Mɛsɛ́dó 7:1-60

  • Xó e Etyɛ́ni ɖɔ ɖo Hwɛɖɔxɔsá ɖaxó Jwifu lɛ́ tɔn é (1-53)

    • Tɔ́gbó lɛ́ sín hwenu (2-16)

    • Mɔyízi nɔ nukɔn nú Izlayɛ́li ví lɛ́; Izlayɛ́li ví lɛ́ sɛn bǒcyɔ (17-43)

    • Mawu nɔ nɔ tɛ́npli e gbɛtɔ́ sɔ́ alɔ dó bló ná é mɛ ǎ (44-50)

  • È nyi awǐnnya dó hu Etyɛ́ni (54-60)

7  Vɔ̌sánúxwlémawutɔ́ ɖaxó ɔ ka ɖɔ: “Nǔ nyí mɔ̌ nǔgbó a?”  Etyɛ́ni yí gbe ɖɔ: “Nɔví ce lɛ́ kpó tɔ́ ce lɛ́ kpó è mi, mi ɖótó mì. Cóbónú tɔ́gbó mǐtɔn Ablaxámu ná yi jɛ Aláani ɔ, Mawu susunɔ ɔ tɔ́n dó jǐ tɔn hwenu e é ɖo Mɛzopotamíi é,  bo ɖɔ n’i ɖɔ: ‘Tɔ́n sín to towe mɛ, hɛ̌nnumɔ towe lɛ́ mɛ, bo wá yi to e un ná xlɛ́ we é mɛ.’  Énɛ́ ɔ, é gosín Kaludéenu lɛ́ to mɛ, bo yi jɛ Aláani. Ée tɔ́ tɔn kú gúdo é ɔ, Mawu byɔ́ ɛ ɖɔ é ní gosín fínɛ́, bɔ é jɛ to e mɛ mi ɖe din é.  É ɖo mɔ̌ có, Mawu ná ɛ ayǐkúngban ɖěbǔ ɖo to ɔ mɛ ǎ; é tlɛ ná ɛ kpɛɖé vɔ́vɔ́ bónú é ná sɔ́ afɔ ɖ’é jí ǎ. Amɔ̌, é dó akpá ɖɔ émí ná ná ɛ to ɔ, bɔ é ná nyí é kpó kúnkan* tɔn kpó tɔn; é ka ko ɖó vǐ ɖě hwenɛ́nu ǎ.  Gɔ́ ná ɔ, Mawu ɖɔ n’i ɖɔ kúnkan* tɔn ná nyí jǒnɔ ɖo to ɖé mɛ; é nyí to yětɔn mɛ ǎ, bɔ mɛ lɛ́ ná sɔ́ yě dó ɖó kannumɔ, bo ná dó ya nú yě* xɔ xwe 400.  Mawu ɖɔ: ‘Un ná ɖɔ hwɛ xá akɔta énɛ́ e yě ná nyí kannumɔ ná é.’ É lɛ́ ɖɔ: ‘Ðo nǔ énɛ́ lɛ́ gúdo ɔ, yě ná tɔ́n sín to ɔ mɛ bo ná wa sinsɛnzɔ́ mímɛ́ nú mì ɖo nɔtɛn élɔ́.’  “Mawu lɛ́vɔ́ jɛ adagbigbo sín akɔ xá ɛ, bɔ é ji Izáki bo gbo ada n’i ɖo azǎn tɔn tántɔngɔ́ ɔ gbe, Izáki ji* Jakɔ́bu, bɔ Jakɔ́bu ji vǐ súnnu 12, bɔ yě húzú tatɔ́ xwédo tɔn* 12.  