Skip to content

Jezu D’asì Wɛ À? Jezu Ðó Nɔví lɛ Wɛ À?

Jezu D’asì Wɛ À? Jezu Ðó Nɔví lɛ Wɛ À?

Xósin e Biblu na é

 Biblu ɖɔ xó ɖě dó ninɔmɛ Jezu tɔn wu ɖò asidida kpáxwé a tawun ǎ có, é ka ɖexlɛ́ nyi wɛn ɖɔ Jezu kún d’asì ó. Kpɔ́n hwɛjijɔ elɔ lɛ.

  1.   Biblu nɔ ɖɔ xó dó xwédo Jezu tɔn, nyɔnu ɖěɖee xwedó è ɖò sinsɛnzɔ́ tɔn hwenu lɛ é kpo nyɔnu ɖěɖee cí te ɖò zɔ hwenu e è hu i lɛ é kpo wu hwɛhwɛ, amɔ̌, é kɛnu dó asidida tɔn xó ɖé wu kpɔ́n ǎ. (Matie 12:46, 47; Maki 3:31, 32; 15:40; Luki 8:2, 3, 19, 20; Jaan 19:25) Hwɛjijɔ taji hugǎn e wu Biblu na ko cí xwíi dó xó enɛ wu é wɛ nyí ɖɔ Jezu d’asì kpɔ́n ǎ.

  2.   Jezu ɖɔ xó nú ahwanvu tɔn lɛ dó mɛ ɖěɖee ma wlí alɔ ǎ, bo na dó sixu wà nǔ gegě ɖò sinsɛnzɔ́ Mawu tɔn mɛ lɛ é wu ɖɔ: “Mɛ e na sixu mɔ nǔ jɛ nǔkplɔnmɛ [tlɛnmɛninɔ tɔn] elɔ mɛ ɔ ni bo mɔ nǔ jɛ mɛ.” (Matie 19:10-12) É sɔ́ kpɔ́ndéwú ɔ ɖ’ayǐ nú mɛ ɖěɖee wá gbeta ɔ kɔn bá nɔ tlɛnmɛ bo na dó zé yeɖée jó nú Mawu bǐ mlɛ́mlɛ́ lɛ é.—Jaan 13:15; 1 Kɔlɛntinu lɛ 7:32-38.

  3.   Cobonu Jezu na kú ɔ, é bló tuto lee è na kpé nukún dó nɔ tɔn wu gbɔn é tɔn. (Jaan 19:25-27) Enyi Jezu ko d’asì alǒ ɖó vǐ lɛ wɛ ɔ, é na ko bló tuto ɖɔ è ni kpé nukún dó mɛ enɛ lɛ lɔmɔ̌ wu.

  4.   Biblu ɖexlɛ́ ɖɔ Jezu nyí kpɔ́ndéwú ɖé nú asú lɛ, amɔ̌, é ɖɔ é d’asì bo wà nǔ xá ɛ gbɔn lě lě xó ɖé ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, Biblu ɖɔ: “Sunnu lɛ mi, mi yí wǎn nú asì mitɔn lɛ, lee Klisu yí wǎn nú agun ɔ gbɔn kaka bo sɔ́ éɖée jó dó ta tɔn mɛ é.” (Efɛzinu lɛ 5:25) Enyi Jezu wlí alɔ hwenu e é ɖò ayikúngban jí é nǔgbo nǔgbo wɛ ɔ, è na ko ɖɔ asú ɖagbe e é nyí é xó ɖò wemafɔ enɛ mɛ à cé?

Jezu Ðó Nɔví lɛ Wɛ À?

 Ɛɛn, é hwe bǐ ɔ, Jezu ɖó nɔví ayizɛ́n. Jaki, Jozɛfu, Sinmɔ́ɔ kpo Judi kpo ɖò nɔví tɔn lɛ mɛ, bɔ é hwe bǐ ɔ, é lɛ́ ɖó nɔví nyɔnu we. (Matie 13:54-56; Maki 6:3) Ye mɛ enɛ lɛ wɛ nyí vǐ ɖěɖee Jezu sín nɔ Mali kpo asú tɔn Jozɛfu kpo jì tlɔlɔ lɛ é. (Matie 1:25) Biblu ylɔ́ Jezu ɖɔ “nukɔngbeví” Mali tɔn bɔ enɛ xlɛ́ ɖɔ Mali ɖó vǐ ɖevo lɛ.—Luki 2:7.

