Maki 6:1-56

  • To Jezu tɔn mɛ nu lɛ́ ɖi nǔ n’i ǎ (1-6)

  • Jezu ɖe wě xá mɛsɛ́dó 12 lɛ́ dó sinsɛnzɔ́ ɔ wú (7-13)

  • Jaan Batɛ́mublónúmɛtɔ́ ɔ sín kú (14-29)

  • Jezu ná nǔɖuɖu mɛ 5 000 (30-44)

  • Jezu ɖi zɔnlin gbɔn xu jí (45-52)

  • Jezu gbɔ azɔn nú mɛ ɖo Jenɛzalɛ́ti (53-56)

6  É gosín fínɛ́ bo yi to éɖésúnɔ tɔn mɛ bɔ ahwanvú tɔn lɛ́ xwedó è.  Ée é jɛ gbɔjɛzángbe é ɔ, é jɛ nǔ kplɔ́n mɛ lɛ́ jí ɖo kplɔ́ngbasá. É kpácá mɛ ɖěɖěe ɖótó è lɛ́ é gěgé bɔ yě ɖɔ: “Fítɛ́ nya élɔ́ ka ba nǔ énɛ́ lɛ́ sín? Mɛ̌ é ka nyí bɔ è ná ɛ nǔnywɛ́ énɛ́ kpó nǔwúkpíkpé ɔ kpó bɔ é nɔ bló nǔjíwǔ mɔ̌hun lɛ́?  Atínkpatɔ́ ɔ nɛ́ ǎ cé? Nɔ tɔn wɛ nɔ nyí Mali, bɔ nɔví tɔn súnnu lɛ́ wɛ nyí Jaki, Jozɛ́fu, Judási kpó Sinmɔ́ɔ kpó ǎ cé? Bɔ nɔví tɔn nyɔ̌nu lɛ́ ɖo fí xá mǐ, kabǐ?” Énɛ́ wú ɔ, yě gbɛ́ ɖɔ émí kún ná ɖi nǔ n’i ó.  Amɔ̌, Jezu ɖɔ nú yě ɖɔ: “È nɔ wlí yɛ̌yi nú gbeyíɖɔ ɖé ɖo fí bǐ. To éɖésúnɔ tɔn mɛ, hɛ̌nnumɔ tɔn lɛ́ tɛ́ntin kpó xwé éɖésúnɔ tɔn gbe kpó jɛ́n nǔ ma nɔ nyí mɔ̌ ɖe ǎ.”  Énɛ́ wú ɔ, é ɖó alɔ azinzɔnnɔ kpɛɖé jí bo gbɔ azɔn nú yě, amɔ̌, é bló nǔjíwǔ ɖěvo ɖěbǔ ɖo fínɛ́ ǎ.  Nǔgbó ɔ, nǔ e yě ma ɖi ǎ é kpácá ɛ. Bɔ é gbɔn gletoxo e ɖo xá énɛ́ mɛ lɛ́ é mɛ bo nɔ ɖo nǔ kplɔ́n mɛ wɛ.  Din ɔ, é ylɔ́ mɛsɛ́dó 12 lɛ́ kplé bo jɛ yě sɛ́ dó jí webɔwebɔ lobo ná yě acɛ dó gbigbɔ nyanya lɛ́ jí.  Gɔ́ ná ɔ, Jezu ɖe gbe nú yě ɖɔ yě ní ma hɛn nǔ ɖěbǔ dó yěɖée jí nú tomɛyiyi ɔ zɛ kpo wú ó; yě ní ma hɛn wɔ̌xúxú ɖěbǔ ó, yě ní ma hɛn glo ɖěbǔ ó, yě ní ma hɛn akwɛ́* ɖěbǔ dó akwɛ́kpo yětɔn lɛ́ mɛ ó,  loɔ, ɖɔ yě ní dó afɔkpa bo ma ka hɛn awu ɖěvo dó yěɖée jí* ó. 10  É lɛ́vɔ́ ɖɔ nú yě ɖɔ: “Ényí mɛɖé yí mi dó xwé tɔn gbe hǔn, mi nɔ fínɛ́ káká jɛ hwenu e mi ná gosín toxo ɔ mɛ dó é. 11  Fí ɖěbǔ e è ma ná yí mi alǒ ɖótó mi ɖe ǎ é ɔ, hwenu e mi ná ɖo fínɛ́ gosín wɛ é ɔ, mi xúxú afúntúntún e ɖo afɔ mitɔn lɛ́ é bónú é ná nyí kúnnuɖiɖe nú yě.” 12  Énɛ́ gúdo ɔ, yě yi bo yi jlá ɖɔ hwɛ mɛ lɛ́ tɔn ɖó ná vɛ́ nú yě.