Pẹẹ nyoone togó bel ea di m

Pẹẹ nyoone a gbò togó bel

9 Nu Ge Nò

Mósĩ́ Deè Ní e Pá O Tọ e Láá Íe Ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ Nyíe ẽ́?

Mósĩ́ Deè Ní e Pá O Tọ e Láá Íe Ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ Nyíe ẽ́?

1. Éé ní ea náa kọ ílà dóm nè va ea lela sĩ́ à dú bíí ló ge nè ẹ́ẹ́ ẹẹ̀ nyíè pá tọ ẹ́?

Lé kpẹaí ea aa bá Jìhóvà, ea dú Bàrì ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ nyíe ea gbĩ́ kọ gbò nen á ié ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ nyíe mm̀ ba tọ. (1 Tímotì 1:11) Ẹlẹ nía beè noo ílà dóm nè va ẹ́. Ílà dóm nè va e log ténmà dú bíi ló ge naa kọọ̀ pá tọ á olòó ié ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ nyíe. Níí dú boo béè ge kọọ̀ à né ketõ̀ò kpènà ge tõo bumá gbò pá nvín. À bọ́ló kọ gbò e bà gé nyoone nvéè Kráìst á gbàn tṍ ló log ea kuu ílà dóm nè va ea di ba bálásĩ́.​—Bugi Lúùk 2:1, 4, 5.

Bàrì ẹb ílà dóm nè va naaà ẽ? Ẹlẹ gbĩ́ kọ á dú gbaaló eaẹ̀ dí zẹ̀ẹ̀ pá gbálà nè pá bia lee. Jìhóvà gbĩ́ kọ dóm nè va á gbẹá ló ène. (Híbrù 13:4) Zààlà dóm nè va bẽ́émá ẽ. (Màlákaì 2:16) Sõò à sọtọ́ deè kọ gbò e bà gé nyoone nvéè Kráìst gé láá zààlà vaá kpáá i ílí àbèe ge i íá, é be ene ọ̀và kúná gã̀.​—Bugi Máátìù 19:3-6, 9.

2. Mó báẹ nía bọ́ló kọ dóm nè va á loomá bel nè ge labmá láb ló ene ẽ́?

Jìhóvà beè dèm gbò gbálà nè gbò bia boo bá e na nen ná é nveè bá nè na nen ná mm̀ ba dùm ílà dóm nè va. (Jénesìs 2:18) À bọ́ló kọ dóm á gyasĩ́ ge nè nu ea dì bíi ló pá a tọ mm̀ nom̀ kpáló nè ge noomà va nu ea kil ló Bàrì dì belí nen ea gé túlè tọ á. Dóm é vulè a va imá boo kpãa ea gé láá mòn nee tã̀àgã boo. À bọ́ló kọ dóm nè va á vùlè vaá nè fã́ dẽè ene. Tã́gíní bée tọ́ọ̀kà dóm nè va naa gbõoma ã́, ba gè nó ge ialó nu nè ene palàge dú bíi boo béè kọọ̀ a nveè bá kọ dóm nè va á ié ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ nyíe mm̀ ba ílà dóm nè va.​—Bugi Ẹ́fẹsọ̀s 4:31, 32; 5:22-25, 33; 1 Pítà 3:7.

3. É kọ à bọ́ló kọ ó aaló o dóm àbèè o va be noo iè ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ nyíe mm̀ o ílà dóm nè va?

Be ò íei tã̀àgã̀ mm̀ bọọ ílà dóm nè va, àẹ́ bọ́ló kọ pálàa bọ̀ì ó sii tóm boo vaá kpáá palàge vulaí. (1 Kọ́rìnt 13:4, 5) Moǹ bel Bàrì náa ténmá kọọ̀ ge aaló ene dú sĩ́deè ge siimá tóm ló tã̀àgã̀ ea nááá gĩ́ zẹ̀ẹ̀ dóm nè va.​—Bugi 1 Kọ́rìnt 7:10-13.

4. Gbò pá nvín, éé ní e Bàrì gbĩ́ kọ ó iei é?

Jìhóvà gbĩ́ kọ nyíéi á ẹẹ. À néi kà lé dùùlà bá deè tṍ eaẹ́ nei ẹ́ẹ́ nyie tṍó eo di mm̀ bọọ deè ãa. À gbĩ́ kọ ó iei bélè ló nyìmà nù nè bug ea aa bá bọọ gbò tẹ̀ nè bọọ gbò kà. (Kọ́lọsì 3:20) Jìhóvà gbĩ́ nágé kọ ó iei zààvà ea dú ló bọọ ge sítóm nè nen eaẹ̀ Dèmii nè a Sã́áná.​—Bugi Ẹ̀klìzíástìs 11:9–12:1; Máátìù 19:13-15; 21:15, 16.

5. Gbò tẹ̀ nè kà, àẹ́ náa váá nyíe pá bọọ gbò nvín ẹ́ẹẹ́?

Òó síi kpóó kọ bé ò láá nei gyã́á ge dè, tọ ge tõó m nè kọ̀là ló e pá bọọ nvín é nveà. (1 Tímotì 5:8) Sõò, kọ bé nyíe pá bọọ gbò nvín ẹ́ẹ, à dì nágé bíi kọ ó noomaí va kọ bà á vùlè Bàrì vaá nó nu lọ̀lẹ́ẹ́ bá. (Ẹ́fẹsọ̀s 6:4) Be o palàge vulei Bàrì à é láá palàge tọá ló nyíè o nvín. Tṍó e o nòòmà nù dẹẹ̀a boo Moǹ bel Bàrì, àẹ́ gbóó naa kọ o nvín a bugi togó boo lé bá.​—Bugi Dìtolónomì 6:4-7; Próvẹẹ̀b 22:6.

À ólò dọ̀ bélè nè gbò pá nvín tṍó eo síè va kpóó ló vaa lèèlà va. À dú nágé bíi kọ ó lelé va deè bá vaá bèl va bel ló. Íb búma ea dì naa vó ólò kpèg va lọl ló ge labví láb eaẹ́ né va bìì la nyíe. (Próvẹẹ̀b 22:15) Sõò, á gá dú ge tú pọ́lọ́ bá àbèè bẽ́ nyíe nèèmà dùùlà bá deè tṍ.​—Bugi Kọ́lọsì 3:21.

Gbò Neǹ Ditõ̀ò Jìhóvà íe gi kele-kele íb kpá ea dú gè emí gi mm̀ ge palàge nvèèmà bá nè gbò tẹ̀ nè kà nè gbò pá nvín. Gbò kpáí dẹẹ̀a boo bel ea dì mm̀ Kpá Káí.​—Bugi Psalm 19:7, 11.