Nukúnnúmɔjɛnǔmɛ agɔ lɛ dó nɔví Jezu tɔn lɛ wu

 Bo na dó nɔ gudo nú linlin e ɖɔ ɖɔ Mali nɔ alɔji nú gbɛhwenu tɔn bǐ é ɔ, mɛɖé lɛ tinmɛ xókwín “nɔví” ɔ ɖó alɔkpa vovo. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, mɛɖé lɛ lin ɖɔ nɔví Jezu tɔn lɛ ɔ, vǐ ɖěɖee Jozɛfu jì cobo wá da Mali lɛ é wɛ. Amɔ̌, Biblu ɖexlɛ́ ɖɔ Jezu wɛ nyí mɛ e ɖó acɛ ɖò sɛ́n linu bo na ɖu axɔ́suɖuɖu e sín akpá è dó nú Davidi é sín gǔ é. (2 Samuwɛli 7:12, 13; Luki 1:32) Enyi Jozɛfu ko jì vǐ sunnu e wà ɖaxó Jezu lɛ é wɛ ɔ, mɛ e nyí mɛxo bǐ ɖò vǐ enɛ lɛ mɛ é wɛ na nyí gǔɖutɔ́ Jozɛfu tɔn ɖò sɛ́n linu.

 Ahwanvu Jezu tɔn lɛ alǒ nɔví tɔn gbigbɔ tɔn lɛ dó gesí wɛ xókwín ɔ ka ɖé à? Linlin enɛ sɔ́ ta Mawuxówema ɔ, ɖó Biblu ɖɔ ɖò akpá ɖé xwé ɖɔ, “nɔví tɔn lɛ ɖesu ɖi nǔ n’i ǎ.” (Jaan 7:5) Biblu ɖè nɔví Jezu tɔn lɛ ɖó vo nú ahwanvu tɔn lɛ.—Jaan 2:12.

 Sɔgbe xá linlin e mɛ ɖevo lɛ nɔ ɖó é ɔ, nɔví Jezu tɔn lɛ ɔ, tɔ́ tɔn nɔví ví lɛ wɛ. Amɔ̌, Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlán Dó Glɛkigbe Mɛ É nɔ zán xókwín vovo nú “nɔví,” “hɛ̌nnumɔ” kpo “tɔ́ nɔví ví” kpo. (Luki 21:16; Kolosinu lɛ 4:10) Akɔwé Biblu tɔn gegě yí gbè ɖɔ nɔví sunnu Jezu tɔn lɛ kpo nɔví nyɔnu tɔn lɛ kpo wɛ nyí nɔví tɔn lɛ nǔgbo. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, The Expositor’s Bible Commentary ɖɔ: “Ali ɖagbe hugǎn e nu è na mɔ nukúnnú jɛ xókwín ‘nɔví’ ɔ mɛ ɖè é . . . wɛ nyí ɖɔ xókwín ɔ nɔ dó gesí Mali kpo Jozɛfu kpo sín vǐ lɛ, enɛ wɛ nyí nɔví Jezu tɔn e nɔ tɔn jì tlɔlɔ lɛ é.” b

a Biblu dó gesí Klisu ɖɔ é nyí asisúnɔ ɖé, amɔ̌, ninɔmɛ e mɛ è zán ɖè é xlɛ́ ɖɔ nǔjlɛdonǔwu wɛ.—Jaan 3:28, 29; 2 Kɔlɛntinu lɛ 11:2.

b Lɛ̌ kpɔ́n The Gospel According to St. Mark, Wegɔ́, ee Vincent Taylor ɖetɔ́n é, wexwɛ 249, kpo A Marginal Jew: Rethinking the Historical Jesus kpo ee John Paul Meier ɖetɔ́n é, Akpáxwé 1, wexwɛ 331-332.