Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

Sin zinzin hán gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ: Étɛ́ Biblu ka ɖɔ?

Sin zinzin hán gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ: Étɛ́ Biblu ka ɖɔ?

 Mǐ mɛ bǐ wɛ ɖó hudó sin zinzin tɔn bo ná dó sixú nɔ gbɛ. Amɔ̌, wěgbójínɔtɔ́ ɖaxó Gbɛ̌ kplékplé akɔta lɛ́ tɔn tɔn António Guterres gb’akpá nú mɛ ɖɔ: “Hudó sin tɔn e è ɖó gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ é fɔ́n bo ɖo jijɛjí wɛ, bɔ sin zinzin ka hán tawun.” Gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ ɔ, gbɛtɔ́ lǐva mɔ̌kpán wɛ sin zinzin mimɔ nɔ vɛ́ wǔ ná tawun.

Strdel/AFP via Getty Images

 Sin ka ná wá tíin nú mɛ bǐ gbeɖé a? Alǒ, sin zinzin ná fɔ́n bo ɖo hǐnhán wɛ kpowun wɛ a? Étɛ́ Biblu ka ɖɔ?

Akpá e Biblu dó dó sin mimɔ wú é

 Biblu ɖɔ ɖɔ gbe ɖokpó ná wá su bɔ sin kún sɔ́ ná hán ɖě ó. Nǔgbó ɔ, sin zinzin, sin fífá ná túnflá.

 “Sin ná tɔ́n ɖo gbětótló mɛ; tɔ ná sa ɖo ayǐkúngban xúxú jí. Fí e kɔ́gúdu ɖe bo nɔ sɛ́ gáɖágáɖá hwesivɔ́ mɛ ɔ ná húzú tán; to e mɛ è ma nɔ mɔ sin nu ɖe ǎ é ná húzú tɔjɔtɛn.”—Ezayíi 35:6, 7.

 Étɛ́wú mǐ ka sixú ɖi nǔ nú akpá Biblu tɔn énɛ́? Mǐ ní gbéjé nǔ e Biblu ɖɔ dó lěe è bló planɛ́ti mǐtɔn gbɔn é sín gǒflɛ́mɛ ɖokpó wú é kpɔ́n.

Nǔ e Biblu ɖɔ dó ayǐkúngban ɔ kpó hǔzúhúzú sín tuto e kunkplá sin é kpó wú é

 “[Mawu] ɖó [ayǐkúngban ɔ] sɔ́ nyí vɔ̌ ǎ. Loɔ, é bló bɔ è ná nɔ jí wɛ.”—Ezayíi 45:18.

 Ðó Mawu bló ayǐkúngban ɔ bónú è ná nɔ gbɛ ɖ’é jí wútu ɔ, é ɖó hǔzúhúzú sín tuto jɔwámɔ tɔn ɖé lɛ́ ayǐ, bónú sin zinzin ná túnflá.

 “[Mawu] nɔ sɔ́ sin dó húzú azizɔ, bɔ é nɔ yi jǐxwé, lobo nɔ húzú jǐ bo nɔ ja. Sin nɔ kun sín akpɔ́kpɔ́ lɛ́ mɛ, bo nɔ ja dó gbɛtɔ́ e ɖo ayǐkúngban jí lɛ́ jí.”—Jɔbu 36:27, 28.

 È ná ɖɔ kpowun ɔ, wěmafɔ énɛ́ lɛ́ tínmɛ tuto jɔwámɔ tɔn e lɛ́ ɖó gǎnjɛwú bɔ Mawu bló bónú sin ná nɔ ɖo hǔzúhúzú wɛ bo ná nɔ lɛ́ tíin é. Sin nɔ xwí sín ayǐkúngban ɔ kpó xu kpó mɛ, bo nɔ kplé dó akpɔ́kpɔ́ mɛ, lobo nɔ wá húzú jǐ bo nɔ ja; mɔ̌ mɛ ɔ, sin e zin bo lɛ́ fá kɔ é nɔ tíin nú gbɛtɔ́ kpó kanlin kpó.—Nǔnywɛ́tɔ́xó 1:7; Amɔ́si 5:8.

 “É su jǐ hwenu ɔ, un ná nɔ sɛ́ jǐ dó mi, ayǐkúngban ɔ ná nɔ ná jinukún, atín e ɖo zunkan mɛ lɛ́ ná nɔ sɛ́n.”—Levíi ví lɛ́ 26:4.

