Skip to content

Tan Nɔwée Tɔn kpo Sinvɔgbɛ ɔ Kpo: Xɛxó ɖé Kpowun Wɛ Ye Nyí À?

Tan Nɔwée Tɔn kpo Sinvɔgbɛ ɔ Kpo: Xɛxó ɖé Kpowun Wɛ Ye Nyí À?

Xósin e Biblu na é

 Nǔ e jɛ nǔgbo é ɖé wɛ Sinvɔgbɛ ɔ nyí. Mawu bló b’ɛ jɛ, bo na dó sú kún dó nú gbɛtɔ́ adakaxotɔ́ lɛ, amɔ̌, é ɖɔ nú Nɔwée ɖɔ é ni bló tɔjihun ɖé bá dó hwlɛn gbɛtɔ́ ɖagbe lɛ kpo kanlin lɛ kpo. (Bǐbɛ̌mɛ 6:11-20) Mǐ sixu kánɖeji ɖɔ Sinvɔgbɛ ɔ jɛ nǔgbo, ɖó è wlan dó Biblu mɛ. ‘Mawu wɛ sɔ́ nǔ e ɖò Biblu mɛ lɛ é bǐ dó ayi mɛ nú mɛ lɛ.’—2 Timɔtée 3:16.

 Nǔ e jɛ nǔgbo é ɖé wɛ à, alǒ xɛxó ɖé?

 Biblu tinmɛ ɖɔ Nɔwée nɔ gbɛ̀ nǔgbo, bɔ Sinvɔgbɛ ɔ lɔ nyí nǔ e jɛ nǔgbo é ɖé, é nyí xɛxó ɖé ǎ.

  •   Biblu-wlantɔ́ lɛ kánɖeji ɖɔ Nɔwée nɔ gbɛ̀ nǔgbo. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Biblu-wlantɔ́ Ɛsidlasi kpo Luki kpo ba dò nú nǔ céɖécéɖé bo wlan tan e nyí nǔgbo lɛ é, bɔ Nɔwée ɖò togun Izlayɛli tɔn sín tɔ́gbó lɛ mɛ. (1 Tan 1:4; Luki 3:36) Wɛnɖagbe-wlantɔ́ Matie kpo Luki kpo wlan nǔ e Jezu mɔ dó Nɔwée kpo Sinvɔgbɛ ɔ kpo wu é.—Matie 24:37-39; Luki 17:26, 27.

     Gɔ́ na ɔ, gbeyiɖɔ Ezekiyɛli kpo mɛsɛ́dó Pɔlu kpo xà Nɔwée dó kpɔ́ndéwú nǔɖitɔ́ kpo nǔjlɔjlɔwatɔ́ kpo tɔn lɛ mɛ. (Ezekiyɛli 14:14, 20; Eblée lɛ 11:7) É ka na ko sɔgbe ɖɔ Biblu-wlantɔ́ enɛ lɛ ni dó gesí kpɔ́ndéwú mɛ e ma nɔ gbɛ̀ kpɔ́n ǎ é ɖé tɔn, bo na ɖɔ è ni xwedó à? É ɖò wɛn ɖɔ Nɔwée kpo gbɛtɔ́ gbejinɔtɔ́ ɖevo lɛ kpo nyí kpɔ́ndéwú nǔɖiɖi tɔn e è na xwedó lɛ é, ɖó ye nɔ gbɛ̀ kpɔ́n.—Eblée lɛ 12:1; Jaki 5:17.

  •   Biblu tinmɛ gǒflɛ́mɛ taji e kúnkplá Sinvɔgbɛ ɔ lɛ é. Tan Sinvɔgbɛ ɔ tɔn e ɖò Biblu mɛ é bɛ́ kpo “Hwenuxó ce zɔn víin” kpo, lee é nɔ nyí gbɔn nú xɛxó lɛ é ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, é bɛ́sín xwè, sun, kpo azǎn e kúnkplá Sinvɔgbɛ ɔ é kpo jí. (Bǐbɛ̌mɛ 7:11; 8:4, 13, 14) É lɛ́ ɖɔ jlɛ̌ e tɔjihun e Nɔwée bló é ɖó lɛ é. (Bǐbɛ̌mɛ 6:15) Gǒflɛ́mɛ enɛ lɛ xlɛ́ ɖɔ nǔ e jɛ nǔgbo bɔ Biblu ɖɔ é ɖé wɛ Sinvɔgbɛ ɔ nyí, é kún nyí xɛxó ɖé ó.

 Etɛwu sin ka vɔ gbɛ̀ ɔ?

 Sɔgbe xá nǔ e Biblu ɖɔ é ɔ, jɛ nukɔn nú Sinvɔgbɛ ɔ ɔ, “dakaxixo gbɛtɔ́ tɔn sukpɔ́.” (Bǐbɛ̌mɛ 6:5) É ɖɔ gɔ́ na ɖɔ “Mawu mɔ ɖɔ gbɛtɔ́ lɛ ɖě kún sɔ́ ɖò jlǒ emitɔn wà wɛ ó; ye bǐ wɛ nyí nǔ baɖabaɖa,” ɖó dakaxixo kpo agalilɛ kpo ɖò fɛn yetɔn nu.—Bǐbɛ̌mɛ 6:11; Judi 6, 7.

