Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

Enyɔbiɔse Ciwo yí so yi Hlɛntɔwo Gbɔ

Enyɔbiɔse Ciwo yí so yi Hlɛntɔwo Gbɔ

Mi yí nyi “nyɔnu” ci nyɔ wonu le Ezai 60:1 mɛɔ, yí lé ‘eso je te’ yí “klɛn” doɔ?

Ezai 60:1 hlɛn mɔ: “So je te, Oo nyɔnu, klɛn ɖo ao klɛnklɛn va. Ŋcikɔkɔɛ Yehowa tɔ klɛn do eo ji.” Enyɔ ciwo yí trɔdo kpukpui lɔ dasɛ mɔ “nyɔnu” lɔ nyinyiɛ Ziɔn, alo Ʒerusalɛmu, ci yí nyi fyɔju nɔ Ʒuda le hwenɔnu. a (Ezai 60:14; 62:​1, 2, NWT) Jugan lɔ le dumɛ nɔ Izraɛli ju lɔ pleŋ. Ezai nyɔ lɔwo fɔn nyɔbiɔse amɛve do te. Ŋkɔtɔɔ, hwenu koɖo lé Izraɛli “so je te” yí klɛn le gbɔngbɔn mɛ doɔ? Evegɔn lɔɔ, Ezai nyɔ lɔwo vavamɛ le emɔ gangan nu le mìwo hwenua?

Hwenu koɖo lé Izraɛli “so je te” yí klɛn le gbɔngbɔn mɛ doɔ? Hwenu Ʒwifuwo le hwashigbe mɛ le Babiloni na nɔ exwe 70 ɔ, Ʒerusalɛmu koɖo Gbedoxɔ lɔ kpɔtɔ nyi glikpuwo. Vɔ hwenu Mɛdi koɖo Pɛsiwo vatɔ acɛ kpakpa le Babiloniɔ, wona vovo Izraɛliviwo pleŋ ciwo yí le Babiloni nɔ woatrɔ yi wowo ju mɛ keŋ atrɔ aɖo sɛnsɛn adodwi lɔ. (Ezra 1:​1-4) Le tɔtɔmɛ nɔ exwe 537 D.Y. ɔ, egbejinɔtɔ ciwo yí kpɔtɔ le akɔta 12 lɔwo pleŋ mɛ wɛ ahan. (Ezai 60:4) Wotɔ avɔnsawo wawa nɔ Yehowa, tɔ xwewo ɖuɖu yí gbetɔ gbedoxɔ lɔ cucu. (Ezra 3:​1-4, 7-11; 6:​16-22) Ŋcikɔkɔɛ Yehowa tɔ gbetɔ klɛnklɛn do Ʒerusalɛmu ji ke, ci yí nyinyiɛ Mawu mɛwo. Yí wowo vanyi klɛnklɛn nɔ jukɔnwo, ciwo yí le vinvin mɛ le gbɔngbɔn mɛ.

Vɔ akpaxwe ɖeka yí vamɛ nɔ Ezai nyɔnuɖɛ lɔ le Ʒerusalɛmu hwenɔnu. Izraɛlivi sugbɔtɔ deyi ji yí se to nu nɔ Yehowa o. (Nex. 13:27; Mal. 1:​6-8; 2:​13, 14; Mt. 15:​7-9) Le yiyimɛɔ, wogbe Mɛsia lɔ ŋtɔkpu ci yí nyi Yesu Kristo. (Mt. 27:​1, 2) Wogbegu Ʒerusalɛmu koɖo gbedoxɔ lɔ zevetɔ ke le exwe 70 K.H..

Yehowa nu ɖɛ mɔ nu hunnɔ ajɔ. (Dan. 9:​24-27) Eze petii mɔ, dele toto mɛ nɔ Yehowa mɔ Ʒerusalɛmu nyigban ji tɔ ɖekɛ yí awɛ yí enyɔnuɖɛ ci yí le Ezai 60 mɛ avamɛ keŋkeŋ o.