* 13  Yě nya awǒvi gěgé bo sá ami nú azinzɔnnɔ gěgé lobo gbɔ azɔn nú yě. 14  Din ɔ, axɔ́sú Elódu se nǔ e wa wɛ Jezu ɖe lɛ́ é, ɖó nyǐkɔ tɔn wá gba kpé fí bǐ bɔ mɛ lɛ́ nɔ ɖo ɖiɖɔ wɛ ɖɔ: “È ko fɔ́n Jaan Batɛ́mublónúmɛtɔ́ ɔ sín kú; énɛ́ wú wɛ é ɖó hlɔ̌nhlɔ́n bo nɔ wa nǔ énɛ́ lɛ́.” 15  Amɔ̌, mɛ ɖěvo lɛ́ nɔ ɖo ɖiɖɔ wɛ ɖɔ: “Elíi wɛ.” Bɔ mɛ ɖěvo lɛ́ nɔ ɖo ɖiɖɔ wɛ ɖɔ: “Gbeyíɖɔ wɛ n’i gbeyíɖɔ hwexónu tɔn lɛ́ ɖɔhun.” 16  Amɔ̌, hwenu e Elódu se xó dó Jezu wú é ɔ, é ɖɔ: “Jaan e un gbo ta é wɛ è fɔ́n sín kú.” 17  Ðó Elódu ɖésúnɔ ko sɛ́ mɛ dó, bɔ è wlí Jaan bo blá ɛ, lobo sɔ́ ɛ dó gankpá mɛ, ɖó Elodiadi, nɔví tɔn Filípu sín asi e é yí é wútu. 18  Ðó Jaan ko nɔ ɖo ɖiɖɔ nú Elódu wɛ ɖɔ: “É sɔgbe xá sɛ́n ɖɔ a ní yí nɔví towe sín asi ǎ.” 19  Énɛ́ wú ɔ, Elodiadi hɛn ɛ dó xomɛ bo ba ná hu i, amɔ̌, é kpé wú ǎ, 20  ɖó Elódu nɔ ɖo xɛsi ɖi nú Jaan wɛ, bo nɔ ɖo xɛ nya ɖo jǐ tɔn wɛ, ɖó é tuun ɖɔ nǔjlɔ́jlɔ́watɔ́ wɛ n’i bɔ é lɛ́ nyí mɛ mímɛ́. Ényí é ɖótó Jaan fó hweɖébǔnu ɔ, é nɔ tuun nǔ bǔ e é ná wa é ǎ. É ɖo mɔ̌ có, é nɔ kpo ɖo tó ɖó è wɛ kpó xomɛhunhun kpó. 21  Amɔ̌, ali ɖé hun nú Elodiadi hwenu e Elódu ylɔ́ agɔ̌ ɖé ɖo jijizánxwe tɔn hwenu é. É ylɔ́ agɔ̌ ɔ nú axɔ́súzɔ́watɔ́ tɔn nukúnɖéjí lɛ́, sɔ́ja afatɔ́ngán lɛ́ kpó mɛ nukúnɖéjí hú gǎn Galilée tɔn lɛ́ kpó. 22  Vǐ nyɔ̌nu Elodiadi tɔn wá bo ɖú we, bɔ é nyɔ́ Elódu kpó mɛ ɖěɖěe ɖo nǔ ɖu xá ɛ wɛ* lɛ́ é kpó nukúnmɛ. Axɔ́sú ɔ ɖɔ nú ɖyɔ̌vǐ ɔ ɖɔ: “Byɔ̌ mì nǔ ɖěbǔ e a ba é, un ná ná we.” 23  Ɛɛn, é xwlé nǔ n’i bo ɖɔ: “A byɔ́ mì nǔ ɖěbǔ ɔ, un ná ná we, káká jɛ axɔ́súɖuto ce sín vlɔ̌ɖówe jí.” 24  Énɛ́ wú ɔ, é tɔ́n bo yi ɖɔ nú nɔ tɔn ɖɔ: “Étɛ́ un ka ɖó ná byɔ́?” É yí gbe n’i ɖɔ: “Jaan Batɛ́mublónúmɛtɔ́ ɔ sín ta.” 25  Tlóló ɔ, é fyá yi axɔ́sú ɔ gɔ́n, bo byɔ́ nǔ e ba wɛ é ɖe é. É ɖɔ: “Un jló ɖɔ a ní ná mì Jaan Batɛ́mublónúmɛtɔ́ ɔ sín ta dó gannúgbɛ́jɛ́ mɛ din tlóló.” 