Yì hosọ lẹ ji

HODO APAJLẸ YISE YETỌN TỌN | MILIAMI

“Jihàn Hlan Jehovah”!

“Jihàn Hlan Jehovah”!

Awhlivu lọ whlá do olá, to fie mẹde ma gán mọ ẹn te, bosọ to nude pọ́n tlintlin hlan ofánkan lẹ ṣẹnṣẹn. E hósó ede bo to whii, dile tọ̀sisa daho Nile tọn to sisà wayi dẹẹdẹ. Gànhiho lẹ to jujuwayi, ṣogan e gbọṣi finẹ bo gbẹ́ zín nukun etọn lẹ do nue pọ́n e te ji, bo ma tlẹ hò nugbẹ̀te flinflin he to hihá do e mapote lẹ pọ́n. Ohà he yè bunúdo bọ osin ma gán biọ e mẹ de wẹ yin zizewhla do fie pọnhlan e te lọ; podọ nọvisunnu etọn he yin viyẹyẹ de wẹ to e mẹ. E biọlanmẹna ẹn sisosiso nado mọdọ viyẹyẹ lọ kẹdẹ yin jijodo finẹ, matin mẹbọtọ de. Amọ́ e yọnẹn dọ nudagbe lọ wẹ mẹjitọ emitọn lẹ wà; na todido dopo gee he viyẹyẹ lọ tindo nado luntọ́n to ojlẹ owù tọn enẹ mẹ niyẹn.

Viyọnnu pẹvi ehe do adọgbigbo daho hia, bo nasọ wàmọ zande to aliho ayidego tọn mẹ dogọ. Jẹhẹnu dagbedagbe de, yèdọ yise, wẹ ewọ ko jẹ awuwlena ji niyẹn sọn jọja whenu. Jẹhẹnu ehe na wá họnwun gblegede to nujijọ he na bọdego lẹ mẹ, bo na dohiagona gbẹzan viyọnnu ehe tọn blebu. To owhe susu lẹ godo, whenue ewọ lẹzun mẹhomẹ, yise etọn na deanana ẹn dile akọta he mẹ ewọ wá sọn na to jujugbọn ojlẹ ayidego tọn daho hugan de mẹ. Jẹhẹnu ehe nasọ gọalọna ẹn to whenue e wá jai jẹ nuṣiwa sinsinyẹn de mẹ. Mẹnu hodọ mí te? Podọ etẹwẹ mí sọgan plọn sọn yise he e dohia mẹ?

Miliami—Viyọnnu Kanlinmọ lẹ Tọn De

Kandai Biblu tọn lọ ma ylọ yinkọ viyọnnu lọ tọn, amọ́ ayihaawe ma tin gando mẹhe ewọ yin go. Miliami, ovi plọnji Amlami po Jokebẹdi po tọn wẹ, yèdọ Heblu he yin kanlinmọ to Egipti lẹ. (Sọha lẹ 26:59) Viyẹyẹ lọ he yin nọvisunnu Miliami tọn wá yin yiylọdọ Mose. Aalọn he yin mẹdaho sunnu viyẹyẹ lọ tọn na to nudi owhe atọ̀n do to ojlẹ lọ mẹ. Mí ma yọ́n owhe he Miliami uwọ tindo taun to whenẹnu, amọ́ e na sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe nado dọ dọ e ma na ko do owhe ao.

Miliami nọgbẹ̀ to ojlẹ he kàn dẹpẹ biọ de mẹ. Egiptinu lẹ nọ mọ omẹ etọn lẹ di owùnu sinsinyẹn de, bo yí yé do bayi kanlinmọ lẹ bosọ nọ sayana yé. Ṣigba, dile kanlinmọ lọ lẹ to kùngbà bọ sọha yetọn fọ́n bo to susudeji, Egiptinu lẹ bẹ obu bosọ jẹ nuyiwa hẹ yé ji to aliho kanyinylan tọn he ylan taun dogọ de mẹ. Falo degbe dọ viyẹyẹ sunnu lẹpo he Heblu lẹ ji ni nọ yin hùhù to ajidònu. Matin ayihaawe, Miliami na ko sè lehe yọnnu vijinamẹtọ awe lọ lẹ Ṣifla po Pua po do yise hia bo yí zinzin do yinuwa jẹagọdo gbedide ahọlu tọn do.—Eksọdusi 1:8-22.