 Mawu d’akpá ɖɔ émí ná bló bɔ ji ná jɛ nú Izlayɛ́li ví hwexónu tɔn lɛ́ dó dó nú yě gbɔn sin níná yě hwɛhwɛ gblamɛ; glesi lɛ́ wɛ ɖo akɔta énɛ́ mɛ. É tuun ɖɔ bónú jinukún lɛ́ ná dó su ɔ, mǐ ɖó hudó jǐ gěgé tɔn dó hwetɔnnu.

 Nǔ e Mawu wa ɖo Izlayɛ́li hwexónu tɔn é ɔ, É ná bló malínmálín mɛ ɖo ayǐkúngban ɔ bǐ jí. (Ezayíi 30:23) Din hwɛ̌ ɔ, ɖo akpáxwé gbɛ ɔ tɔn gěgé ɔ, sin hán sín xó ɔ ɖo jijɛjí wɛ, bɔ akpáxwé tagba ɔ tɔn ɖé kpowun wɛ jǐ e ma sɔ́ nɔ já ǎ é nyí. Nǔ ɖěvo tɛ́ Biblu ka ɖɔ dó sin sín tagba e ɖe ɖo égbé lɛ́ é wú?

Lěe sin hínhán xó ɔ ná fó gbɔn é

 Biblu xlɛ́ ɖɔ Mawu ná gbɔn Axɔ́súɖuto tɔn gblamɛ bo ná ɖe ɖɛ nǔ ɖěɖěe ɖo nǔ wa dó planɛ́ti mǐtɔn wú wɛ lɛ́ é, káká jɛ sin hínhán sín wǔvɛ́ ɔ jí. (Matíe 6:9, 10) Axɔ́súɖuto Mawu tɔn ɔ, acɛkpikpa jǐxwé tɔn e ná kp’acɛ dó ayǐkúngban ɔ jí é ɖé wɛ. (Daniyɛ́li 2:44; Nǔɖexlɛ́mɛ 11:15) Gɔ́ ná ɔ, Axɔ́súɖuto Mawu tɔn ná bló nǔ e acɛkpikpa gbɛtɔ́ tɔn lɛ́ ma kpé wú bo bló ǎ é; énɛ́ wɛ nyí ɖɔ é ná sú nǔ e nɔ dɔn sin sín tagba lɛ́ wá lɛ́ é sín kún dó.

 Tagba ɔ: Ninɔmɛ ayǐ mɛ tɔn e nɔ húzú é ɖo nǔ wa dó hǔzúhúzú sín tuto e kunkplá sin é wú wɛ tawun. Nǔ e é ji é ɖé lɛ́ wɛ nyí akú syɛ́nsyɛ́n kpó tɔgbamɛ ɖaxó ɖaxó lɛ́ kpó; tɔgbamɛ énɛ́ lɛ́ nɔ sín jǐ syɛ́nsyɛ́n e nɔ ja lɛ́ é alǒ gɔ̌ e xu nɔ gɔ́ zɛ xwé wú é kpó wú.

 Xósin ɔ: Axɔ́súɖuto Mawu tɔn ná jlá nǔ e è hɛn gblé dó ayǐkúngban ɔ wú lɛ́ é ɖó, énɛ́ ɔ, planɛ́ti mǐtɔn ná jɛ ganjí. Mawu dó akpá ɖɔ: “Din ɔ, un ɖo nǔ lɛ́ bǐ sɔ́ dó húzú nǔ yɔ̌yɔ́ wɛ.” (Nǔɖexlɛ́mɛ 21:5) Sin fífá ná túnflá ɖo ayǐkúngban xúxú jí, bɔ énɛ́ ná zɔ́n bɔ nǔɖogbɛ lɛ́ ná su ɖo fí e è ma sixú nɔ ɖo égbé ǎ lɛ́ é. (Ezayíi 41:17-20) Axɔ́súɖuto Mawu tɔn e nu Jezu Klísu ɖe é ná lɛ́ ɖó acɛ dó hlɔ̌nhlɔ́n jɔwámɔ tɔn ayǐkúngban ɔ tɔn lɛ́ jí.

 Hwenu e Jezu ɖo ayǐkúngban jí é ɔ, é xo hwihwɛ́ jɔhɔn syɛ́nsyɛ́n ɖé, bɔ mɔ̌ mɛ ɔ, é ɖe hlɔ̌nhlɔ́n e Mawu ná ɛ é kpɛví ɖé xlɛ́. (Maki 4:39, 41) Ðo Axɔ́súɖuto Mawu tɔn e nu Klísu kpa acɛ dó é glɔ́ ɔ, adla sɔ́ ná j’ayǐ ɖě ǎ. Gbɛtɔ́ lɛ́ ná ɖu fífá kpó ayijayǐ kpó adodwé sín vǐví, bo sɔ́ ná nɔ ɖi xɛsi nú adla alɔkpa ɖěbǔ ǎ.

