Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

¿A wojel wa?

¿A wojel wa?

Le baʼax u kaxtmaj le arqueologoʼoboʼ ¿ku yeʼesik wa jaaj baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ?

Le rey asirio Sargón II ku yaʼalaʼal teʼ Isaías 20:1

Junpʼéel revista ku tʼaan tiʼ arqueologíaeʼ tu yaʼaleʼ «yaan kex 50 u kʼaabaʼ» máakoʼob ku chíikpajal teʼ Antiguo Testamentooʼ jeʼel u páajtal u yilaʼal jach tu jaajil anchajoʼob yoʼolal le baʼax tsʼoʼok u kaxtaʼal tumen le arqueologoʼoboʼ (Biblical Archaeology Review). Ichiloʼobeʼ tiaʼan u kʼaabaʼ 14 u reyiloʼob Judá yéetel Israel; yaneʼ jach kʼaj óolaʼanoʼob, jeʼex David yéetel Ezequías; uláakʼoʼobeʼ maʼ jach kʼaj óolaʼanoʼobiʼ, jeʼex Manahem yéetel Peeka. Tiaʼan xan u kʼaabaʼ 5 faraonoʼobiʼ bey xan u kʼaabaʼ 19 u reyiloʼob Asiria, Babilonia, Moab, Persia yéetel Siria. Le revistaoʼ ku tʼaan xan tiʼ juntúul escriba, kaʼatúul nojoch sacerdoteʼob yéetel uláakʼ máakoʼob beyoʼ.

Le revistaoʼ ku yaʼalikeʼ yaʼab máakoʼob kaʼanchajaʼan u xookoʼobeʼ tsʼoʼok u yaʼalikoʼob jach tu jaajil anchaj le 50 máakoʼoboʼ. Yaan xan uláakʼ baʼaxoʼob tsʼoʼok u kaxtaʼal ku yeʼesik anchaj uláakʼ máakoʼob ku yaʼalaʼal teʼ Nuevo Testamento, jeʼex Herodes, Poncio Pilato, Tiberio, Caifás yéetel Sergio Paulo.

¿Baʼax kʼiin ka chʼéej le leonoʼob teʼ luʼumoʼob ku yaʼalik le Bibliaoʼ?

U pakʼil Babilonia jatsʼutskíintaʼan yéetel u dibujoil leonoʼob

Bejlaʼeʼ minaʼan leonoʼob teʼ luʼumoʼob ku yaʼalaʼal teʼ Bibliaoʼ, baʼaleʼ kex 150 u téenel ku chíikpajal le tʼaan teʼ Kiliʼich Tsʼíiboʼoboʼ. Leloʼ ku yeʼesikeʼ le máaxoʼob tsʼíibtoʼ u kʼaj óoloʼob kaʼach le baʼalcheʼobaʼ. Le tʼaan leonoʼ maases meyajnaj utiaʼal u keʼetel wa baʼax, baʼaleʼ chíikpaj xan tuʼux ku yúuchul tʼaan jach tiʼ leonoʼob: Sansón, David yéetel Benaíaeʼ tu kíimsoʼob leonoʼob (Jueces 14:5, 6; 1 Samuel 17:34, 35; 2 Samuel 23:20). Uláakʼoʼobeʼ kíimsaʼaboʼob tumen leonoʼob (1 Reyes 13:24; 2 Reyes 17:25).

Úuchjeakileʼ desde Grecia yéetel Asia Menor tak Palestina, Siria, Mesopotamia yéetel u xaman-chikʼinil Indiaeʼ, yaan kaʼach leonoʼob (Panthera leo persica). Teʼ úuchben luʼumoʼob yaan kaʼach Lakʼinoʼ jach ku chʼaʼabal saajkil tiʼ le baʼalcheʼaʼ yéetel ku adorartaʼal; bey u chíikpajal teʼ dibujoʼob yéetel uláakʼ baʼaloʼob beetaʼab úuchjeakiloʼ. Jeʼex teʼ Vía Procesional yaan Babiloniaoʼ, u pakʼiloʼobeʼ jatsʼutskíintaʼan yéetel u dibujoil leonoʼob.

Le soldadoʼob baʼatelnajoʼob teʼ Cruzadasoʼ tu kíimsoʼob bin leonoʼob tu luʼumil Palestina tu tsʼoʼokbal le siglo 12. Yaʼab baʼax eʼesikeʼ teʼ luʼumoʼob jeʼeloʼ le baʼalcheʼaʼ chʼéejsaʼab le maʼ úuch máanak u jaʼabil 1300. Baʼaleʼ teʼ Mesopotamia yéetel Siriaoʼ láayliʼ anchaj leonoʼob teʼ siglo 19; tu luʼumil Irán yéetel Irakeʼ tak tu káajbal le siglo 20.