Tatɔ́ xwédo tɔn lɛ́ hwan wǔ nɔví yětɔn Jozɛ́fu bo sɔ́ ɛ sa dó Ejípu. Amɔ̌, Mawu ɖo kpɔ́ xá ɛ, 10  bo hwlɛ́n ɛ ɖo wǔvɛ́ tɔn lɛ́ bǐ mɛ, lobo ná ɛ nǔnywɛ́, bo bló bɔ nǔ tɔn nyɔ́ Ejípu xɔ́sú Falawɔ́ɔn nukúnmɛ, lobɔ é sɔ́ ɛ bɔ é kpa acɛ dó Ejípu kpó xwé tɔn blěbú kpó nu. 11  Adɔ ɖé ka tɔ́n ɖo Ejípu blěbú kpó Kanáa kpó, ɛɛn, wǔvɛ́ ɖaxó ɖé wɛ, bɔ tɔ́gbó mǐtɔn lɛ́ mɔ nǔɖé bo ná ɖu ǎ. 12  Amɔ̌, Jakɔ́bu se ɖɔ nǔɖuɖu* ɖo Ejípu, énɛ́ ɔ, é sɛ́ tɔ́gbó mǐtɔn lɛ́ dó dɔ̌n azɔn nukɔntɔn ɔ. 13  Azɔn wegɔ́ ɔ e yě yi dɔ̌n é ɔ, Jozɛ́fu ɖe éɖée xlɛ́ nɔví tɔn lɛ́, lobɔ Falawɔ́ɔn wá tuun Jozɛ́fu sín mɛ lɛ́. 14  Énɛ́ ɔ, Jozɛ́fu sɛ́ wɛn dó ɖɔ è ní yi kplá tɔ́ émítɔn Jakɔ́bu kpó hɛ̌nnumɔ émítɔn lɛ́ bǐ kpó sín Kanáa wá, yě bǐ bló gbɛtɔ́* 75. 15  Énɛ́ wú ɔ, Jakɔ́bu wá yi Ejípu, fínɛ́ wɛ é kú ɖe, bɔ tɔ́gbó mǐtɔn lɛ́ lɔmɔ̌ kú ɖo fínɛ́. 16  È bɛ́ xú yětɔn lɛ́ wá yi Sikɛ́mu, bo bɛ́ dó yɔdo e Ablaxámu xɔ yí kpatágankwɛ́ nabí ɖé ɖo Amɔ́ɔ ví lɛ́ sí ɖo Sikɛ́mu é mɛ. 17  “Hwenu e akpá e Mawu dó nú Ablaxámu é sín jijɛnu ɖo sisɛkpɔ́ wɛ é ɔ, togun ɔ ɖo kpɔ́ su d’é jí wɛ mɔ̌hunkɔtɔn ɖo Ejípu. 18  Axɔ́sú ɖěvo ka wá kpa acɛ ɖo Ejípu to ɔ nu, bɔ éyɛ́ tuun Jozɛ́fu ǎ. 19  Axɔ́sú énɛ́ zán ayi wínníwínní dó akɔ mǐtɔn wú, bo gba acɛ tɔ́gbó mǐtɔn lɛ́ wú, bo hɛn yě gǎnnugǎnnu bónú yě ná jó vǐ yětɔn lɛ́ dó; mɔ̌ mɛ ɔ, yě sɔ́ ná nɔ gbɛ ǎ. 20  Hwenɛ́nu wɛ è ji Mɔyízi, é nyɔ́ ɖɛkpɛ tawun.* È kpé nukún dó wǔ tɔn* xɔ sun atɔn ɖo tɔ́ tɔn xwé. 21  Amɔ̌, hwenu e yě jó è dó é ɔ, vǐ nyɔ̌nu Falawɔ́ɔn tɔn sɔ́ ɛ bo hɛn ɛ vǐ éɖésúnɔ tɔn ɖɔhun. 22  Énɛ́ ɔ, è kplɔ́n nǔnywɛ́ Ejípunu lɛ́ tɔn bǐ Mɔyízi. Bɔ é ɖó hlɔ̌nhlɔ́n ɖo xóɖiɖɔ kpó nǔwiwa kpó mɛ. 23  “Hwenu e Mɔyízi ɖó xwe 40 é ɔ, ayi tɔn ɖɔ n’i ɖɔ é ní* yi ba nɔví tɔn Izlayɛ́li ví lɛ́ kpɔ́n.