Miliami sọ doayi yise he mẹjitọ etọn lẹ dohia go. To whenue ovi yetọn atọ̀ntọ he yọnwhanpẹ taun ehe ṣẹṣẹ yin jiji, Amlami po Jokebẹdi po ze e whlá na osun atọ̀n. Yé ma dibuna gbedide ahọlu tọn nado hẹn yé jọsi sọmọ bọ yé na gbẹkọ viyẹyẹ yetọn go. (Heblu lẹ 11:23) Etomọṣo, viyẹyẹ de zizewhla ma yin nuzedo adòji bọ yọpọvu sẹ̀miyọ́ndo, podọ to ojlẹ vude godo yé sọ wá pannukọn nudide he kàn dẹpẹ biọ de. Jokebẹdi to dandannu glọ nado yì ze ovi lọ whlá do fie mẹde sọgan mọ ẹn te, yèdọ mẹde he gán penukundego bo plọn ẹn whẹ́n. Lẹnnupọndo odẹ̀ vivẹvivẹ he onọ̀ ehe na ko to hihò ji, dile e yí ofán lẹ do to ohà de lọ̀n, bo yí osẹ̀n pinpẹn tlẹ́ do e go na osin nikaa biọ e mẹ, bosọ wá ze ovi yiwanna etọn do Tọ̀sisa Nile tọn tó! E yọnbasi dọ ewọ wẹ na ko biọ to Miliami si nado gbọṣi finẹ bo pọ́n nue na jọ.—Eksọdusi 2:1-4.

Miliami Basi Hihọ́na Ovi Lọ

Enẹwutu, Miliami nọte to finẹ. To ojlẹ de godo, e doayi e go dọ mẹdelẹ ja. Yọnnu delẹ wẹ to dindọnsẹpọ. Yé ma ka yin Egiptinu paa de poun. Viyọnnu Falo tọn po deviyọnnu etọn lẹ po wẹ ja awulẹ gbé to Tọ̀sisa Nile tọn mẹ. Vlavo ehe na ko hẹn Miliami jẹflumẹ sinsinyẹn. Be e tlẹ gán gboadọ nado lẹndọ viyọnnu Falo tọn titi na vẹtolina gbedide ahọlu tọn bo na desọn ojlo mẹ nado bayi hihọ́na viyẹyẹ Heblu ehe ya? Ewọ na ko hodẹ̀ vivẹvivẹ to ojlẹ enẹ mẹ.

Viyọnnu Falo tọn whẹ́whẹ́ wẹ mọ ohà lọ hlan ofànkan lẹ ṣẹnṣẹn. E dọna dopo to deviyọnnu etọn lẹ mẹ nado yì ze ohà lọ wá na emi. Enẹgodo, nue kandai lọ dọ gando ahọvi-yọnnu lọ go die: “To whenue e hùn in, e mọ visunnu lọ bọ e to avivi.” Tlolo wẹ ayiha etọn wle nue to jijọ: Onọ̀ Heblu de wẹ to tintẹnpọn nado whlẹn ogbẹ̀ ovi etọn tọn gán. Podọ, onú viyẹyẹ dagbedagbe ehe tọn sọ biọlanmẹna viyọnnu Falo tọn sisosiso. (Eksọdusi 2:5, 6) Na Miliami to aṣeji wutu, e penugo nado doayi nukunmẹ yọnnu lọ tọn go bo mọdọ e jlo na gọalọna ovi lọ. Miliami yọnẹn dọ ojlẹ he mẹ emi na do yise he emi tindo to Jehovah mẹ hia ko sọ̀. E yí adọgbigbo do dọnsẹpọ ahọvi-yọnnu lọ po deviyọnnu etọn lẹ po.