26  Nǔ énɛ́ kú wǔ nú axɔ́sú ɔ tawun có, é jló ná gbɛ́ nǔ e é byɔ́ é ǎ, ɖó nǔ e é xwlé ɖo jǒnɔ tɔn lɛ́* nukɔn é wútu. 27  Énɛ́ wú ɔ, axɔ́sú ɔ sɛ́ sɔ́ja mɛcɔ́tɔ́ ɖokpó dó tlóló, bo ɖe gbe n’i ɖɔ é ní hɛn ta Jaan tɔn wá. Énɛ́ ɔ, é ɖidó bo yi gbo ta Jaan ɖo gankpá ɔ mɛ, 28  bo hɛn ta tɔn dó gannúgbɛ́jɛ́ mɛ wá. É sɔ́ jó nú ɖyɔ̌vǐ ɔ, bɔ ɖyɔ̌vǐ ɔ yi sɔ́ jó nú nɔ tɔn. 29  Ée ahwanvú tɔn lɛ́ se mɔ̌ é ɔ, yě wá bo zé cyɔ tɔn lobo yi ɖi dó yɔdo mɛ. 30  Mɛsɛ́dó lɛ́ kplé lɛ́ lɛ̌ dó Jezu, bo ɖó nǔ e yě ko wa lɛ́ é kpó nǔ e yě ko kplɔ́n mɛ lɛ́ é kpó bǐ sín gbe n’i. 31  Bɔ é ɖɔ nú yě ɖɔ: “Mi wá nú mǐ ná jɛ vo ɖo fí e jɛ zɔ é, bá gbɔjɛ́ kpɛɖé.” Ðó mɛ gěgé ɖo wǐwá wɛ bo ɖo yiyi wɛ wútu ɔ, yě tlɛ mɔ hwenu kpɛví ɖé vɔ́vɔ́ bo ɖu nǔ ǎ. 32  Énɛ́ wú ɔ, yě byɔ́ tɔjíhún mɛ bo ɖidó fí e jɛ zɔ é bá dó nɔ yěɖokpó. 33  Amɔ̌, mɛ lɛ́ mɔ yě ɖo yiyi wɛ, bɔ mɛ gěgé wá se. Énɛ́ ɔ, mɛ lɛ́ nyi ahwan sín toxo lɛ́ bǐ mɛ, bo kán wezun lobo jɛ dɔ̌n jɛ nukɔn nú yě. 34  Ée é jɛ te sín tɔjíhún ɔ mɛ é ɔ, é mɔ ahwan ɖaxó ɖé bɔ nǔ yětɔn blá wǔ n’i, ɖó yě cí lɛ̌ngbɔ́ e ma ɖó lɛ̌ngbɔ́nyitɔ́ ǎ lɛ́ é ɖɔhun. Bɔ é jɛ nǔ gěgé kplɔ́n yě jí. 35  Bɔ ée ganmɛ ko yi é ɔ, ahwanvú tɔn lɛ́ wá gɔ̌n tɔn bo ɖɔ: “Fí élɔ́ jɛ zɔ, bɔ ganmɛ ka ko yi tawun. 36  Nyi yě bónú yě ná yi gle e sɛ yá fí lɛ́ é ta kpó gletoxo e sɛ yá fí lɛ́ é kpó mɛ, bo yi xɔ nǔɖé ɖu yěɖésúnɔ.” 37  É yí gbe nú yě ɖɔ: “Miɖésúnɔ ní ná nǔɖé yě bónú yě ní ɖu.” Énɛ́ ɔ, yě ɖɔ n’i ɖɔ: “A ba ɖɔ mǐ ní yi bo xɔ wɔ̌xúxú deníye* 200 nu bo wá ná mɛ lɛ́ bɔ yě ná ɖu wɛ a?” 38  É ɖɔ nú yě ɖɔ: “Wɔ̌xúxú nabí wɛ ɖo mi sí? Mi yi kpɔ́n.” Ée yě kpɔ́n gúdo é ɔ, yě ɖɔ: “Atɔ́ɔ́n wɛ, gɔ́ nú hweví we.” 39  Bɔ é byɔ́ mɛ lɛ́ bǐ ɖɔ yě ní jínjɔ́n gběhan mǔ lɛ́ jí sonu sonu. 40  Énɛ́ ɔ, yě jínjɔ́n ayǐ. Mɛ 100 nɔ ɖo gɔnu ɖě mɛ, bɔ mɛ 50 nɔ ɖo ɖěvo mɛ. 41  Din ɔ, ée é zé wɔ̌xúxú atɔ́ɔ́n lɛ́ kpó hweví we lɛ́ kpó é ɔ, é kpɔ́n jǐxwé bo byɔ́ nyɔ̌ná d’é jí. Énɛ́ gúdo ɔ, é fɛ́n wɔ̌xúxú lɛ́ bo jɛ sísɔ́ nú ahwanvú lɛ́ jí bónú yě ná má nú mɛ lɛ́. É lɛ́ má hweví we lɛ́ gbɔn mɔ̌. 