Skip to content

WĚMAFƆ BIBLU TƆN LƐ́ SÍN TÍNMƐ

Filípunu lɛ́ 4:13: “Un sixú wa nǔ lɛ́ bǐ gbɔn Klísu . . . gblamɛ”

Filípunu lɛ́ 4:13: “Un sixú wa nǔ lɛ́ bǐ gbɔn Klísu . . . gblamɛ”

 “Mɛ e nɔ ná mì hlɔ̌nhlɔ́n é wɛ nɔ zɔ́n bɔ un nɔ mɔ hlɔ̌nhlɔ́n dó kpé nǔ lɛ́ bǐ wú.”—Filípunu lɛ́ 4:13, Biblu gbɛ yɔ̌yɔ́ ɔ tɔn.

 “Un sixú wa nǔ lɛ́ bǐ gbɔn Klísu e nɔ ná hlɔ̌nhlɔ́n mì é gblamɛ.”—Filípunu lɛ́ 4:13, Bible du roi Jacques.

Tínmɛ Filípunu lɛ́ 4:13 tɔn

 Xógbe énɛ́ lɛ́ e mɛsɛ́dó Pɔ́lu wlán é ná jiɖe mɛ ɖěɖěe nɔ sɛn Mawu lɛ́ é ɖɔ Mawu ná ná yě hlɔ̌nhlɔ́n bɔ yě ná dó wa jlǒ Tɔn.

 Biblu ɖé lɛ́ ɖɔ ɖɔ Klísu wɛ nyí mɛ e nɔ ná hlɔ̌nhlɔ́n Pɔ́lu é. É ɖo mɔ̌ có, xókwín “Klísu” ɔ tɔ́n ɖo fí ɖo alɔnuwéma Glɛ̌kigbe tɔn e dóxó hú gǎn bɔ è wlán kpó alɔ kpó lɛ́ é mɛ ǎ. Énɛ́ wú ɔ, Biblu égbé tɔn lɛ́ gěgé zán nukɛgbe lěhun lɛ́: “Mɛ e nɔ ná mì hlɔ̌nhlɔ́n é” (Biblu gbɛ yɔ̌yɔ́ ɔ tɔn), “mɛ e nɔ ná hlɔ̌nhlɔ́n mì ɔ” (MAWUXÓWÉMA), gɔ́ nú “mɛ e nyí jɔtɛn hlɔ̌nhlɔ́n ce tɔn é” (New American Bible). Mɛ̌ xó ɖɔ wɛ Pɔ́lu ka ɖe lo?

 Nǔ e lɛ́ lɛ̌ dó wěmafɔ ɔ lɛ́ é xlɛ́ ɖɔ Mawu xó ɖɔ wɛ Pɔ́lu ɖe. (Filípunu lɛ́ 4:6, 7, 10) Ðo wěma e Pɔ́lu sɛ́ dó Filípunu lɛ́ é ɖokpó ɔ mɛ ɔ, é ko ɖɔ jɛ nukɔn ɖɔ: “Mawu wɛ nyí mɛ e ɖo azɔ̌ wa ɖo mi mɛ wɛ é . . . bo nɔ ná mi . . . hlɔ̌nhlɔ́n . . . bónú mi ná wa nǔ.” (Filípunu lɛ́ 2:13) Bɔ ɖo 2 Kɔlɛ́ntinu lɛ́ 4:7 mɛ ɔ, é wlán ɖɔ Mawu wɛ nɔ ná hlɔ̌nhlɔ́n émí bɔ émí nɔ wa sinsɛnzɔ́ émítɔn. (Sɔ́ jlɛ́ dó 2 Timɔtée 1:8 wú.) Mɔ̌ mɛ ɔ, mǐ ɖó hwɛjijɔ gěgé bo ná ɖɔ ɖɔ Mawu dó gesí wɛ Pɔ́lu ɖe bo ɖɔ: “Mɛ e nɔ ná mì hlɔ̌nhlɔ́n é.”

