dọ todido ehe yin zizedonukọnna mẹdepope he dovivẹnu nado nọgbẹ̀ sọgbe hẹ nujinọtedo Jiwheyẹwhe tọn he tin to Biblu mẹ gando walọ dagbe go lẹ.

Ṣigba, e vẹawuna mi nado diọ gbẹzan ṣie nado nọgbẹ̀ sọgbe hẹ nuhe Biblu dọ. Kọdetọn dagbe he n’nọ tindo to húnhiho po anazọ́nwiwa po mẹ zọ́n bọ n’nọ yigo, enẹwutu nuhe n’dona plọn jẹnukọn wẹ whiwhẹ. Humọ, e ma bọawuna mi nado jo gbẹzan fẹnnuwiwa tọn do. Lehe n’dopẹ́ do sọ dọ Jehovah nọ do homẹfa po lẹblanu po hia mẹhe nọ wà nuhe go yé pé lẹpo nado yí nuhe Biblu plọnmẹ lẹ do yizan mẹ lẹ bo nọ mọnukunnujẹ numọtolanmẹ yetọn lẹ mẹ!

Communisme po yise matindo to Jiwheyẹwhe mẹ po wẹ yinuwado ji e kakajẹ whenue n’do owhe 18; Biblu ko jẹ gbẹzan ṣie diọ ji sọn whenẹnu. Nuhe n’plọn lẹ zọ́n bọ n’masọ nọ hànu gando sọgodo go ba bọ gbẹzan ṣie tindo lẹndai. To 1993, n’yí baptẹm taidi dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ, bọ to 2000, n’wlealọ hẹ Tabitha, yèdọ yisenọ hatọ zohunhunnọ de. Mí nọ yí whenu susu zan dile e yọnbasi do nado gọalọna mẹdevo lẹ nado mọnukunnujẹ Biblu mẹ. Susu mẹhe mí nọ dukosọ hẹ lẹ tọn wẹ ko nọ zan gbẹzan he yẹnlọsu ko zan dai lẹ, yèdọ dehe yin anadena gbọn communisme po yise matindo to Jiwheyẹwhe mẹ po dali. N’nọ tindo pekọ nujọnu tọn eyin n’dohia yé lehe yé na wagbọn do yọ́n Jehovah.

ALE HE N’MỌYI LẸ

To whenue n’jẹ gbẹdo hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ji to tintan whenu, mẹjitọ ṣie lẹ jẹagọdo sinsinyẹn. Ṣigba sọn whenẹnu, yé ko wá mọ lehe gbẹdido hẹ Kunnudetọ lẹ ko yinuwado ji e to aliho dagbe mẹ do. Homẹ ṣie hùn dọ yé nọ hia Biblu todin bosọ nọ yì opli he Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ basi lẹ.

Yẹn po Tabitha po to vivi alọwle mítọn tọn dù, na mí nọ tẹnpọn nado hodo ayinamẹ he Biblu na asu po asi po lẹ pẹkipẹki. Di apajlẹ, tonusisena ayinamẹ Biblu tọn gando nugbonọ-yinyin to alọwle mẹ go nọ hẹn alọwle mítọn lodo.​—Heblu lẹ 13:4.

N’masọ nọ dibu podọ hanú gando sọgodo go ba. N’nọ mọdọ n’yin apadewhe whẹndo lẹdo aihọn pé yisenọ hatọ lẹ tọn de, ehe mẹ jijọho po pọninọ nujọnu tọn po tin te. To whẹndo ehe mẹ, mí nọ mọdọ mímẹpo wẹ sọzẹn. Ehe yin nude he mẹ n’yise te bo jlo dọ ni yinmọ to gbẹzan ṣie blebu mẹ.

^ huk. 12 Yinkọ lọ ko yin didiọ.