* 24  Ée é mɔ bɔ Ejípunu ɖé ɖo nǔ agɔ wa xá yě mɛ ɖokpó wɛ é ɔ, é jɛ hun dó jǐ tɔn, lobo hu Ejípunu ɔ dó ba hlɔn dó mɛ e wa nǔ agɔ xá wɛ è ɖe é tamɛ. 25  É lin ɖɔ nɔví émítɔn lɛ́ ná mɔ nǔ jɛ wú ɖɔ Mawu wɛ ja yě hwlɛ́n gán gbé gbɔn jǐ émítɔn, yě ka mɔ nǔ jɛ wú ǎ. 26  Ayǐhɔ́ngbe tɔn ɔ, é wá yě gɔ́n, bo mɔ yě mɛ we ɖo hun xo wɛ, énɛ́ ɔ, é tɛ́n kpɔ́n bo ná gbo hwɛ nú yě bónú fífá ná byɔ́ tɛ́ntin yětɔn, bo ɖɔ: ‘Mɛ ce lɛ́ mi, nɔví nɔví wɛ mi nyí. Étɛ́wú mi ka ɖo acɛ gba miɖée lɛ́ wú wɛ?’ 27  Amɔ̌, mɛ e ɖo acɛ gba nɔzo tɔn wú wɛ é sísɛ́ Mɔyízi dó zɔ bo ɖɔ: ‘Mɛ̌ ka sɔ́ we gǎn kpó hwɛɖɔtɔ́ kpó ɖó mǐ nu? 28  A jló ná hu mì lěe a hu Ejípunu ɔ gbɔn sɔ é wɛ a?’ 29  Ée Mɔyízi se mɔ̌ é ɔ, é hɔn bo yi jɛ Madiáani bo nyí jǒnɔ ɖo to énɛ́ mɛ; fínɛ́ wɛ é ji vǐ súnnu we ɖe. 30  “Xwe 40 gúdo ɔ, wɛnsagun ɖé tɔ́n dó jǐ tɔn ɖo Sinayíi só ɔ sín gbětótló mɛ, ɖo wunkan e ɖo jiji wɛ é ɖé mɛ. 31  Nǔ énɛ́ e Mɔyízi mɔ é jí wǔ n’i, amɔ̌, ée é ɖo sisɛkpɔ́ wɛ bo ná kpɔ́n tlítlí é ɔ, é se Jexóva sín gbe bɔ é ɖɔ: 32  ‘Nyɛ wɛ nyí Mawu tɔ́gbó towe lɛ́ tɔn, Mawu Ablaxámu tɔn, Mawu Izáki tɔn, Mawu Jakɔ́bu tɔn.’ Mɔyízi jɛ sísɔ́sísɔ́ jí bo sɔ́ glá bo kpɔ́n ǎ. 33  Jexóva ɖɔ n’i ɖɔ: ‘Ðe afɔkpa towe lɛ́, ɖó fí e a ɖo te ɖe é ɔ, fí mímɛ́ wɛ. 34  Un mɔ kɔ e gbídí nú togun ce wɛ è ɖe ɖo Ejípu é ganjí, bo lɛ́ se azɔn e wɛn wɛ yě ɖe é, bɔ un wá bo ná hwlɛ́n yě. Din ɔ, wǎ, un ná sɛ́ we dó Ejípu.’ 35  Mɔyízi ɖokpó énɛ́ e yě gbɛ́ bo ɖɔ n’i ɖɔ: ‘Mɛ̌ ka sɔ́ we gǎn kpó hwɛɖɔtɔ́ kpó?’ é wɛ Mawu gbɔn wɛnsagun e tɔ́n dó jǐ tɔn ɖo wunkan ɔ mɛ é jí, bo sɛ́ ɛ dó b’ɛ ná nyí gǎn yětɔn, bo ná lɛ́ hwlɛ́n yě. 36  Nya énɛ́ kplá yě tɔ́n sín to ɔ mɛ, é bló nǔdabaɖa lɛ́ kpó nǔjíwǔ lɛ́ kpó ɖo Ejípu kpó xu vɔvɔ ɔ kɔn kpó; é lɛ́ bló mɔ̌ ɖo gbětótló mɛ nú xwe 40. 