Xeen tiʼ baʼax ku taasik

¿Baʼax u kʼáat u yaʼal u taalbal Cristo?

¿Baʼax u kʼáat u yaʼal u taalbal Cristo?

Baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ

 Le Bibliaoʼ yaʼab u téenel ku yaʼalikeʼ Cristoeʼ yaan u taal u juzgart u máakiloʼob le yóokʼol kaabaʼ. a Por ejemplo Mateo 25:31-33, ku yaʼalik:

 «Le kéen taalak u Paal máak [Jesucristo] yéetel nojoch autoridad bey xan yéetel tuláakal u ángeloʼobeʼ yaan u kutal tu kiʼichkelem trono. U máakiloʼob tuláakal kaajoʼobeʼ yaan u muchʼkíintaʼaloʼob tu táan, letiʼ túuneʼ yaan u jatskoʼob jeʼex u beetik le j-kanan taman kéen u jats le tamanoʼob tiʼ le chivoʼoboʼ. Yaan u tsʼáaik le tamanoʼob tu x-noʼojoʼ, yéetel le chivoʼoboʼ tu x-tsʼíik».

 U juzgartaʼal u máakiloʼob le yóokʼol kaabaʼ táakaʼan ichil le baʼaxoʼob kun ilbil teʼ nojoch muʼyajiloʼ, lelaʼ mix juntéen ilaʼak. Le kéen tsʼoʼokok túun le nojoch muʼyajila’ ku káajal le Armagedónoʼ (Mateo 24:21; Apocalipsis 16:16). Le máaxoʼob pʼekmil Cristo ku keʼeteloʼob yéetel chivoʼoboʼ «yaan u xuʼulsaʼaltiʼob utiaʼal mantatsʼ» (2 Tesalonicenses 1:9; Apocalipsis 19:11, 15). Chéen baʼaleʼ le máaxoʼob beetik baʼax ku yaʼalik Cristo ku keʼeteloʼob yéetel tamanoʼoboʼ «yaan u tsʼaʼabaltiʼob kuxtal minaʼan u xuul» (Mateo 25:46).

¿Baʼax kʼiin ken taalak Cristo?

 Jesúseʼ tu yaʼalaj: «Chéen baʼaleʼ u kʼiinil yéetel u yoraileʼ mix máak u yojel» (Mateo 24:36, 42; 25:13). Pero tu yaʼalaj jujunpʼéel baʼaxoʼob kun ilbil kun eʼesik jach taʼaytak u taal (Mateo 24:3, 7-14; Lucas 21:10, 11).

¿Yaan wa u taal Cristo yéetel junpʼéel wíinklil ku yilaʼal?

 Jesúseʼ kaʼa kuxkíintaʼab bey juntúul ángeleʼ le oʼolal k-aʼalik xaneʼ bey kun suutoʼ (1 Corintios 15:45; 1 Pedro 3:18). Antes u kíimileʼ Jesúseʼ tu yaʼalaj: «Ichil junpʼíit kʼiin maaseʼ le yóokʼol kaaboʼ maʼ ken u yilen tu kaʼatéen» (Juan 14:19).

Baʼaloʼob maʼ jaajtak ku yaʼalaʼal yoʼolal u taalbal Cristoiʼ

 Baʼaxoʼob ku creertaʼal: Le kéen u yaʼal le Biblia yaan u yilaʼal tumen le máakoʼob «táan u taal yóokʼol le múuyaloʼoboʼ» u kʼáat u yaʼal jach tu jaajil yaan u yilaʼal (Mateo 24:30).

 U jaajil: Ichil le Bibliaoʼ le tʼaan múuyaloʼ ku meyaj utiaʼal u yúuchul tʼaan tiʼ baʼaloʼob maʼ tu páajtal u yilaʼaloʼob (Levítico 16:2; Números 11:25; Deuteronomio 33:26). Por ejemploeʼ juntéenjeake’ Dioseʼ tu yaʼalaj tiʼ Moisés: «Teneʼ yaan in taal tiʼ junpʼéel box múuyal» (Éxodo 19:9). Jeʼex u yeʼesik teʼelaʼ Moiséseʼ maʼ tu jach ilaj Diosiʼ. Bey kun úuchul xan le kéen taalak Cristo tu yóokʼol le múuyaloʼoboʼ kex mix máak kun jach ilkeʼ le máakoʼoboʼ yaan u tsʼáaikoʼob cuenta de ke jach tu jaajil tsʼoʼok u taal.

 Baʼax ku creertaʼal: Le tʼaan «tuláakal máak kun ilik» ku chíikpajal teʼ Apocalipsis 1:7, ku yeʼesik jach tu jaajil yaan u yilaʼal.

 U jaajil: Yaan kʼiineʼ le tʼaanoʼob ich griego ku traducirtaʼal teʼ Biblia bey «ich» wa u «yilaʼaloʼ» ku meyaj utiaʼal u yaʼalaʼal tsʼoʼok u naʼataʼal wa baʼax, maʼ táan u tʼaan tiʼ baʼax ku yilaʼaliʼ (Mateo 13 15; Lucas 19:42; Romanos 15:21; Efesios 1:18). b Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ desde ka kaʼa kuxlaj Jesúseʼ «tiʼ kajaʼan tiʼ junpʼéel lugar jach táaj sáasil tuʼux mix máak jeʼel u páajtal u náatsʼleʼ [...] yéetel maʼ tu páajtal u yilaʼal» (1 Timoteo 6:16). Le oʼolaleʼ le tʼaan «tuláakal máak kun ilik[oʼ]» u kʼáat u yaʼaleʼ tuláakal máak ken u tsʼáa cuenta de ke Jesúseʼ táan u taal u xuʼuls tiʼ u enemigoʼob Dios (Mateo 24:30).

 Baʼax ku creertaʼal: Le baʼax ku yaʼalik 2 Juan 7, ku yeʼesikeʼ Jesúseʼ yaan u taal bey wíinikeʼ.

 U jaajil: Le tekstooʼ ku yaʼalik: «Yaʼab máakoʼob ku tuusoʼob tsʼoʼok u yantaloʼob teʼ yóokʼol kaabaʼ, letiʼobeʼ maʼ tu kʼamkoʼob wa Jesucristoeʼ taal bey wíinikeʼ».

 Tu kʼiiniloʼob le apóstol Juanoʼ u múuchʼ máakoʼobeʼ tu kaʼansoʼobeʼ maʼ kuxlaj Jesús way yóokʼol kaab bey wíinikeʼ. Le baʼax ku yaʼalaʼal tiʼ 2 Juan 7, tsʼíibtaʼab utiaʼal u yeʼesaʼal maʼ jaaj le baʼax ku kaʼanskoʼoboʼ.

a Yaʼab máakoʼob aʼalikeʼ le kéen kaʼa taalak Cristoeʼ yaan u yilaʼal pero le Bibliaoʼ maʼ letiʼe baʼax ku kaʼansikoʼ.

b Ilawil El léxico griego-español del Nuevo Testamento (1996), pág. 708.