Na taun tọn, mí ma yọ́n osẹ́nbá wunmẹ he nọ hò jọja yọnnu Heblu he yin kanlinmọ de, eyin e yí jintli do dọnsẹpọ mẹhe wá sọn whédo ahọlu tọn mẹ de bo dọhona ẹn. Ṣogan, Miliami kanhose ahọvi-yọnnu lọ tlọlọ dọmọ: “Be yẹn sọgan yì ylọ yọnnu nukunpedomẹgotọ de wá sọn Heblu lẹ mẹ nado penukundo ovi lọ go na we ya?” Kanbiọ etọn sọgbe taun. Viyọnnu Falo tọn yọnẹn dọ emi ma do nugopipe lọ nado penukundo ovi to anọ́nù de go. Podọ e sọgan ko mọdọ e na yin nuyọnẹnnu hugan dọ yọnnu he wá sọn akọta visunnu pẹvi ehe tọn titi mẹ de ni penukundo e go; bọ to nukọn mẹ emi na hẹn ovi lọ lẹkọwa owhé emitọn titi gbè taidi visunnu sọdodovi de, nado plọn ẹn whẹ́n bosọ gọalọna ẹn nado sewé. Homẹ Miliami tọn na ko hùn taun to whenue ahọvi-yọnnu lọ gblọnna ẹn po hogbe dopo po poun dọ: “Yì!”—Eksọdusi 2:7, 8.

Miliami yí adọgbigbo do to ṣiṣọ́ nọvisunnu etọn he yin viyẹyẹ de

Miliami dowezun yì mẹjitọ etọn he to nuhà lẹ dè to whégbè. Yí nukun homẹ tọn do pọ́n lehe e na ko yí jejejininọ po awuyiya po do to owẹ̀n lọ do na onọ̀ etọn do. E họnwun dọ Jokebẹdi kudeji dọ alọ Jehovah tọn to whẹho lọ mẹ, podọ e fọ́n hodo Miliami yì viyọnnu Falo tọn lọ dè. Vlavo Jokebẹdi tẹnpọn nado whlá numọtolanmẹ ayajẹ po kọgbọ po tọn he e na ko tindo to whenue ahọvi-yọnnu lọ degbena ẹn dọmọ: “Ze ovi ehe bo penukundo e go na mi, yẹn nasọ suahọ we.”—Eksọdusi 2:9.

To gbenẹgbe, Miliami plọn nususu gando Jiwheyẹwhe etọn Jehovah go. E plọn dọ Jiwheyẹwhe nọ hò omẹ etọn lẹ tọn pọ́n bosọ nọ sè odẹ̀ yetọn lẹ. E sọ plọn ga dọ e ma yin mẹhe ko whẹ́n mẹho lẹ kavi sunnu lẹ kẹdẹ wẹ gán nọ do adọgbigbo po yise po hia. Humọ, e mọdọ Jehovah nọ dotoaina odẹ̀ devizọnwatọ etọn lẹpo tọn. (Salmu lẹ 65:2) To egbehe, mímẹpo—jọja po mẹho po, sunnu po yọnnu po—wẹ dona nọ flin ehe to ojlẹ awusinyẹn tọn he mẹ mí tin te ehelẹ.

Miliami Yin Nọviyọnnu de He Nọ Fahomẹ

Jokebẹdi hẹn viyẹyẹ lọ bosọ penukundego. Mí sọgan yí nukun homẹ tọn do pọ́n lehe Miliami wá vẹ́ taun hẹ nọvisunnu etọn he e ko gọalọ nado whlẹngán lọ do. E yọnbasi dọ ewọ gọalọna ẹn nado plọn hodidọ, bọ homẹ etọn na ko hùn taun whla tintan he nọvisunnu etọn penugo bo ylọ yinkọ Jiwheyẹwhe etọn tọn, Jehovah. Whenue ovi lọ whẹ́n, ojlẹ sọ̀ lo nado plan ẹn yì jo na viyọnnu Falo tọn. (Eksọdusi 2:10) E ma na ko bọawu paali na whẹndo lọ blebu nado klan sọn visunnu lọ go. Lehe Miliami dona ko to jejeji do sọ nado mọ sunnu nankọ he Mose na wá lẹzun to whenue e whẹ́n mẹho, yèdọ yinkọ he viyọnnu Falo tọn do na ẹn! Be ewọ na gbẹ́ hẹn owanyi etọn na Jehovah go gligli dile e na to whinwhẹ́n to whédo ahọlu Egipti tọn mẹ ya?

