Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Kʼáatchiʼob ku beetaʼal

Kʼáatchiʼob ku beetaʼal

¿Chéen wa beechʼ yéetel maná tu jaantaj le israelitaʼob le tiaʼanoʼob teʼ desiertooʼ?

Le israelitaʼoboʼ maases maná tu jaantoʼob teʼ 40 años máanoʼob teʼ desiertooʼ (Éxo. 16:35). Tsʼoʼoleʼ Jéeobaeʼ kex kaʼatéen tu tsʼáaj beechʼ u jaantoʼob (Éxo. 16:​12, 13; Núm. 11:31). Chéen baʼaleʼ kex maʼ jach yaʼabeʼ yanchaj uláakʼ baʼal u jaantoʼob.

Por ejemploeʼ, Jéeobaeʼ tu nuʼuktaj le israelitaʼob «utiaʼal u kaxtik tuʼux u jeʼeleloʼob[oʼ]», teʼeloʼ tiʼ ku kaxtikoʼob jaʼ u yukʼoʼob yéetel baʼal u jaantoʼobiʼ (Núm. 10:33). Junpʼéel tiʼ le lugaroʼob tuʼux kʼuchoʼoboʼ Elim, «teʼeloʼ yaan 12 lugaroʼob tuʼux ku síijil jaʼ bey xan 70 palmeraʼobiʼ» (Éxo. 15:27). Junpʼéel libroeʼ ku yaʼalikeʼ le clase palmeraaʼ «jejeláas tuʼux ku yantal, […] tsʼoʼoleʼ letiʼe baʼax maases ku jaantaʼal teʼ desiertooʼ tumen ku tsʼáaik u yich, aceite yéetel maʼalob u tsʼáaik boʼoy tiʼ máak» (Plants of the Bible).

Maʼ xaaneʼ le israelitaʼoboʼ jeʼeloʼob xan tiʼ junpʼéel jatsʼuts lugar kʼaj óoltaʼan bejlaʼa bey Faráneʼ, lelaʼ tiaʼan tu táax luʼumil Faráneʼ. a Junpʼéel libroeʼ ku yaʼalikeʼ le táax luʼumaʼ «130 kilómetros u chowakil yéetel junpʼéel tiʼ le lugaroʼob maas jatsʼutstak, maas nuuktak yéetel maas kʼaj óolaʼan tu penínsulail Sinaíoʼ». Le librooʼ ku yaʼalik xan: «Kex 45 kilómetros tuʼux ku káajal u ríoil le táax luʼumaʼ, tiaʼan le jatsʼuts lugar ku kʼaabaʼtik Faránoʼ, teʼelaʼ jach yaʼab palmeraʼob yaniʼ. Le jatsʼuts lugaraʼ kaʼanal yaan, kex 610 metros tiʼ le kʼáaʼnáaboʼ tsʼoʼoleʼ 4.8 kilómetros u chowakil. Como jach táaj jatsʼutseʼ ku keʼetel yéetel u jardínil Edén. Desde úuchjeakileʼ yaʼab máakoʼob ku binoʼob teʼ lugar yoʼolal le clase palmeraʼob yanoʼ» (Discovering the World of the Bible).

Palmeraʼob yaan teʼ jatsʼuts lugar ku kʼaabaʼtik Faránoʼ

Le ka lukʼoʼob Egiptoeʼ, le israelitaʼoboʼ tu chʼaʼajoʼob «harina minaʼan u levadurail paʼteʼ yéetel u nuʼukuliloʼ», yéetel maʼ xaaneʼ jejeláas neekʼoʼob yéetel aceite. Chéen baʼaleʼ maʼ xáanchaj ka xuʼup le baʼaloʼobaʼ. «Tu bisoʼob xan u yalakʼ tamanoʼob, u yalakʼ wakaxoʼob yéetel yaʼab uláakʼ baʼalcheʼob» (Éxo. 12:​34-39). Chéen baʼaleʼ maʼ xaaneʼ yaʼab baʼalcheʼob kíimoʼob teʼ desiertooʼ. Tsʼoʼoleʼ maʼ xaan xaneʼ le israelitaʼoboʼ tu jaantoʼob jujuntúul tiʼ le baʼalcheʼoboʼ yéetel maʼ xaaneʼ yaneʼ tu kʼuboʼob tiʼ maʼ jaajil diosoʼobiʼ (Hech. 7:​39-43). b Kex beyoʼ, tu tséentoʼob tamanoʼob yéetel wakaxoʼob. Lelaʼ k-ojel tumen le ka pʼáat maʼ tu yuʼuboʼob tʼaanoʼ Jéeobaeʼ tu yaʼalajtiʼob lelaʼ: «Le a paalaleʼexoʼ 40 años ken u beet u j-kanan tamaniloʼob teʼ desiertoaʼ» (Núm. 14:33). Yoʼolal leloʼ maʼ xaaneʼ yanchaj leche u yukʼoʼob yéetel bakʼ u jaantoʼob, pero maʼ páajchaj u tséentaʼal kex tres millones máakoʼob ich 40 años yéetel le bukaʼaj baʼalcheʼoboʼ. c