Ezai nyɔ lɔwo vavamɛ le emɔ gangan nu le mìwo hwenua? Ɛɛ, vɔ evavamɛ nɔ nyɔnu bu le kpɔwɛnyɔnunu mɛ. Eyi nyi “Ʒerusalɛmu ci yí le jeŋkwi mɛ.” Apotru Pɔlu ŋwlɛ nu so nu yí nu mɔ: “Mìwo nɔ̀ ke.” (Gal. 4:26) Ʒerusalɛmu jeŋkwi mɛ tɔ nyi akpaxwe ɖe nɔ Mawu habɔbɔ ci yí le jeŋkwi mɛ ci mɛ gbɔngbɔn mɛ nuwawa egbejinɔtɔwo le. “Eviɛwo” yí nyi Yesu koɖo Kristotɔ amɛshiaminɔ 144000 lɔwo, ciwo yí le shigbe Pɔlu nɛ yí ɖo jeŋkwi mɛ mɔkpɔkpɔ. Kristotɔ amɛshiaminɔ lɔwo pleŋ nyi “jukɔn kɔkɔɛ” ci yí nyi “Izraɛli Mawu tɔ.”—1 Piɛ 2:​9, NWT; Gal. 6:16.

Lé Ʒerusalemu jeŋkwi mɛ tɔ “so je te” yí “tɔ klɛnklɛn” doɔ? Éwɛ ahan to eviɛ amɛshiaminɔ ciwo yí le nyigban ji ji. Sɔ ŋciwo mɛ woto sɔ sɔ kpɔ koɖo enyɔnuɖɛ ciwo yí le Ezai eta 60 mɛ.

Kristotɔ amɛshaminɔwo ɖo aso “je te” ɖo wonɔ vinvin mɛ le gbɔngbɔn mɛ hwenu yí enyɔnuɖɛ egbe nyinanyina tɔ lɔ ci yí le dumɛ nɔ xɔse gbegbe cɔn wo ji le exwe sanŋdi amɛvetɔ lɔ mɛ K.H.. (Mt. 13:​37-43) Eyi wovatrɔ hwashiwo nɔ Babiloni gangantɔ lɔ ci yí nyi agu nɔ ŋsu sɛnsɛnwo le xexe lɔ pleŋ mɛ. Amɛshiaminɔ lɔwo kpɔtɔ nyi hwashiwo keke vaɖo “xexe lɔ vɔvɔnu” hwenu ci yí tɔ ji le exwe 1914 mɛ. (Mt. 13:​39, 40, Ezoɖuɖu yoyu wema) Hwenu kankin ɖewo godu le 1919 mɛɔ, wokpɔ ablɔɖe yí zeɖeka kakaɔ, wotɔ klɛnklɛn le gbɔngbɔn mɛ ci wosɔ wowoɖekiwo ʒin do kunuɖeɖe dɔ lɔ mɛ. b Ci exwewo vayikɔɔ, amɛwo so jukɔnwo pleŋ mɛ yí kpɔ klɛnklɛn lɔ. Amɛ kpɛtɛwo, Izraɛli Mawu tɔ can le mɛ, wowo yí nyi “efyɔwo” ciwo nu woxo nuxu so le Ezai 60:3 mɛ.—Enyɔ. 5:​9, 10.

Le yiyimɛɔ, Kristotɔ amɛshiaminɔwo agbena yí klɛnklɛn Mawu tɔ aklɛn nɔ mɛbuwo sɔwu le emɔ gangan ɖeka nu. Lé anyi ahan doɔ? Nɔ woɖegbɔ nɔ nyigban ji gbenɔnɔ wowotɔɔ, woavanyi “Ʒerusalɛmu yoyu” lɔ mɛ tɔwo, alo Kristo ashiɛ ciwo yí nyinyiɛ efyɔ koɖo avɔnsatɔ 144000 lɔwo.—Enyɔ. 14:1; 21:​1, 2, 24; 22:​3-5.