 Tagba ɔ: Gbɛtɔ́ e ma nɔ lin tamɛ kpɔ́n ǎ lɛ́ é kpó azɔ̌xwé cejɛ́nnábínɔ lɛ́ kpó nɔ hɛn tɔsisa lɛ́, tɔgwede lɛ́ kpó sin e nɔ nɔ ayǐkúngban glɔ́ lɛ́ é kpó kwíji, bɔ énɛ́ nɔ lɛ́ zɔ́n bɔ sin mímɛ́ nɔ hán.

 Xósin ɔ: Mawu ná bló bɔ ayǐkúngban ɔ ná mɛ́ bo ná jlá nǔ e è hɛn gblé dó tɔsisa lɛ́, tɔgwede lɛ́, xu lɛ́ kpó ayǐkúngban ɔ kpó wú lɛ́ é ɖó. Ayǐkúngban ɔ ná húzú palaɖísi. Biblu zán xó lómílómí dó ɖɔ xó élɔ́: “Gbětótló kpó ayǐkúngban xúxú kpó ní j’awǎ. Nǔ ní víví nú to e mɛ sin ma ɖe ǎ é, bónú é ní gba sɛ́ folówa ɖɔhun.”—Ezayíi 35:1.

 Étɛ́ ka ɖo te kpɔ́n mɛ ɖěɖěe ma nɔ kpé nukún dó ayǐkúngban ɔ wú ǎ, alǒ ma nɔ ké ya nú nɔzo yětɔn lɛ́ ǎ lɛ́ é? Mawu dó akpá ɖɔ émí “ná vívá mɛ e nɔ hɛn ayǐkúngban ɔ gblé lɛ́ sín kún dó.”—Nǔɖexlɛ́mɛ 11:18; Nǔnywɛ́xó 2:21, 22.

 Tagba ɔ: Gbɛtɔ́ lɛ́ nɔ zán sin e ɖo ayǐkúngban ɔ jí é dó akpa mɛ, bɔ énɛ́ nɔ zɔ́n bɔ yě nɔ hɛn sin gěgé gú hú gǎn ée ayǐkúngban ɔ sixú ná é.

 Xósin ɔ: Axɔ́súɖuto Mawu tɔn ná bló bɔ jlǒ Mawu tɔn ná “nyí wiwa ɖo ayǐkúngban jí,” é nyí jlǒ gbɛtɔ́ cejɛ́nnábínɔ lɛ́ tɔn ǎ. (Matíe 6:9, 10) Axɔ́súɖuto Mawu tɔn ná ná kplɔ́n ɖagbe hú gǎn ɔ gbɛtɔ́ e jí é ná kpa acɛ dó lɛ́ é. Ezayíi 11:9 ɖɔ: “Mawu Mavɔmavɔ tuuntuun ná gɔ́ to ɔ.” Nǔtuuntuun énɛ́ e yi jǐ tawun é, gɔ́ nú wǎnyíyí adodwé e gbɛtɔ́ lɛ́ ná ɖó nú Mawu kpó nǔɖíɖó tɔn lɛ́ kpó é ná sɔ́ nǔ nú yě, bɔ yě ná kpé nukún dó ayǐkúngban mǐtɔn ɖɛkpɛ ɖɛkpɛ ɔ kpó ayǐdɔkun lɛ́ kpó wú bɔ nǔ bǐ ná vɔ ɖ’é wú.

  •    Bo ná dó mɔ nǔ ɖěvo lɛ́ dó nǔ e axɔ́súɖuto Mawu tɔn ná wa é wú hǔn, kpɔ́n xóta “Étɛ́ Axɔ́súɖuto Mawu tɔn ka ná wa?

  •    Hun wěma Biblu tɔn e nɔ nyí Ezayíi é dó wěmata 35​gɔ́, bónú hwiɖésú ní xa lěe ayǐkúngban ɔ ná húzú palaɖísi gbɔn é.

  •    Kpɔ́n video Étɛ́wú Mawu ka ɖó ayǐkúngban ɔ? bo ná kplɔ́n nǔ d’é jí dó linlin e Mawu ɖó nú ayǐkúngban ɔ kpó gbɛtɔ́ lɛ́ kpó é wú.