Ehecha oĩva pype

Ehecha oĩva pype

Haʼevaʼekue Caifás pariénte

Haʼevaʼekue Caifás pariénte

Sapyʼánte umi arkeólogo otopa heta mbaʼe ohechaukáva añetehápe oĩ hague umi persóna la Bíbliape oñeʼẽha. Ikatu herakuéra ojehai umi mbaʼe ojetopávare, térã oñeʼẽ ambue tapicha oĩvaʼekuére koʼãva ndive. Áño 2011-pe umi arkeólogo isrraeli otopa peteĩ káha ojejapovaʼekue itágui ha itujámava 2.000 áño rupi. Upe káhape oñeñongatu peteĩ kuña kanguekue, ha oñemoĩ rakaʼe upépe pe hoʼo itujupa riréma.

Pe káhare heʼi: “Míriam, Yeshúa rajy. Yeshúa Caifás raʼy. Caifás, saserdóte Maazías grupopegua, oĩvaʼekue Beth Imrípe”. Caifás ningo pe saserdóte guasu oĩvaʼekue umi ohusga ha ojukaukáva Jesúspe apytépe (Juan 11:48-50). Pe istoriadór Flavio Josefo heʼi ko saserdóte guasu haʼeha “José, hérava avei Caifás”. Upévare ikatu jaʼe pe káhape oñemoĩ hague peteĩ Caifás pariénte kanguekue. Upe mboyve ojetopáma ótra káha heʼihápe Yehosef bar Caiapha (José, Caifás raʼy) ha oñeimoʼãva haʼeha Caifás kanguekue. * Upéicharõ jaʼekuaa Míriam haʼe hague José pariénte.

Pe organisasión Autoridad de Antigüedades de Israel (IAA ingléspe), omombeʼu pe káha ojepeʼa hague umi oikevaʼekuégui omonda peteĩ sementério yma guare. Ojestudia porã rire pe káhare ha umi mbaʼe ojehaívare hese, ojetopa haʼe hague upe tiémpope guare.

Pe káha ohechauka avei peteĩ mbaʼe iñimportánteva. Israel yma guarépe, umi saserdóte ojedividi 24 grúpope ha oservi hikuái Jerusalén témplope pór túrno. Pe último grúpo oĩvaʼekue “Maazías” poguýpe (1 Crón. 24:18). Pe IAA heʼi umi mbaʼe ojehaíva pe káhare ohechaukaha “Caifás família oĩ hague Maazías grúpope”.

Pe káhare heʼi avei “Beth Imrí”. Pe IAA heʼi ko téra ikatuha ojeporu mokõi mbaʼépe. Primero, “ikatu péicha oñehenói pe saserdóte Imer familiakuérape (Esdras 2:36-37; Nehemías 7:39-42), ha iñemoñarekuérape, oĩvaʼekue Maazías grúpope”. Segundo, “ikatu péicha héra pe lugár onase hague pe kuña térã ihentekuéra”. Tahaʼe haʼeháicha, pe káha ohechauka la Biblia ndaijapuiha oñeʼẽ jave umi tapicha oikovaʼekuére peteĩ tiémpope ha avei ifamiliakuérare.

^ párr. 3 Rejuhúta informasión oñeʼẽva pe káha orekóvare Caifás kanguekue, La Atalaya 15 de enero de 2006-pe, páh. 10-13, téma: “El sumo sacerdote que condenó a Jesús”.