To godo mẹ, gblọndo lọ wá họnwun. Ayihaawe ma tin dọ Miliami jẹaglin taun nado mọdọ to whenue nọvisunnu emitọn whẹ́n mẹho, e basi dide nado sẹ̀n Jiwheyẹwhe etọn kakati nado kẹalọyi dotẹnmẹ he hundote na ẹn to họ̀nmẹ Falo tọn lẹ! Whenue Mose do owhe 40, e magbe nado nọgodona omẹ akọta he mẹ e wá sọn tọn lẹ. E hù Egiptinu de he to afanumẹ Heblu de tafu. Na ogbẹ̀ etọn to owù mẹ wutu, Mose họnyi sọn Egipti.—Eksọdusi 2:11-15; Owalọ lẹ 7:23-29; Heblu lẹ 11:24-26.

E yọnbasi dọ Miliami masọ sè linlin depope gando nọvisunnu etọn go ba na owhe 40 plipli, na Mose yì whlá ede pete do fihe bẹ̀ taun de to Midiani, bo nọ yìn lẹngbọ lẹ. (Eksọdusi 3:1; Owalọ lẹ 7:29, 30) Dile Miliami yí homẹfa do to akọndonanu kaka biọ mẹhowhe, e mọ lehe yajiji omẹ etọn lẹ tọn zindonukọn bo to yinylan deji dogọ do.

Miliami Yẹwhegán-Yọnnu Lọ

Miliami sọgan ko tindo owhe 80 linlán whenue Mose lẹkọwa, na Jiwheyẹwhe do e hlan nado tún omẹ Emitọn lẹ dote wutu. Aalọn wazọ́n hẹ Mose taidi hoyidọtọ etọn, podọ nọvisunnu Miliami tọn awe ehelẹ zọnpọ yì Falo dè bo biọ to e si nado dike omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ni yì. Matin ayihaawe, mẹdaho yọnnu yetọn na ko wà nuhe go e pé lẹpo nado nọgodona yé bo na tuli yé to whenue Falo gbẹkọ obiọ yetọn go, podọ dile yé to kọlẹyi ewọ dè pludopludo to whenue Jehovah to azọ̀nylankan ao lẹ dohlan nado na avase Egiptinu lẹ. To godo mẹ, whenue azọ̀nylankan aotọ lọ wá bọ visunnu plọnji Egiptinu lẹ tọn lẹpo yin hùhù wẹ ojlẹ sọ̀ todin lo na akọta Islaeli tọn nido bẹ gbejizọnlin vonọtaun de jẹeji! Pọ́n lehe Miliami na ko vánkan do sọ nado gọalọna omẹ etọn lẹ na yé nido tọ́n sọn Egipti to anademẹ Mose tọn glọ.—Eksọdusi 4:14-16, 27-31; 7:1–12:51.

Enẹgodo, whenue Islaelivi lẹ wá mọ yede to Ohù Vẹẹ lọ po awhànpa Egiptinu lẹ tọn po ṣẹnṣẹn, bọ godo ma yọ́n yì, nukọn masọ yọ́n yì, Miliami mọ bọ nọvisunnu etọn Mose ṣite pannukọn ohù lọ bo dlẹn opò etọn. Ohù lọ sọ má do awe! To whenue Mose plan mẹlọ lẹ gbọn aigba-klo hùzan lọ tọn ji, e họnwun dọ ehe na ko sọ hẹn yise he Miliami tindo to Jehovah mẹ sinyẹn deji. E mọdọ nudepope ma glo Jiwheyẹwhe he sẹ̀n emi te, podọ ewọ nọ hẹn opagbe etọn lẹ di!—Eksọdusi 14:1-31.

To whenue akọta lọ ko dasá ohù lọ awuyẹyẹ afọyẹyẹ bọ ohù ko gbaṣinyọ́n Falo po awhànpa etọn lẹ po ji godo, Miliami mọdọ Jehovah do huhlọn taun hú awhànpa daho hugan depope he to aihọn lọ mẹ. Nujijọ ehe whàn omẹ lọ lẹ nado ké ohàn de hlan Jehovah. To whenẹnu, Miliami yíhàn to pọmẹ hẹ yọnnu he pò lẹ po hogbe ehelẹ po dọ: “Mì jihàn hlan Jehovah, na ewọ ko yin zizedaga petepete. Osọ́ po kùnkùntọ etọn po wẹ e ko sisẹ́ dlan hùmẹ.”—Eksọdusi 15:20, 21; Salmu lẹ 136:15.

Gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn whàn Miliami nado deanana yọnnu Islaelivi lẹ bọ yé jihàn awhàngbigba tọn de to Ohù Vẹẹ tó

Ojlẹ ayidego tọn de wẹ azán enẹ yin to gbẹzan Miliami tọn mẹ, ehe e ma gán wọn pọ́n gbede. To kandai nujijọ ehe tọn mẹ, Biblu ylọ Miliami dọ yẹwhegán-yọnnu. Miliami wẹ yin yọnnu tintan he yin yiylọ dọ mọ, to Biblu mẹ. Ewọ yin dopo to yọnnu vude poun he yin dide nado wà sinsẹ̀nzọn na Jehovah to aliho vonọtaun ehe mẹ lẹ mẹ.—Whẹdatọ lẹ 4:4; 2 Ahọlu lẹ 22:14; Isaia 8:3; Luku 2:36.

Gbọnmọ dali, Biblu flinnu mí dọ nukun Jehovah tọn lẹ nọ tin to mí ji, bọ e nọ jlo vẹkuvẹku nado doyẹyigona mí, na vivẹnudido ahundopo tọn mítọn lẹ, homẹfa mítọn po ojlo he mí tindo nado pagigona ẹn po wutu. Vlavo mí yin jọja kavi mẹho, sunnu kavi yọnnu, mímẹpo wẹ sọgan do yise hia to Jehovah mẹ. Yise mọnkọ nọ hẹn homẹ etọn hùn; ewọ ma nọ wọn gbede, bosọ nọ yí ayajẹ do suahọ etọn mí. (Heblu lẹ 6:10; 11:6) Whẹwhinwhẹ́n dagbe nankọ die nado hodo apajlẹ yise Miliami tọn!

Miliami Wá Lẹzun Goyitọ

Lẹblanulọkẹyi lẹ po otẹn nukundeji lẹ po nọ hẹn dona lẹ wá, amọ́ yé sọ nọ bẹ owù lẹ hẹn ga. To ojlẹ he mẹ Islaelivi lẹ yin tuntundote sọn kanlinmọgbenu, e yọnbasi dọ Miliami wẹ yin yọnnu nukundeji hugan to akọta lọ mẹ. Be ehe na sisẹ́ ẹ nado nọ doawagun kavi yigo wẹ ya? (Howhinwhẹn lẹ 16:18) E blawu dọ ewọ jai jẹ omọ̀ ehe mẹ to ojlẹ de mẹ.

Osun vude to gbejizọnlin kanlinmọgbenu tintọ́n sọn tọn lọ godo, pipli de he bẹ asi-tọ́ Mose tọn Jẹtlo, Zipola asi Mose tọn, gọna visunnu yetọn awe lẹ hẹn, zọnpọ wá Mose dè sọn fidindẹn taun de. Mose ko dà yọnnu ehe to whenue ewọ yì nọ gbéji to Midiani na owhe 40. To ojlẹ de mẹ, Zipola gọyì mẹjitọ etọn lẹ dè to Midiani, vlavo nado dla yé pọ́n, bọ todin otọ́ etọn plan ẹn wá fie Islaelivi lẹ whèsla do. (Eksọdusi 18:1-5) Yí nukun homẹ tọn do pọ́n lehe wiwá yetọn na ko hẹn nuhlundọ wá omẹ Mose tọn lẹ ṣẹnṣẹn do! Vlavo mẹsusu na to jejeji nado pọ́n omẹ nankọ he yin asi dawe he Jiwheyẹwhe de nado plan yé tọ́n sọn Egipti lọ tọn.

Be wiwá Zipola tọn vivi na Miliami lọsu ya? E sọgan ko yinmọ to tintan whenu. Amọ́ e di dọ dile ojlẹ to yìyì ewọ wá joawuna goyiyi. Vlavo e to nuhà dọ Zipola na yí otẹn emitọn bo na lẹzun yọnnu nukundeji hugan to akọta lọ mẹ. Depope he whẹho lọ yin, Miliami po Aalọn po wá jẹ ohó agọ̀ lẹ dọ ji. Podọ dile e nọ saba yì do, bleun wẹ hodọdopọ mọnkọ diọ zun hodidọ ylankan po mẹhẹngble po tọn. To bẹjẹeji, yé mọhodọdo Zipola go; bo wule dọ ewọ ma yin Islaelivi de gba, amọ́ Kuṣinu de. * Hodọdopọ yetọn zindonukọn bo yì kùn plá Mose lọsu. Miliami po Aalọn po to lewu dọ: “Be Mose kẹdẹ gblamẹ wẹ Jehovah ko dọho gbọn ya? Be ewọ ma ko dọho gbọn míwlẹ gblamẹ ga ya?”—Sọha lẹ 12:1, 2.

