Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Junpʼéel baʼax eʼesik jach anchajaʼan le rey Davidoʼ

Junpʼéel baʼax eʼesik jach anchajaʼan le rey Davidoʼ

 Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ David, u rey Israeleʼ, kuxlaj teʼ siglo 11 táanil tiʼ u taal Jesusoʼ, tsʼoʼoleʼ ku yaʼalik xaneʼ yaʼab años gobernarnaj u paalaloʼob. Chéen baʼaleʼ jujuntúul máakoʼob kaʼanchajaʼan u xookoʼobeʼ ku yaʼalikoʼobeʼ Davideʼ maʼ jach tu jaajil anchajiʼ chéen bin juntúul máak jóoʼsaʼan u tsikbalil. Baʼaleʼ ¿jach wa tu jaajil anchaj David?

 Tu añoil 1993, le arqueólogo Avraham Biran yéetel uláakʼ arqueologoʼobeʼ tu kaxtoʼob junkáach tuunich tu luʼumil Israel tiʼ junpʼéel lugar ku kʼaabaʼtik Tel Dan. Teʼ tuunich kaxtaʼaboʼ ku chíikpajal le tʼaan «u láakʼtsiloʼob David». Lelaʼ tsʼíibtaʼan ichil le úuchben idioma semíticooʼ yéetel tsʼíibtaʼab desde teʼ siglo 9 táanil tiʼ u taal Jesusoʼ. Le tuunichaʼ junkáach tiʼ junpʼéel nojoch pakʼ beetaʼab tumen le arameʼob utiaʼal u yeʼeskoʼob ganarnajoʼob ka baʼatelnajoʼob yéetel le israelitaʼoboʼ.

 Tiʼ junpʼéel xook jóoʼsaʼab teʼ Bible History Daily, aʼalaʼab lelaʼ: «Yaan máaxoʼobeʼ tu yaʼaloʼob maʼ jaaj le baʼax ku yaʼalik le káach tuunich ku yaʼalik «u láakʼtsiloʼob David» [...]. Baʼaleʼ u maas yaʼabil tiʼ le arqueologoʼob yéetel le máaxoʼob ku xakʼaltikoʼob u tʼaaniloʼob le Bibliaoʼ, ku yaʼalikoʼobeʼ le tuunich kaxtaʼaboʼ ku yeʼesik jach tu jaajil anchaj le rey David ku chíikpajal teʼ Bibliaoʼ. Lelaʼ junpʼéel tiʼ le baʼaxoʼob maas kʼaʼanaʼantak tsʼoʼok u jóoʼsaʼal teʼ revista Biblical Archaeology Review».