Wolo ɖenɖe tɔm wɛɛ yɔ

Suwe Yehowa Aseɣɖe Tɩnaa maɣzɩɣ lɛɣtʋ ñɩnʋʋ yɔɔ?

Suwe Yehowa Aseɣɖe Tɩnaa maɣzɩɣ lɛɣtʋ ñɩnʋʋ yɔɔ?

 Ðɩwɛnɩ ñamtʋ mbʋ lɛɣtʋ ñɩnɩyaa laba yɔ pɩ-yɔɔ; nɛ mbʋ mbʋ pɩ-yɔɔ palɩwa nɛ ndɛŋgbɛzaɣ nakɛyɛ fɛyɩ se pɩkɛ toovenim yɔ, ɖitisiɣ pɩ-yɔɔ ɖɔɖɔ.

 “Lɛɣtʋ ñɩnʋʋ kɛnɩ kedeŋa nɛ kɔ-yɔɔ wondu nɛ tɩ-wɛtʋ taa tazʋʋ nɛ tɩlɩtʋ ndʋ wondu ndʋ tɩ-taa tazʋʋ haɣ ɛyʋ yɔ.” (Collins Cobuild Advanced Learner’s English Dictionary) Paa Bibl ɛtɩkɛ lɛɣtʋ ñɩnʋʋ takayaɣ yɔ, kiseɣtiɣ ɛyaa se patazɩɣ kedeŋa yɔɔ wondu taa, nɛ kiseɣtiɣ-wɛ ɖɔɖɔ se peyele nɛ ɛyaa lalaa lɩ mbʋ pɩ-yɔɔ kedeŋa yɔɔ wondu taa tazʋʋ taa yɔ, pɩwazɩ-wɛ. Kɩɖaŋ nɩɩyɩ yɔ:

  •   Tɩɩnzɩ kpɛlɩkʋʋ: “Ɩkpazɩ mɩ-ɛsa nɛ ɛsɔ, nɛ ɩna: Alɩzɩ pɩtɩŋa mbʋ yɔ? Ye pɩtɩkɛ weyi ɛpɩlɩ wondu camɩyɛ nɛ ɛyaɣ tɩ-kpeekpe hɩla yɔ? E-ɖoŋ paɣlɩ pɩdɩɩfɛyɩ nɛ ɛwɛ abalɩtʋ nɛ ɛkɛ sɔdʋʋ nɛ ɖoŋ nɩɩyɩ fɛyɩ se ɛfɛyɩna.”​—Izaayii 40:26.

  •   Wezuu kpɛlɩkʋʋ: Salomɔɔ “yɔɔdɩ tɩŋ tɔm, pɩkpaɣʋnɩ Libaŋ hɛɛmʋʋ yɔ nɛ piwolo pɩtalɩ ɖɔɖɔ hɛɖʋʋ ŋgʋ kɩñɔʋ koloŋa yɔɔ yɔ; nɛ kpɩna tɔm nɛ sumasɩ tɔm nɛ ɖʋmaa tɔm nɛ kpakpasɩ tɔm.”​—1 Awiya 5:​13.

  •   Fɛbʋ kpɛlɩkʋʋ: “Pɩtɩkɛ mba pɛwɛnɩ po-tomnaɣ taa leleŋ yɔ, pɛtɛɖɩɣnɩ fɛɖʋ, ɛlɛ kʋdɔndɩnaa.”​—Luka 5:​31.

  •   Ɛsɔ ɛwaɣ lakasɩ: “Ŋsʋ ɖɔmbɛɛ cukaŋ taa yaa ŋna a-ɖɩlɩyɛ taa . . . ? Nʋmɔʋ ŋgʋ mintʋsʋʋ tɩŋɩɣna nɛ kɩyɛlɩɣ, helim miŋ mbʋ pɩfɛtɩɣ tɛtʋ yɔɔ lɛ?”​—Yɔɔb 38:22-​24.

 Ða-takayɩsɩ seɣtiɣ ɛyaa se pɛwɛɛnɩ ñamtʋ lɛɣtʋ ñɩnʋʋ yɔɔ. Ɛbɛ yɔ ɖɩtɔŋ mbʋ? Ðɛ-takayɩsɩ yɔɔdʋʋ kedeŋa yɔɔ wondu tɔm, sɩyɔɔdʋʋ ɖɔɖɔ lɛɣtʋ ñɩnʋʋ tɔm nɛ mbʋ pɩ-yɔɔ lɛɣtʋ ñɩnɩyaa lɩwa yaa mbʋ palaba yɔ pɩ-tɔm. Aseɣɖe Tɩnaa seɣtiɣ pe-piya se sɩñaɣ pana nɛ sɩkpɛlɩkɩ camɩyɛ nɛ sɩnɩɩ mbʋ mbʋ pɩcɔ-sɩ nɛ pɩta yɔ pɩ-taa camɩyɛ. Yehowa Aseɣɖe Tɩnaa nabɛyɛ lakɩ lɛɣtʋ ñɩnʋʋ tʋma; pa-taa nabɛyɛ kɛ wezuu tɛ kpɛlɩ kpɛlɩkɩyaa, tʋʋzɩyɛ tʋmlaɖaa, nɛ tomnasɩ ɖɔnɛ kpɛlɩkʋʋ yɔɔ niye mʋyaa.