37  “Mɔyízi énɛ́ wɛ ɖɔ nú Izlayɛ́li ví lɛ́ ɖɔ: ‘Mawu ná sɔ́ gbeyíɖɔ nyiɖɔhun ɖokpó nú mi ɖo nɔví mitɔn lɛ́ mɛ.’ 38  Mɔyízi énɛ́ ɖokpó ɔ wɛ wá nɔ agun ɔ tɛ́ntin ɖo gbětótló mɛ kpó wɛnsagun e ɖɔ xó n’i ɖo Sinayíi só ɔ jí é kpó, gɔ́ nú tɔ́gbó mǐtɔn lɛ́. É se xó Mawu tɔn e ɖo gbɛ lɛ́ é, bo wá ɖɔ yě nú mǐ. 39  Tɔ́gbó mǐtɔn lɛ́ gbɛ́ tónú se n’i, bo xo è nyi kɛ́n lobo lɛ́ kɔ yi Ejípu ɖo ayi mɛ, 40  yě ɖɔ nú Aalɔ́ɔn ɖɔ: ‘Blǒ bǒcyɔ lɛ́ bónú yě ná nyí nǔmɛsɛn mǐtɔn lɛ́ bo ná nɔ nukɔn nú mǐ. Ðó mǐ tuun nǔ e jɛ dó Mɔyízi énɛ́ e kplá mǐ tɔ́n sín Ejípu to mɛ é wú é ǎ.’ 41  Énɛ́ ɔ, yě bló bǒcyɔ nyibúví tɔn ɖokpó hwenɛ́nu, bo xwlé è vɔ̌sánú, lobo jɛ awǎ jɛ ɖó nǔ e yě sɔ́ alɔ yětɔn dó bló é wú jí. 42  Énɛ́ wú ɔ, Mawu dó gǔdo yě, bo jó yě dó bɔ yě sɛn nǔ e nɔ ná wěziza ɖo jǐnukúnsin lɛ́ é, lěe è ko wlán gbɔn ɖo wěma gbeyíɖɔ lɛ́ tɔn mɛ é; è wlán ɖɔ: ‘Akɔta Izlayɛ́li tɔn è mi, nyɛ wɛ mi xwlé nǔníná bo sá vɔ̌ ná ɖo xwe 40 e mi bló ɖo gbětótló mɛ lɛ́ é vlamɛ ǎ. 43  É nyɔ́ wa ɔ, goxɔ Mɔlɛ́ki tɔn kpó vodún Hlefánu sín sunví kpó gúdo wɛ mi jɛ, bǒcyɔ énɛ́ lɛ́ wɛ mi bló bo sɛn. Énɛ́ wú ɔ, un ná bló bɔ è ná kplá mi yi kannumɔgbénu, yi fí e zɛ Babilɔ́nu wú flaflá tɔn é.’ 44  “Tɔ́gbó mǐtɔn lɛ́ ɖó goxɔ kúnnuɖiɖe tɔn ɔ ɖo gbětótló mɛ, lěe Mawu ɖe gbe tɔn gbɔn hwenu e é ɖɔ nú Mɔyízi ɖɔ é ní bló sɔgbe xá kpɔ́ndéwú e é mɔ é. 45  Tɔ́gbó mǐtɔn lɛ́ ɖu gǔ tɔn, bɔ yě kpó Jozuwée kpó sɔ́ wá akɔta ɖěɖěe Mawu nya ɖo tɔ́gbó mǐtɔn lɛ́ nukɔn lɛ́ é sín ayǐkúngban jí. É nɔ ayǐ káká jɛ Davídi hwenu. 46  Nǔ tɔn nyɔ́ Mawu nukúnmɛ, bɔ é byɔ́ ɖɔ è ní jɔ wǔ émí bónú émí ná gbá nɔtɛn ɖé nú Mawu Jakɔ́bu tɔn. 47  Amɔ̌, Salomɔ́ɔ wɛ wá gbá nɔtɛn ɖé n’i. 48  Ajalɔ̌nlɔn ɔ ka nɔ nɔ xɔ e gbɛtɔ́ sɔ́ alɔ dó bló ná é mɛ ǎ, lěe gbeyíɖɔ ɔ ɖɔ gbɔn é; é ɖɔ: 49  ‘Jexóva