Miliami Bẹ Pòzọ̀n

Hodidọ Miliami po Aalọn po tọn lẹ dohia mí dọ yé ko to awuwlena ahun ylankan de he gán hẹn owù wá. Na homẹ ma hùn yé gando aliho he mẹ Jehovah to Mose yizan te go wutu, yé jlo na mọ aṣẹpipa po otẹn he yiaga po yí dogọ. Be na Mose nọ jla ogán do yé, bo nọ to awà glá bosọ to gigo dín dogọ wutu wẹ ya? Nugbo wẹ dọ ewọ lọsu do awugbopo etọn lẹ, amọ́ e ma nọ doawagun, mọ e masọ nọ yigo. Owe-wiwe lẹ dọ dọ: “Nalete, Mose wẹ yin homẹmimiọnnọ hugan to mẹhe tin to aigba nukunmẹ lẹpo mẹ.” Depope he e yindo, onú taun wẹ Miliami po Aalọn po ṣiwà, bosọ ze yede do owù mẹ. Kandai lọ dohia dọ, “Jehovah sọ to sisè.”—Sọha lẹ 12:2, 3.

To ajiji mẹ, Jehovah ylọ nọvi-nọvi atọ̀n ehelẹ pli do gòhọ opli tọn lọ kọ̀n. To finẹ, dòtin aslọ tọn jiawu lọ he nọ dohia dọ Jehovah tin to ṣẹnṣẹn akọta lọ tọn, jẹte wá odò bosọ ṣite to họntonu gòhọ lọ tọn. Todin, Jehovah dọho. E gbẹnuna Miliami po Aalọn po, bo flinnu yé dọ haṣinṣan vonọtaun de wẹ emi tindo hẹ Mose, bo ko sọ magbe nado dejido dawe ehe go taun. Enẹgodo, Jehovah kanse yé dọ: “To whelọnu lo, naegbọn mìwlẹ ma do dibu nado mọhodọdo devizọnwatọ ṣie Mose go?” E họnwun dọ, Miliami po Aalọn po na ko jọsi taun. Jehovah mọdọ nuyiwa mẹmasi tọn yetọn hẹ Mose, dohia dọ yé ma tindo sisi de na emi Jehovah lọsu niyẹn.—Sọha lẹ 12:4-8.

Ayihaawe ma tin dọ Miliami wẹ yin tọ́ntlọ́ngbọ́n to whẹho ehe mẹ bo dọ̀n nọvisunnu etọn Aalọn demẹ, bọ yé nọpọ́ do diọnukunsọ asi nọvisunnu yetọn pẹvi tọn. Enẹ gọalọna mí nado yọ́n nuhewutu Miliami kẹdẹ wẹ yin yasana to ojlẹ lọ mẹ. Jehovah yí pòzọ̀n do hò e. Azọ̀n badabada enẹ hẹn agbasa etọn blebu “wé taidi osin-agó.” Tlolo he Aalọn mọ ehe, e whiwhẹ ede to Mose nukọn bo jẹ vẹvẹna ẹn ji nado dọhona Jehovah, bosọ dọmọ: “Mí ko yinuwa po nulú po to nuhe mí wà lọ mẹ.” Mose, he yin gbẹtọ homẹmimiọnnọ lọ sọ dawhá ylọ Jehovah dọmọ: “Jiwheyẹwhe E, jaale hẹnazọ̀ngbọna ẹn! Jaale!” (Sọha lẹ 12:9-13) Obá he mẹ ninọmẹ lọ biọlanmẹna tọ́vi-nọvi awe ehelẹ jẹ do owanyi sisosiso he yé tindo na mẹdaho yọnnu yetọn hia, mahopọnna nuṣiwa etọn.

