Přejít k článku

Přejít na obsah

 HLAVNÍ TÉMA

Způsobí člověk na Zemi nenapravitelné škody?

Způsobí člověk na Zemi nenapravitelné škody?

„Generace odchází a generace přichází; ale země zůstává až na neurčitý čas.“ KRÁL ŠALOMOUN, 11. STOLETÍ PŘ. N. L. *

Pro tohoto starověkého pisatele Bible byla pomíjivost lidského života v ostrém kontrastu s trvalostí Země. Skutečně, generace po tisíciletí přicházejí a odcházejí, ale planeta Země je ve své schopnosti umožňovat život pozoruhodně neměnná – prozatím.

Rokům od druhé světové války se někdy říká období velké akcelerace. Za dobu jednoho lidského života došlo k pozoruhodnému technickému pokroku v dopravě, komunikaci a jiných oblastech, což umožnilo nebývalý ekonomický rozvoj. Mnoho lidí má tak vysokou životní úroveň, jaká byla dřív nepředstavitelná. Ve stejném období se také téměř ztrojnásobil počet obyvatel Země.

To všechno ale něco stálo. Lidská činnost podle mnoha odborníků poškozuje Zemi do té míry, že přírodní cykly brzy přestanou správně fungovat. Někteří vědci říkají, že jsme vstoupili do nového geologického období nazývaného antropocén, tedy do epochy, ve které má na naši planetu stále významnější vliv lidská aktivita.

To, že člověk bude jednou ničit Zemi, Bible předpověděla. (Zjevení 11:18) Někteří lidé si kladou otázku, zda právě v takové době nežijeme. Kolik škod se ještě napáchá? Existuje nějaký kritický bod, odkud už není návratu? Skutečně povede  lidská činnost k tomu, že bude Země nenapravitelně zničena?

BLÍŽÍME SE KE KRITICKÉMU BODU?

Někteří vědci si myslí, že dopad klimatických změn je těžké předvídat. Proto se obávají, že se možná blížíme k „bodům zlomu“, kdy mohou náhlé a nepředvídané změny klimatu mít katastrofální následky.

Uvažujme například o Západoantarktickém ledovém štítu. Někteří jsou přesvědčeni, že pokud bude globální oteplování pokračovat, dostaneme se do bodu, kdy se zmenšování tohoto ledovce stane nezvratným. Důvodem je, že ledový příkrov přirozeně odráží sluneční paprsky. Ale jak se ledový štít ztenčuje a zmenšuje se jeho plocha, odkrývá se oceán pod ním a ten slunečního záření odráží méně. Tmavý povrch oceánu pohlcuje víc tepla, což zase vede k rychlejšímu tání. Tento destruktivní cyklus už od určité chvíle nebude možné zastavit. Voda z roztátého ledu pak může zvednout hladinu moří natolik, že to pro stamiliony lidí bude znamenat katastrofu.

ROSTE EKOLOGICKÝ DLUH

Byly navrženy různé strategie, jak se s touto „planetární krizí“ vypořádat. Jedna z takových dlouhodobých strategií se nazývá trvale udržitelný rozvoj, což znamená prosazování takového hospodářského a společenského rozvoje, který nebude překračovat ekologické limity naší planety. Jaké jsou výsledky?

S ekologickou krizí je to bohužel podobné jako se světovou finanční krizí způsobenou státními dluhy. I ekologický dluh stále roste. Lidstvo spotřebovává přírodní zdroje naší planety rychleji, než se dokážou přirozeně obnovovat. Dá se s tím něco dělat? Jeden ekolog otevřeně připustil: „V podstatě vůbec netušíme, jak máme s naší planetou zacházet.“ Tento postřeh velmi dobře odpovídá tomu, jak situaci hodnotí Bible: „Muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok.“ (Jeremjáš 10:23)

Bible nás však ujišťuje, že Bůh, Stvořitel, člověku nedovolí naši planetu úplně zničit. V Žalmu  115:16 čteme: „Zemi dal [Bůh] lidským synům.“ Ano, naše planeta je „dobrý dar“ od našeho nebeského Otce. (Jakub 1:17) Očekávali bychom, že nám Bůh dá takový dar s tím, že bude dobře fungovat jenom omezenou dobu? Určitě ne. Z toho, jak je naše planeta vytvořená, je zjevné, že má existovat trvale.