ɖɔ: “Jǐxwé wɛ nyí axɔ́súzinkpo ce, bɔ ayǐkúngban nyí afɔɖótɛn ce. Xɔ alɔkpa tɛ́ mi ka ná gbá nú mì? Alǒ fítɛ́ gbɔjɛtɛn ce ka ɖe? 50  Alɔ ce wɛ bló nǔ énɛ́ lɛ́ bǐ ǎ cé?” ’ 51  “Tasyɛ́ntɔ́ lɛ́ è mi, ayi mitɔn kú atli, bɔ mi nɔ lɛ́ tlí tó, mi nɔ se tónú nú gbigbɔ mímɛ́ ɔ gbeɖé ǎ; lěe tɔ́gbó mitɔn lɛ́ wa nǔ gbɔn é wɛ mi lɔ nɔ wa gbɔn. 52  Gbeyíɖɔ tɛ́ ka kpo bɔ tɔ́gbó mitɔn lɛ́ ma dó ya ná ǎ? Ɛɛn, yě hu mɛ ɖěɖěe jlá dó nukɔn ɖɔ nǔjlɔ́jlɔ́watɔ́ ɔ ná wá lɛ́ é, nǔjlɔ́jlɔ́watɔ́ énɛ́ wɛ nyí mɛ e mi sa bo lɛ́ hu agaɖanu din é. 53  Midɛɛ lɛ́ wɛ è ná Sɛ́n ɔ gbɔn wɛnsagun lɛ́ jí, mi ka nyi ǎ.” 54  Ée yě se xó énɛ́ lɛ́ é ɔ, xomɛ tɔn sin yě tawun bɔ yě jɛ aɖǔkún ɖu jí. 55  Amɔ̌, gbigbɔ mímɛ́ wá Etyɛ́ni jí, bɔ é kpɔ́n jǐxwé dáán bo mɔ susu Mawu tɔn, bo lɛ́ mɔ Jezu ɖo te ɖo ɖisíxwé nú Mawu. 56  Énɛ́ ɔ, é ɖɔ: “Mi ɖótó! Un mɔ jǐxwé ɖo hunhun, bo mɔ Gbɛtɔ́ví ɔ ɖo te ɖo ɖisíxwé nú Mawu.” 57  Ée yě se mɔ̌ é ɔ, yě sú xó kpó hlɔ̌nhlɔ́n yětɔn bǐ kpó bo sú alɔ tó nu, lobo zɔn jǐ tɔn zɛ̌ɛ́n. 58  Yě dɔn ɛ wá yi toxo ɔ gúdo, bo jɛ awǐnnya nyi dó è jí. Kúnnuɖetɔ́ e dó hwɛ ɛ lɛ́ é ɖe awu aga tɔn yětɔn lɛ́, bo zɔ́n hinhɛn dɔ̌nkpɛvú e è nɔ ylɔ́ ɖɔ Sólu é. 59  Ée yě ɖo awǐnnya nyi dó Etyɛ́ni wɛ é ɔ, é sa vo nú Jezu bo ɖɔ: “Aklúnɔ Jezu, un jó gbɛ ce dó alɔ towe mɛ.” 60  Énɛ́ gúdo ɔ, é jɛ kpo bo sú xó syɛ́nsyɛ́n ɖɔ: “Jexóva, ma xa hwɛ élɔ́ dó kɔ nú yě ó.” Ée é ɖɔ mɔ̌ gúdo é ɔ, é bɔnu.

Tínmɛ e ɖo do lɛ́ é

Blǔju tɔn, “kún.”
Blǔju tɔn, “kún.”
Alǒ “xo dǎka yě wú.”
Alǒ vlafo, “wa nǔ ɖokpó ɔ nú.”
Alǒ “tɔ́gbó.”
Alǒ “jinukún.”
Alǒ “lǐndɔ̌n.”
Alǒ “nyɔ́ ɖɛkpɛ ɖo Mawu nukúnmɛ.”
Alǒ “hɛn ɛ.”
Alǒ “é wá gbeta ɔ kɔn, bo ná.”
Alǒ “yi kpɔ́n lěe nɔví tɔn Izlayɛ́li ví lɛ́ ɖe gbɔn é.”