¿Tuʼux túun tu chʼaʼajoʼob jaʼ yéetel janal utiaʼal le baʼalcheʼoboʼ? d Teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ yaʼab u kʼáaxal cháak, le oʼolal yaan xíiwoʼob teʼ desiertooʼ. Le libro Perspicacia para comprender las Escrituras teʼ jaats «Arabiaoʼ», ku yaʼalikeʼ walajki 3,500 añosaʼ «tu luʼumil Arabiaeʼ maas yaan jaʼ kaʼachi maʼ jeʼex teʼ kʼiinoʼobaʼ». Ku yaʼalik xan: «Teʼ tuʼux yaan le táax luʼumoʼob beoraaʼ yaan ríoʼob kaʼachiʼ, leloʼ ku yeʼesikeʼ úuchjeakileʼ yaʼab u kʼáaxal cháakiʼ le oʼolal ku formar yaʼab áalkab jaʼobiʼ». Kex beyoʼ le desierto kaʼachoʼ jach tikin u luʼumil yéetel jach sajbeʼentsil (Deu. 8:​14-16). Wa maʼ u tsʼaʼabal jaʼ kaʼach tiʼob tumen Jéeobaeʼ le israelitaʼob yéetel le baʼalcheʼoboʼ tsʼoʼok kaʼach u kíimloʼobeʼ (Éxo. 15:​22-25; 17:​1-6; Núm. 20:​2, 11).

Moiséseʼ tu yaʼalaj tiʼ le israelitaʼoboʼ Jéeobaeʼ tu tsʼáaj maná u jaantoʼob utiaʼal ka u yojéeltoʼobeʼ «máakeʼ maʼ chéen yéetel waaj ku kuxtaliʼ, baʼaxeʼ ku kuxtal yéetel tuláakal baʼax ku yaʼalik Jéeoba» (Deu. 8:3).

a Ilawil U Pʼíich Tulumil Kanan ich español 1 tiʼ mayo tiʼ 1992, página 24 yéetel 25.

b Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ le israelitaʼoboʼ kaʼatéen tu kʼuboʼob baʼalcheʼob tiʼ Jéeoba teʼ desiertooʼ. Le yáaxoʼ letiʼe ka káaj u meyaj le sacerdoteʼoboʼ, le u kaʼapʼéeloʼ utiaʼal le Pascuaoʼ. Lelaʼ tu beetoʼob tu añoil 1512 kex bey junpʼéel año jóokʼkoʼob Egiptoeʼ (Lev. 8:14–9:24; Núm. 9:​1-5).

c Le táan u taal u tsʼoʼokol le 40 años yanakoʼob teʼ desiertooʼ, le israelitaʼoboʼ tu chʼaʼajoʼob yaʼab baʼalcheʼob le ka binoʼob baʼateloʼ (Núm. 31:​32-34). Kex beyoʼ seguernaj u jaantikoʼob maná tak ka ookoʼob teʼ luʼum tsʼaʼabtiʼob tumen Jéeobaoʼ (Jos. 5:​10-12).

d Jeʼel u páajtal k-aʼalikeʼ le baʼalcheʼoboʼ maʼ tu jaantoʼob manáiʼ, tumen Jéeobaeʼ tu yaʼalaj tiʼ le israelitaʼob ka u moloʼob le bukaʼaj ken u jaantoʼoboʼ, pero maʼ tu yaʼalaj wa tak le baʼalcheʼob ken u jaantoʼoboʼ (Éxo. 16:​15, 16).