Znáš nějaké mladé lidi, kteří se potýkají s vážnými zdravotními problémy? Máš i ty nějakou nemoc nebo hendikep, a proto nemůžeš dělat to co tvoji vrstevníci?

 Pokud ano, je přirozené, že tě někdy přepadne sklíčenost. Bible ale obsahuje dvě myšlenky, které tě můžou utěšit.

•   Tvůj Stvořitel, Jehova Bůh, přesně ví, co prožíváš. A dokonce „o [tebe] pečuje“. (1. Petra 5:7)

•   Jehova má v úmyslu všechny nemoci odstranit! Můžeš se o tom dočíst u Izajáše 33:24 a ve Zjevení 21:1–4.

 Mnozí mladí, kteří čelí vážným zdravotním problémům, zjistili, že je posiluje víra v Boha a jeho sliby. Přečti si, co řekli čtyři z nich.

•  YEIMY

•  MATTEO

•  BRUNA

•  ANDRÉ

 Už v 11 letech jsem se bez vozíku v podstatě nikam nedostala. Nedokážu dělat ani tak jednoduché úkony, jako třeba zvednout něco lehkého.

 Když mi bylo pět, zjistilo se, že mám svalovou dystrofii. Tato degenerativní nemoc mě dost omezuje. Někdy je mi líto, že nemůžu dělat to co moji vrstevníci. Ale rodiče a lidi ve sboru mi pomáhají prakticky, citově i duchovně. Hodně času trávím tím, že druhým pomáhám poznat Boha. Když s někým studuju Bibli, bývá se mnou někdo ze spolukřesťanů.

 Ježíš řekl, že každý den má svoje vlastní úzkostné starosti. (Matouš 6:34) A tak se snažím řešit jenom to, co přinese ten den, a dávat si realistické cíle, kterých můžu dosáhnout. Už se nemůžu dočkat, až se v Božím novém světě budu těšit ze „skutečného života“ a přestane mě trápit tato vysilující nemoc. (1. Timoteovi 6:19)

 K zamyšlení: Yeimy zjistila, že jí pomáhá „dávat si realistické cíle“. Nechceš to zkusit taky? (1. Korinťanům 9:26)

 Když mi bylo šest, začala mě bolet záda. Doktoři nejdřív řekli, že to souvisí s tím, jak rostu. O rok později ale zjistili, že se mi podél páteře vytvořil nádor.

 Šel jsem na operaci, ale chirurgovi se podařilo odstranit asi jenom 40 procent nádoru. Jenže po dvou měsících byl zase stejně velký! Od té doby jsem byl na hodně vyšetřeních, podstoupil nejrůznější léčbu a zažil spoustu zklamání.

 Občas mám takové bolesti, jako by mě někdo po celém těle bodal nožem. Nejvíc mě to bolí v zádech a na hrudi. Přesto se snažím, aby mě ta situace úplně nepoložila. Připomínám si, že i jiní snáší hrozné věci a přitom zůstávají pozitivní. Abych to tak zvládal i já, pomáhá mi hlavně důvěra, že Jehova jednou všechno utrpení odstraní. (Zjevení 21:4)

 K zamyšlení: Jak ti podobně jako Matteovi může pomoct to, když budeš přemýšlet o Božím slibu, že utrpení jednou skončí? (Izajáš 65:17)

 Někteří si možná myslí, že jsem líná, protože moje nemoc se navenek neprojevuje. Někdy ale opravdu nemám sílu na nic – ani na domácí práce, ani na učení, a dokonce ani na to, vstát z postele.

 Když mi bylo 16, lékaři zjistili, že mám roztroušenou sklerózu. Tato vysilující a postupně se zhoršující nemoc mi brání nejenom pracovat, ale taky se naplno věnovat svému náboženství. Častokrát si čtu 1. Petra 5:7, kde se říká, že na Boha můžeme uvrhnout „všechnu svou úzkost, protože o [nás] pečuje“. To, že se Jehova o každého z nás osobně stará, mi stále dodává sílu.

 K zamyšlení: Jaký užitek můžeš mít z toho, když svoji úzkost uvrhneš na Jehovu, stejně jako to dělá Bruna? (Žalm 55:22)

 Někteří se ke mně chovají, jako by mi bylo deset. Já jim to ale nevyčítám, protože tak vlastně vypadám.

 Ve dvou letech mi našli vzácný typ rakoviny, která postihla míchu a pak se rozšířila do mozku. Doktorům se to podařilo dostat pod kontrolu, ale léčba ovlivnila můj růst. Měřím jenom 137 centimetrů. Když druhým řeknu, že je mi 18, nevěří mi.

 Lidé v křesťanském sboru respektují moji důstojnost. Nedělají mi naschvály, jako mi je dělali spolužáci. Snažím se udržet si pozitivní postoj. Potkala mě totiž ta nejlepší věc, jaká člověka vůbec může potkat – poznal jsem Jehovu! Ať už budu muset vydržet cokoli, jsem si jistý, že Jehova se o mě postará. Když přemýšlím o úžasném novém světě, který slíbil, pomáhá mi to zůstat pozitivní. (Izajáš 33:24)

 K zamyšlení: Proč je poznání Jehovy ta „nejlepší věc, jaká člověka vůbec může potkat“, jak řekl André? (Jan 17:3)