Miliami Yin Hinhẹn Jẹgangan

Jehovah do lẹblanu etọn hia. E hẹnazọ̀ngbọna Miliami he lẹnvọjọ lọ. Amọ́, Jehovah biọ to e si nado yin ginglọndo gbonu osla Islaeli tọn na azán ṣinawe. Winyannu daho wẹ e na ko yin na Miliami nado setonuna gbedide ehe, na tintọ́n sọn osla lọ mẹ na dohia mẹlẹpo dọ ewọ yin wiwọhẹ wẹ. Amọ́ yise etọn whlẹn ẹn gán. Matin ayihaawe, e yọnẹn to ahun etọn mẹ dọ́n dọ Otọ́ emitọn Jehovah nọ wà nue sọgbe bosọ jlo na domẹplọnlọ emi go na e yiwanna emi wutu. Enẹwutu, ewọ wà nuhe Jiwheyẹwhe biọ to e si. To azán ṣinawe he ewọ kẹdẹ do nọ gbonu osla lọ tọn lẹ gblamẹ, Islaelivi lẹ ma sẹtẹn jẹ fidevo. Miliami wá do yise etọn hia whladopo dogọ—e whiwhẹ ede bo yigbe nado “yin hinhẹn lẹkọwa” osla lọ mẹ.—Sọha 12:14, 15.

Jehovah nọ domẹplọnlọ mẹhe ewọ yiwanna lẹ go. (Heblu lẹ 12:5, 6) Owanyi etọn na Miliami siso sọmọ bọ e mọdọ emi ma gán miọnnukundo nuyiwa goyiyi tọn etọn. Wọhẹmẹ lọ hẹn awufiẹsa wá na Miliami, amọ́ e sọ whlẹn ẹn gán. Na yise nujọnu tọn he e tindo whàn ẹn nado kẹalọyi mẹplọnlọ he yin dido e go wutu, e mọ nukundagbe Jiwheyẹwhe tọn yí whladopo dogọ. E nọgbẹ̀ kakajẹ whenue gbejizọnlin Islaelivi lẹ tọn gbọn danfafa ji ko dibla sẹpọ vivọnu pete. E yọnbasi dọ nudi owhe 130 nkọ wẹ e tindo to whenue e kú to Kadẹṣi to danfafa Zini tọn ji. * (Sọha lẹ 20:1) To owhe kanweko susu lẹ godo, Jehovah gbọn owanyi dali dọho dagbe gando Miliami po sinsẹ̀nzọn he e wà po nugbonọ-yinyin po go. Jiwheyẹwhe flinnu omẹ etọn lẹ gbọn yẹwhegán Mika gblamẹ dọmọ: “Yẹn wẹ fli mì gọ̀ sọn kanlinmọgbenu; Yẹn wẹ do Mose, Aalọn po Miliami po hlan nukọn mìtọn.”—Mika 6:4.

Yise Miliami tọn gọalọna ẹn nado whiwhẹ ede to whenue Jehovah domẹplọnlọ e go

Nususu wẹ mí sọgan plọn sọn gbẹzan Miliami tọn mẹ. Mí dona nọ basi hihọ́na mẹhe ma do mẹbọtọ depope lẹ, bo nọ yí adọgbigbo do dọho nado nọgodona nuhe sọgbe, kẹdẹdile Miliami wà do to ovu whenu. (Jakọbu 1:27) Taidi ewọ, mí dona nọ yí homẹhunhun do dó owẹ̀n Jiwheyẹwhe tọn mẹlẹ. (Lomunu lẹ 10:15) Mí sọ plọn sọn e dè dọ mí dona nọ dapana jijọ ylankan delẹ taidi awuwhàn po nuvẹun po. (Howhinwhẹn lẹ 14:30) Taidi ewọ, mí dona nọ yí whiwhẹ do kẹalọyi wọhẹmẹ he wá sọn Jehovah dè. (Heblu lẹ 12:5) Na nugbo tọn, eyin mí nọ wà onú ehelẹ, mí na hodo apajlẹ yise Miliami tọn.

^ huk. 21 Hogbe lọ “Kuṣinu” he yin yiyizan na Zipola tofi, dohia dọ Alabia wẹ ewọ wá sọn, kẹdẹdi Midianu devo lẹ, bọ e ma yin sọn Etiopia.

^ huk. 26 Nọvi-nọvi atọ̀n lọ lẹ kú debọdo-dego, dile yé yin jiji do—Miliami jẹnukọn, Aalọn bọdego, podọ Mose gbọngodo. E taidi dọ owhe dopo gblamẹ wẹ yé omẹ atọ̀n lẹ kú.