JAKÝ ZÁMĚR MÁ STVOŘITEL

Biblická kniha 1. Mojžíšova podrobně vypráví o tom, jak promyšleně Bůh Zemi vytvořil. Popisuje, že na počátku byla „beztvará a pustá a na povrchu vodní hlubiny byla tma“. Je tu tedy konkrétní zmínka o tom, že na planetě už existovaly pro život nezbytné „vody“. (1. Mojžíšova 1:2) Potom Bůh řekl: „Ať nastane světlo.“ (1. Mojžíšova 1:3) Sluneční paprsky zjevně začaly pronikat atmosférou a z povrchu Země bylo poprvé vidět světlo. Následuje popis toho, jak se utvářela souš a moře. (1. Mojžíšova 1:9, 10) Potom Bůh stvořil „trávu, rostlinstvo nesoucí semeno podle jeho druhu a stromy vydávající ovoce“. (1. Mojžíšova 1:12) To znamená, že už musely existovat vhodné podmínky pro fotosyntézu a pro další procesy a cykly nezbytné k životu. Co bylo účelem takových rozsáhlých příprav?

Starověký prorok Izajáš popsal Boha těmito slovy: „Tvůrce země a její Původce, Ten, kdo ji pevně založil, kdo ji nestvořil prostě nadarmo, kdo ji utvořil, . . . aby byla obývána.“ (Izajáš 45:18) Božím záměrem zjevně bylo to, aby člověk obýval Zemi věčně.

S tímto krásným darem lidé naneštěstí zacházejí tak špatně, že mu hrozí zničení. Stvořitelův záměr se však nezměnil. Ve starověku jeden muž řekl: „Bůh není člověk, aby povídal lži . . . Řekl to snad sám, a neudělá to?“ (4. Mojžíšova 23:19) Bůh nedovolí, aby Země byla zničena. Naopak, rychle se blíží doba, kdy budou „zničeni ti, kdo ničí zemi“. (Zjevení 11:18)

ZEMĚ MÁ BÝT NAŠÍM DOMOVEM NAVŽDY

Ježíš Kristus ve svém slavném Kázání na hoře řekl: „Šťastní jsou lidé mírné povahy, protože zdědí zemi.“ (Matouš 5:5) V tomto kázání také  upozornil na prostředek, kterým bude Země zachráněna před zničením. Učil své následovníky, aby se modlili: „Ať přijde tvé království. Ať se stane tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ Ano, Bůh svůj záměr se Zemí uskuteční prostřednictvím svého království neboli vlády. (Matouš 6:10)

O významných změnách, které jeho království přinese, Bůh prohlašuje: „Pohleď, činím všechny věci nové.“ (Zjevení 21:5) To neznamená, že Bůh nahradí naši Zemi nějakou jinou, protože chyba není v tom, jak je Země vytvořená. Bůh ale odstraní ty, kdo jsou zodpovědní za současnou planetární krizi – ty, kdo „ničí zemi“. Jinými slovy odstraní celý nynější systém tvořený lidskými vládami. Nahradí jej „novým nebem a novou zemí“ – novou nebeskou vládou, Božím královstvím, které bude panovat nad novou lidskou společností na Zemi. (Zjevení 21:1)

Bůh dorovná ekologický dluh způsobený člověkem tím, že obnoví přírodní zdroje. Pisatel jednoho Žalmu prorocky popsal, co Bůh udělá, takto: „Obrátil jsi pozornost k zemi, abys jí dal hojnost; velmi ji obohacuješ.“ Až Země bude mít regulované klima a především Boží požehnání, stane se rájem a bude plodit dostatek potravy. (Žalm 65:9–13)

Indický duchovní vůdce Móhandás Gándhí podle svého tajemníka Pyarelala jednou řekl: „Země má dostatek všeho, aby dokázala uspokojit potřebu každého člověka, nikoliv ale jeho žádostivost.“ Boží království vyřeší základní příčinu problémů naší planety tím, že pomůže lidem změnit jejich postoje. Prorok Izajáš předpověděl, že pod vládou tohoto království lidé „nebudou nijak škodit“ jeden druhému „ani působit zkázu“ Zemi. (Izajáš 11:9) Pravdou je, že už dnes se miliony lidí pocházejících z nejrůznějšího prostředí seznamují s Božími vysokými morálními měřítky. Učí se milovat Boha a svého bližního, projevovat vděčnost, starat se o životní prostředí, chránit přírodní zdroje a žít v souladu se Stvořitelovým záměrem. Připravují se tím na život v pozemském ráji. (Kazatel 12:13; Matouš 22:37–39; Kolosanům 3:15)

Země je příliš drahocenná na to, aby si ji Bůh nechal úplně zničit

Záznam o stvoření v 1. Mojžíšově končí slovy: „Bůh viděl všechno, co udělal, a pohleďme, bylo to velmi dobré.“ (1. Mojžíšova 1:31) Země je skutečně příliš drahocenná na to, aby si ji Bůh nechal úplně zničit. Je pro nás povzbuzující vědět, že náš milující Stvořitel Jehova má budoucnost naší planety pevně v rukou. Slibuje, že „spravedliví budou vlastnit zemi a budou na ní přebývat navždy“. (Žalm 37:29) Chtěli byste být mezi těmi spravedlivými, pro které bude Země věčným domovem?

^ 3. odst. Biblická kniha Kazatel 1:4.