 Étɛ́ ɖɔ gbé Pɔ́lu ka ja hwenu e é wlán ɖɔ émí nɔ mɔ hlɔ̌nhlɔ́n dó kpé “nǔ lɛ́ bǐ” wú é? Nǔ e xó ɖɔ wɛ Pɔ́lu ɖe lɛ́ é sixú ko nyí ninɔmɛ vovo e mɛ é gbɔn dín hwenu e é ɖo jlǒ Mawu tɔn wa wɛ lɛ́ é. É ná bo ɖó nǔ sukpɔ́ alǒ kpɛɖé ɖo agbaza lixo ɔ, é nɔ gán jɛ Mawu wú bónú é ná gɔ́ alɔ n’i. Pɔ́lu lɛ́ kplɔ́n bɔ nǔ e é ɖó é nɔ kpé è, é ná bo ɖo ninɔmɛ ɖěbǔ mɛ ɔ nɛ́.—2 Kɔlɛ́ntinu lɛ́ 11:23-27; Filípunu lɛ́ 4:11.

 Pɔ́lu sín xó lɛ́ sixú ná gǎnjɛwú mawusɛntɔ́ lɛ́ ɖo égbé. Mawu ná ná yě hlɔ̌nhlɔ́n e sín hudó yě ɖó, bo ná dɛ ɖo wǔvɛ́ lɛ́ nu lobo lɛ́ wa jlǒ tɔn é. Mawu sixú ná hlɔ̌nhlɔ́n yě gbɔn gbigbɔ mímɛ́ tɔn, énɛ́ wɛ nyí hlɔ̌nhlɔ́n e é nɔ sɔ́ dó w’azɔ̌ ná é gblamɛ, bo sixú lɛ́ wa mɔ̌ gbɔn nǔɖitɔ́ hǎtɔ́ lɛ́ kpó Xó tɔn Biblu ɔ kpó gblamɛ.—Luki 11:13; Mɛsɛ́dó 14:21, 22; Eblée lɛ́ 4:12.

Nǔ e lɛ́ lɛ̌ dó Filípunu lɛ́ 4:13 é

 Xó énɛ́ lɛ́ ɖo wěma e Pɔ́lu wlán sɛ́dó klisánwun e ɖo Filípu lɛ́ é sín tasúnáxó lɛ́ mɛ. É wlán wěma énɛ́ ɖo 60-61 H.M. tɔn mɔ̌, hwenu e è wlí i dó gan mɛ azɔn nukɔntɔn ɔ ɖo Hlɔ̌ma é. Nú hwenu ɖé ɔ, klisánwun e ɖo Filípu lɛ́ é kpé wú bo d’alɔ mɛsɛ́dó Pɔ́lu ɖo agbaza lixo ǎ. Amɔ̌ din ɔ, yě nɔ sɛ́ nǔníná lɛ́ dó Pɔ́lu, bo ná d’alɔ ɛ bɔ é ná sú hudó tɔn lɛ́ sín do.—Filípunu lɛ́ 4:10, 14.

 Pɔ́lu kpa klisánwun Filípu tɔn lɛ́ kpó akpakpa sɔ́ mɛ kpó ɖó alɔhundónánǔmɛ yětɔn wú, bo ná gǎnjɛwú yě ɖɔ émí ɖó nǔ e hudó émí lɛ́ é. (Filípunu lɛ́ 4:18) É lɛ́ gbɔn yɛkan énɛ́ mɛ, bo má nǔgbó tají e kunkplá klisánwun gbɛ zínzán é ɖé xá yě: ényí klisánwun lɛ́ bǐ nɔ gán jɛ alɔdó Mawu tɔn wú ɔ, nǔ e yě ɖó é ná nɔ kpé yě, ényí yě ná bo nyí dɔkunnɔ alǒ wamamɔnɔ ɔ nɛ́.—Filípunu lɛ́ 4:12.