Ʒerusalɛmu Yoyu lɔ ɖo edɔ vevi ɖeka awa le Ezai 60:1 mɛ vava mɛ. (Sɔ Ezai 60:​1, 3, 5, 11, 19, 20 sɔ sɔ koɖo Enyɔdasɛ 21:​2, 9-11, 22-26.) Shigbe lé Ʒerusalɛmu nyigban ji tɔ nyi fini acɛkpapka Izraɛli xoxwitɔ nɔ nɛɔ, ahanke Ʒerusalɛmu yoyu lɔ koɖo Kristo avakpa cɛ nɔ xexe yoyu lɔ nɛ. Lé Ʒerusalɛmu Yoyu lɔ “ɖyi so jeŋkwi mɛ le Mawu gbɔ” doɔ? Sɔ to ŋciwo ewakɔ ɖaɖa nyigban lɔ ji. Mɛ ciwo yí vɔnnɔ nɔ Mawu le jukɔnwo pleŋ mɛ “azɔn klɛnklɛn ci yí lɛngbɔvi lɔ na mɛ.” Woavo le nuvɔn koɖo eku shi ŋtɔkpu can. (Enyɔ. 21:​3, 4, 24) Le vɔvɔnuɔ, Mawu “a dra enuwo pleŋ dó,” shigbe lé Ezai koɖo Enyɔnuɖɛtɔ buwo nui ɖɛ nɛ. (Edɔwawawo 3:​21, Ezoɖuɖu Yoyu Wema.) Enuwo dradrado gangan ŋtɔ́ tɔ ji hwenu yí Yesu Kristo vanyi Fyɔ yí aɖegbɔ yi le vɔvɔnu nɔ exwe Kotokun ɖeka Cɛkpakp lɔ.

a Le Ezai 60:1 mɛɔ, Traduction du Monde Nouveau zan “nyɔnu” do dumɛ nɔ “Ziɔn,” alo “Ʒerusalɛmu,” ɖo edɔwanyɔ “so je te” koɖo “klɛn” yinɔ nɔ nyɔnushi shigbe “eo” hannɛ. Enyɔgbe “nyɔnu” kpedo mɛ ciwo yí hlɛnnɔ ŋlɛshigbe nu yí wokpɔɛ yí nya mɔ nyɔnu ci nu woxoxoɔ nuxu soɔ, kpɔwɛnyɔnunu mɛ yɔ.

b Ezekiɛli 37:​1-14 koɖo Enyɔdasɛ 11:​7-12 can dre enuwo dradrado gbɔngbɔn mɛ tɔ ci yí ni le exwe 1919 mɛ. Ezekiɛli nu ɖɛ mɔ Kristotɔ amɛshiaminɔwo pleŋ anɔ hwashigbe mɛ na nɔ hwenu jinjinɖe, yí le yi goduɔ, enuwo dradrado gbɔngbɔn mɛ tɔ ci yí kuso wo nu avamɛ. Enyɔnuɖɛ ci yí le Enyɔdasɛ wema lɔ mɛ yɛ yikɔ nɔ hwenu woatrɔ aji amɛshiaminɔwo gbɛbɔbɔ hwɛhwɛ ɖeka ci yí anɔ ŋkɔ nɔ dɔ lɔ le kpɔwɛnyɔnunu mɛ, le hwenu kleŋ ɖe godu nɔ hwenu woʒin wo ji nɔ dɔ sɛnsin wawa yí gbelé wo do gakpa mɛ do ŋɖemajɔ ji. Le 1919 mɛɔ, wodashi do wo ji yí wonyi “hwashi egbejinɔtɔ koɖo ŋɖɛnyatɔ.”—Mt. 24:​45, NWT; kpɔ Yehowa Ƒe Tadedeagu Dzadzɛa—Wogbugbɔe Ðo Anyi Mlɔeba! kpashi 118.