Yì hosọ lẹ ji

Tọ̀gbamẹ de He Dekọtọn Do Wẹndagbe lọ Lilá Mẹ

Tọ̀gbamẹ de He Dekọtọn Do Wẹndagbe lọ Lilá Mẹ

 To 2017, pipli he bẹ Kunnudetọ 12 hẹn delẹ biọ tọjihun mẹ sọn Mosquito (Miskito) to lẹdo ohù tọn mẹ to Nicaragua. Yé sù-yín na tọjihun lọ bo ylọ ẹ dọ Sturi Yamni. Dopo to hagbẹ pipli lọ tọn lẹ mẹ he nọ yin Stephen dọmọ, “Yanwle mítọn wẹ nado na tuli pipli pẹvi Kunnudetọ lẹ tọn he to lẹdo he to olá de mẹ bo gọalọna yé nado lá wẹndagbe lọ gbọn aigba-denamẹ daho yetọn ji.”

 Kunnudetọ 12 lọ lẹ súnhún sọn Laguna de Perlas bo bẹ gbejizọnlin kilomẹtlu 200 tọn yetọn jẹeji dedo Río Grande de Matagalpa. Yé ma yọnẹn dọ yinkọ tọjihun lọ tọn he zẹẹmẹdo “Wẹndagbe” to Miskito-gbè mẹ na wá do zẹẹmẹ vonọtaun de na mẹhe nọ nọ̀ lẹdo tọ̀sisa lọ tọn mẹ lẹ. To whenue Kunnudetọ lọ lẹ ko zingbejizọn na gànhiho 12 godo, gbọnvona azán dopo he yé do dọ fide, yé wá jẹ fie yé jei lọ, enẹ wẹ lẹdo La Cruz de Río Grande tọn mẹ. Kunnudetọ ṣidopo he to finẹ lẹ yí zohunhun do dokuavọna mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu gbigbọmẹ tọn yetọn lẹ po.

 Nude jọ to zánmẹ gbeegbe yé wá tọn. Jẹhọn sinsinyẹn de yìn ehe zọ́n bọ jikun ja bọ osin gọ́ tọ̀sisa he to Río Grande de Matagalpa. To gànhiho kleun de gblamẹ, tọ̀sisa lọ gọ́ gbọn filẹpo bosọ to gigọ́ deji na azán awe. Osin yí Plitẹnhọ Ahọluduta tọn po ohọ̀ susu devo lẹ po to La Cruz. Mẹmẹsunnu he wá dla yé pọ́n lọ lẹ gọalọna mẹhe to lẹdo lọ mẹ lẹ nado tlọ́n owhé yetọn lẹ gbè. Suhugan mẹlẹ tọn wẹ dọ́ petlezin awenọ Kunnudetọ de tọn mẹ na azán awe.

Plitẹnhọ Ahọluduta tọn he osin gọ́ to La Cruz

 To ozán atọ̀ntọ he yé na dọ́ filọ tọn mẹ, ogán La Cruz tọn yì mẹmẹsunnu he wá dla otò lọ pọ́n lẹ dè nado biọ alọgọ. Na tọjihun Sturi Yamni wẹ yin tọjihun dopo he dohuhlọn ganji nado gbọn tọ̀sisa he gọ́ lọ ji wutu, Ogán lọ jlo dọ pipli lọ ni kùn mẹhe to azọ́n kọgbọ tọn wà lẹ yì lẹdo he go nujijọ lọ gando lẹ mẹ. Kunnudetọ lọ lẹ yigbe po homẹhunhun po nado gọalọ.

 To wunkẹngbe, Kunnudetọ atọ̀n delẹ ze mẹhe to azọ́n kọgbọ tọn wà lọ lẹ. Stephen dọmọ, “To ojlẹ enẹ mẹ, tọ̀sisa lọ to adán ji, atin dahodaho lẹ gọ́ tọ̀sisa lọ nukunmẹ podọ otọ̀ lọ to sisà po huhlọn po taun bosọ to lilẹ́-lilẹ́.” Etomọṣo, mahopọnna nuhahun enẹlẹ, tọjihun lọ penugo nado yì lẹdo atọ̀n mẹ.

 Kunnudetọ atọ̀n lọ lẹ yí dotẹnmẹ enẹ zan nado na mẹhe to gbétatò lọ lẹ mẹ homẹmiọnnamẹ he sin hudo yé do. Kunnudetọ lọ lẹ sọ má vọkan Fọ́n! 2017 tọn lẹ na yé ehe sọgbe hẹ ninọmẹ yetọn. Hosọ Fọ́n! lọ tọn wẹ: “Catastrophes : des mesures qui sauvent des vies.”

 Homẹ mẹhe to lẹdo tọ̀sisa lọ tọn mẹ lẹ tọn hùn taun na alọgọ he Kunnudetọ lẹ na yé to agbasa-liho podọ to gbigbọ-liho. Mẹdelẹ to gbétatò lọ lẹ mẹ dọ dọ, “Yé nọ jlo nado gọalọ to ojlẹ sinsinyẹn lẹ mẹ.” Mẹdevo lẹ doayi e go bo dọ dọ, “Yé yiwanna kọmẹnu yetọn lẹ nugbonugbo.” To whenue mẹhe to gbétatò lọ lẹ mẹ ko mọ lehe Kunnudetọ lọ lẹ gọalọna yisenọ hatọ lẹ po mẹdevo lẹ po do godo, yé nọ jlo todin taun nado dotoaina owẹ̀n homẹmiọnnamẹ tọn he to Biblu mẹ.

Marco he yin dopo to mẹhe zingbejizọnlin lọ lẹ mẹ tlọ́n tọjihun he nọ yin Sturi Yamni lọ mẹ nado yì má wẹndagbe lọ hẹ mẹhe to gbétatò lọ lẹ mẹ

Tọjihun Sturi Yamni yin ginglin do gbétatò he otọ̀ gbà de mẹ