42  Énɛ́ ɔ, yě bǐ ɖu nǔ bo gɔ́ xo. 43  Bɔ ahwanvú lɛ́ bɛ́ wɔ̌xúxú fínfɛ́n lɛ́, lobɔ xasun 12 gɔ́; hweví lɛ́ ka ɖ’é mɛ ǎ. 44  Súnnu 5 000 wɛ ɖu wɔ̌xúxú lɛ́. 45  Énɛ́ gúdo tlóló ɔ, é ɖɔ nú ahwanvú tɔn lɛ́ ɖɔ yě ní byɔ́ tɔjíhún ɔ mɛ, bo jɛ nukɔn ɖidó agě ɖě ɔ jí gbɔn Bɛtisayída kpá, hwenu e éɖésúnɔ ná ɖo ahwan ɔ nyi wɛ é. 46  Amɔ̌, ée é dó éɖabɔ nú yě gúdo é ɔ, é xá só ɖé jí bo ná xo ɖɛ. 47  Ée gbadanu su é ɔ, tɔjíhún ɔ ko ɖo xu ɔ tɛ́ntin. Amɔ̌, éɖokpónɔ jɛ́n kpo ɖo agě jí. 48  Énɛ́ ɔ, ée é mɔ ɖɔ hǔn ɔ kunkun ɖo wǔ vɛ́ nú yě wɛ, ɖó yě ɖo jɔhɔn kpé wɛ wútu é ɔ, ɖo ayǐtéhɔ̌nnu mɔ̌* ɔ, é sɛ yá yě bo ɖo zɔnlin ɖi wɛ gbɔn xu ɔ jí. Amɔ̌, é bló nǔ mɛ ná zɛ yě wú ɖɔhun.* 49  Ée yě mɔ ɛ bɔ é ɖo zɔnlin ɖi gbɔn xu ɔ jí wɛ é ɔ, yě ɖɔ: “Dlɔ̌ kú wɛ mǐ ɖe a?” Bɔ yě sú xó. 50  Ðó yě mɛ bǐ mɔ ɛ bɔ ayi yětɔn gba dó. Amɔ̌ tlóló ɔ, é ɖɔ nú yě ɖɔ: “Mi kpankɔ́n! Nyi wɛ; mi ma ɖi xɛsi ó.” 51  Énɛ́ gúdo ɔ, é byɔ́ tɔjíhún ɔ mɛ xá yě, bɔ jɔhɔn ɔ cí xwíí. Énɛ́ ɔ, é jí wǔ nú yě tawun, 52  ɖó yě ko mɔ nukúnnú jɛ nǔjíwǔ wɔ̌xúxú lɛ́ tɔn ɔ sín tínmɛ mɛ ǎ. Ayi yětɔn ko wlí nǔ ǎ. 53  Ée yě d’asá xu ɔ é ɔ, yě wá agě jí ɖo Jenɛzalɛ́ti bo glín tɔjíhún ɔ sɛkpɔ́ fínɛ́. 54  Amɔ̌, tlóló e yě jɛ te sín tɔjíhún ɔ mɛ é ɔ, mɛ lɛ́ tuun i. 55  Yě kán wezun gbɔn xá énɛ́ bǐ mɛ, bo jɛ mɛ e ɖo azɔn jɛ wɛ lɛ́ é kplá wá fí e yě se ɖɔ é ɖe é jí, bɔ mɛ lɛ́ ɖo zan jí. 56  Bɔ ényí é byɔ́ fí ɖěbǔ ɔ, é ná bo nyí gletoxo lɛ́ alǒ toxo lɛ́ mɛ, kabǐ yi gle lɛ́ ta ɔ, yě nɔ kplá azinzɔnnɔ lɛ́ wá axi lɛ́ mɛ, bo nɔ sa vo n’i ɖɔ émí ní vɛ́ ko sixú ɖ’alɔ awu tɔn aga tɔn ɔ sín kɛyɛ wú kpowun. Bɔ mɛ ɖěɖěe ɖ’alɔ wú lɛ́ é bǐ sín azɔn nɔ gbɔ.

Tínmɛ e ɖo do lɛ́ é

Blǔju tɔn, “ganvɔ.”
Blǔju tɔn, “dó awu we.”
Kpɔ́n Xógbe ɖé lɛ́ sín tínmɛ “Hwɛvɛ́númɛ.”
Alǒ “ɖo ayǐjínjɔ́n ɖo távo tó xá ɛ.”
Alǒ “mɛ ɖěɖěe ɖo ayǐjínjɔ́n ɖo távo tó lɛ́ é.”
Kpɔ́n Xógbe ɖé lɛ́ sín tínmɛ.
Énɛ́ wɛ nyí, gan atɔn mɛ zǎnmɛ mɔ̌ káká jɛ hwenu e hwe tɔ́n ɖo gan ayizɛ́n mɛ zǎnzǎn mɔ̌ é.
Alǒ “Amɔ̌, é ɖibla zɛ yě wú.”