Lɛɣtʋ ñɩnʋʋ ɖoŋ wɛnɩ kamaɣ

 Ðɩɩtaɣ liu se lɛɣtʋ ñɩnʋʋ pɩzɩɣ pɩsɩnɩ ɛyaa nɛ pocosi tɔm ndʋ pɔpɔzʋʋ pa-tɩ yɔ tɩ-tɩŋa tɩ-yɔɔ. a Ðɩkpaɣ ɛzɩ tɛtʋ matʋ tʋʋzʋʋ kpɛlɩkɩyaa mbʋ yɔ yɔ, patazɩɣ se pana mbʋ pamanɩ tɛtʋ yɔ, nɛ ɛyaa wezuu kpɛlɩkʋʋ yɔɔ niye mʋyaa ñatazɩɣ se pana ɛzɩma ɛyʋ tomnaɣ lakɩ tʋmɩyɛ yɔ. Ɛlɛ ɛbɛ yɔɔ palɩzɩ tɛtʋ nɛ tɩwɛɛ tɩ-lone taa se wezuu ɛpɩzɩ nɛ kɩwɛɛ tɩ-yɔɔ?

 ɛbɛ yɔɔ ɛyʋ tomnaɣ hɔɔlɩŋ ndɩ ndɩ kpɛndɩɣ nɛ ɩlakɩ tʋmɩyɛ nɔɔ kʋɖʋmaɣ taa? Ða-ta tɛma se Bibl ɖeke pɩzɩɣna nɛ kicosi tɔm ndʋ tɩ-yɔɔ. (Keɣa 138:13-​16; Izaayii 45:18) Pʋyɔɔ lɛ ɖitisiɣ se, pɩtasɩnɩ lɛɣtʋ ñɩnʋʋ tɔm kpɛlɩkʋʋ lɛ, pɩcɛyaa se ɛyʋ ɛkpɛlɩkɩ Bibl ɖɔɖɔ pʋcɔ nɛ ɛwɛɛnɩ tɩlɩtʋ kɩbandʋ.

 Nabʋyʋ taa pɩpɩzɩɣ pɩla ɛyʋ ɛzɩ lɛɣtʋ ñɩnʋʋ kaɖɩɣnɩ Bibl yɔ. Ɛlɛ ɛzɩma ɛyaa nabɛyɛ ɩɩnɩɣ tɔm ndʋ Bibl wɩlɩɣ yɔ tɩ-taa camɩyɛ yɔ, pʋyɔɔ pamaɣzɩɣ se kɩkaɖɩɣnɩ lɛɣtʋ ñɩnʋʋ. Kɩɖaʋ nakʋyʋ yɔ: Nabɛyɛ maɣzɩɣ se Bibl wɩlɩɣ se ñɩɣtʋ 24 tɛ kɩyakɩŋ 6 kpaɣaa Ɛsɔ lɩzɩnɩ kedeŋa, ɛlɛ toovenim taa lɛ Bibl ɛɛwɩlɩɣ mbʋ.​—Kiɖe Tɛɛ Tɔm 1:1; 2:4.

 Ɛyaa sɩm wɩlɩtʋ natʋyʋ kedeŋa kpeekpe yɔɔ se tɩkɛnɩ lɛɣtʋ ñɩnʋʋ wɩlɩtʋ, ɛlɛ nabʋyʋ ɛɛwɩlɩɣ se tɩkɛ toovenim, nɛ lɛɣtʋ ñɩnɩyaa mba pɔ-yɔɔ wɛ ñamtʋ yɔ, pa-taa nabɛyɛ iitisiɣ tɩ-yɔɔ. Kɩɖaʋ nakʋyʋ yɔ: Ɛzɩma kedeŋa nɛ kɔ-yɔɔ wondu wɩlɩɣ kpayɩ kpayɩ se nɔɔyʋ lɩzɩnɩ-kɛ yɔ, ɖa-lɩmaɣza labɩ nɔɔ kʋɖʋmaɣ nɛ wezuu kpɛlɩkʋʋ yɔɔ niye mʋyaa, kpɛlɩ kpɛlɩkʋʋ yɔɔ niye mʋyaa, nɛ lɛɣtʋ ñɩnɩyaa sakɩyɛ mba pɔkɔ tɔm ñʋʋ se wezuu nɛ kedeŋa yɔɔ wondu pɩtɩlɩɩ pɩ-tɩ yɔɔ yem yɔ pa-ñɩna.

a Tomnasɩ ɖɔnɛ kpɛlɩkʋʋ yɔɔ niye mʋyʋ sɔsɔ Otirisi tʋ Erwin Schrödinger weyi paha-ɩ nimiye yɔ, ɛyɔɔdaa se lɛɣtʋ ñɩnʋʋ “sum tamɩyɛ mbʋ payɩ . . . pɩ-tɔm kɩlɩ cɛyʋʋ ɖɛ-ɛsɩndaa yɔ pɩ-yɔɔ.” Nɛ Albert Einstein ñɔyɔɔdaa se: “Mbʋ pɩtalɩ-ɖʋ yɔ pɩha-ɖʋ ɛsɩñɩŋɩyɛ, ɛlɛ pɩkpɛlɩkɩ-ɖʋ se ɖa-maɣzɩm ɖeke ɛɛpɩzɩɣ nɛ pɩsɩnɩ-ɖʋ nɛ ɖɩcɔnɩ tɩlasɩ nzɩ ɖɩkatɩɣ ɖe-wezuu caɣʋ taa yɔ si-ɖeɖe.”