 Biblu ɖɔ ɖɔ wuvɛ̌ enɛ lɛ gegě sín wɛnsagun nyanya e gosin jixwé, bo wá ɖóxó xá nyɔnu lɛ é wu. Wɛnsagun enɛ lɛ jì vǐ e è nɔ ylɔ́ ɖɔ Nɛfilimu lɛ é, bɔ ye nɔ xò daka, lobo nɔ bló bɔ gbɛ̀ nɔ vɛwǔ nú gbɛtɔ́ hwenɛnu. (Bǐbɛ̌mɛ 6:1, 2, 4) Mawu wá gbeta ɔ kɔn bá sú kún dó nú gbɛtɔ́ nyanya lɛ sín ayikúngban ɔ jí, lobɔ gbɛtɔ́ ɖagbe lɛ na nɔ gbɛ̀ e mɛ nǔ nyanya ma ɖè ǎ é.—Bǐbɛ̌mɛ 6:6, 7, 17.

 Mɛ lɛ ka tuùn hwenɛnu ɖɔ sin na vɔ gbɛ̀ ɔ à?

 Ganji. Mawu ɖɔ nǔ e ɖò na jɛ wɛ é nú Nɔwée, lobo ɖɔ n’i ɖɔ ni bló tɔjihun ɖaxó ɖé, bá dó hwlɛn xwédo tɔn kpo kanlin lɛ kpo. (Bǐbɛ̌mɛ 6:13, 14; 7:1-4) Nɔwée gb’akpá nú mɛ lɛ dó Sinvɔgbɛ e ɖò nukɔn ja é wu, amɔ̌, ye kéya nú akpágbánúmɛ tɔn ǎ. (2 Piyɛ́ɛ 2:5) Biblu ɖɔ: “Ye mɔ nǔ jɛ nǔ e ɖò jijɛ wɛ lɛ wu ǎ, kaka yì jɛ hwenu e sin wá bɛ́ ye bǐ dó é.”—Matie 24:37-39.

 Nɛ̌ tɔjihun Nɔwée tɔn ka cí?

 Tɔjihun ɖaxó ɔ ɖó gblǒ zɛɛn ga zɛɛn webɔ webɔ, bo ɖiga nú mɛtlu 133, gblǒ tɔn nyí mɛtlu 22, bɔ jǐ yiyi tɔn nyí mɛtlu 13. a Gofɛ́ɛtín wɛ è dó bló tɔjihun ɖaxó ɔ na, bo sá awɔn dó ɖò xomɛ kpo kɔ́xota kpo. Síngbó atɔn wɛ é ɖó, bo lɛ́ ɖó xɔnɔnɔ gegě. É ɖó hɔnli ɖokpo, é ka lɛ́ ɖó flɛtɛli lɛ ɖò aga lɛlɛ̌ dó. É cí ɖɔ tɔjihun ɖaxó ɔ sín ta kpé nu ɖò tɛntin, bɔ è ɖó ata na b’ɛ zɔ́n bɔ sin nɔ sà kɔn nyi ayǐ.—Bǐbɛ̌mɛ 6:14-16.

 Táan nabi é ka byɔ ɖò Nɔwée sí cobɔ é bló tɔjihun ɔ?

 Biblu ɖɔ táan nabi e é byɔ ɖò Nɔwée sí cobɔ é bló tɔjihun ɔ é ǎ, amɔ̌, é cí ɖɔ é zán xwè gegě cobo bló. Nɔwée ko ɖó xwè 500 jɛji cobo jì vǐ sunnu tɔn nukɔntɔn ɔ, bo ka ko ɖó xwè 600 hwenu e sin vɔ gbɛ̀ ɔ é. bBǐbɛ̌mɛ 5:32; 7:6.

 Hwenu e Mawu ɖɔ nú Nɔwée ɖɔ é ni bló tɔjihun ɔ é ɔ, vǐ sunnu tɔn atɔn lɛ ko sù bo ko d’asì; tɔjihun ɔ biblo sixu ko ɖu xwè 50 kabǐ 60 mɔ̌. (Bǐbɛ̌mɛ 6:14, 18) Enyi enɛ nyí nǔgbo hǔn, é cí ɖɔ é sɔgbe bɔ è na wá gbeta ɔ kɔn ɖɔ tɔjihun ɔ biblo sixu ko ɖu xwè 40 alǒ 50 cobo fó bǐ.

a Biblu na jlɛ̌ tɔjihun ɖaxó ɔ tɔn lɛ dó mɛtlu sín alɔ jí. “Mɛtlu e Eblée lɛ nɔ zán é nɔ ɖó santimɛtlu 44,45.”—The Illustrated Bible Dictionary, Ee È Jlaɖó É, Akpáxwé 3gɔ́, wexwɛ 1635.

b Bo na dó ɖó nukúnnúmɔjɛnǔmɛ dó lee mɛ lɛ nɔ dɔ́ji Nɔwée ɖɔhun gbɔn é wu hǔn, kpɔ́n xóta “Vivait-on si longtemps à l’époque biblique?” ɖò Atɔxwɛ 1er décembre 2010 tɔn mɛ.