Skip to content

Mawu ka Tíìn À?

Mawu ka Tíìn À?

Xósin e Biblu na é

 Ganji, Biblu na mǐ kúnnuɖenú ɖejid’ewu e xlɛ́ ɖɔ Mawu tíìn é. É dó wusyɛn lanmɛ nú mǐ ɖɔ mǐ ni ɖi nǔ nú Mawu, mǐ ni ma ka nɔ vi mɛ bo xwedó sinsɛn-núkplɔnmɛ lɛ kpowun ó, loɔ, mǐ ni zán “nǔwukpíkpé tamɛ linlin tɔn” mǐtɔn kpo “nǔnywɛ” mǐtɔn kpo. (Hlɔmanu lɛ 12:1 nwt; 1 Jaan 5:20) Kpɔ́n hwɛjijɔ jinjɔn Biblu jí e bɔ d’ewu lɛ é:

  •   Lee wɛkɛ ɔ ɖò tuto jí gbɔn é kpo gbɛ̀ e ɖ’emɛ é kpo xlɛ́ ɖɔ Gbɛɖotɔ́ ɖé tíìn. Biblu ɖɔ: “Nǔgbo ɔ, è mɔ xɔ ɖé ɖò te hǔn, mɛɖé jɛn gbá; Mawu wɛ ka nyí mɛ e bló nǔ bǐ é.” (Eblée lɛ 3:4) Nǔjlɛdonǔwu enɛ bɔkun có, akɔwé gegě mɔ ɖɔ é ɖ’agbɔ̌n tawun. a

  •   Ðó mǐ nyí gbɛtɔ́ wutu ɔ, jɔwamɔnú wɛ é nyí bɔ mǐ nɔ jló na mɔ nukúnnú jɛ nǔ e gbɛ̀ nyí é kpo linlin e wu é dó tíìn é kpo mɛ, xovɛ́ alɔkpa ɖé wɛ bo sixu kpò ɖò mǐ sin wɛ, nú mǐ na bo tlɛ ɖu nǔ gɔ́ xò ɔ nɛ. Akpáxwé nǔ e Biblu ylɔ́ ɖɔ “hudo nǔ gbigbɔ tɔn” tɔn ɖé é wɛ nǔ enɛ nyí; jlǒ ɔ bo na tuùn Mawu bo lɛ́ sɛ́n ɛ lɔ ɖ’emɛ. (Matie 5:3 nwt; Nǔɖexlɛ́mɛ 4:11) Hudo gbigbɔ tɔn enɛ nyí kúnnuɖenú ɖé kpowun ɖɔ Mawu tíìn ǎ, loɔ, é lɛ́ xlɛ́ ɖɔ Gbɛɖotɔ́ wanyiyinɔ ɖé wɛ é nyí, bo ba na sú hudo enɛ sín dò nú mǐ.—Matie 4:4.

  •   È ko wlan nǔɖɔɖ’ayǐ ɖěɖee è gbajɛ̌mɛ na ɖò Biblu mɛ lɛ é xwè kanweko mɔ̌kpan jɛ nukɔn, bɔ ye ka jɛnu lee è ko ɖɔ ɖ’ayǐ gbɔn é pɛ́pɛ́pɛ́. Lee nǔɖɔɖ’ayǐ enɛ lɛ sɔgbe gbɔn é kpo gǒflɛ́mɛ yetɔn lɛ kpo xlɛ́ vaan ɖɔ jɔtɛn hlɔnhlɔn e hugǎn gbɛtɔ́ tɔn é ɖé gɔ́n wɛ é gosin.—2 Piyɛ́ɛ 1:21.

  •   Biblu wlantɔ́ lɛ ɖó nukúnnúmɔjɛnǔmɛ e sɔgbe ɖò nǔnywɛ xwitixwiti linu lɛ é, bɔ ye zɛ nukúnnúmɔjɛnǔmɛ mɛ e nɔ gbɛ̀ ɖò hwe yetɔn nu lɛ é tɔn wu tawun. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, ɖò hwexónu ɔ, mɛ gegě ɖi nǔ ɖɔ kanlin ɖé jí wɛ ayikúngban ɔ ɖè, ɖi ajinakú, agluza gbě tɔn, alǒ nyibu ɖé. Amɔ̌, Biblu ɖɔ ɖɔ Mawu “hɛn ayikúngban ɔ ɖó te; é ka sɔ́ ɖó nǔɖe jí ǎ.” (Jɔbu 26:7) Mɔ̌ ɖokpo ɔ, Biblu ɖɔ b’ɛ sɔgbe ɖɔ ayikúngban ɔ ɖò “toboo.” (Ezayíi 40:22, Biblu Wiwe lọ—Gun Alada) Mɛ gegě mɔ ɖɔ nǔ e sɔgbe hugǎn bɔ è hɛn ɔ è na ɖɔ ɖɔ é wu wɛ nukúnnúmɔjɛnǔmɛ ɖaxó mɔ̌hun sín é wɛ nyí ɖɔ Mawu wɛ ɖɔ nǔ enɛ lɛ nú Biblu wlantɔ́ lɛ bɔ ye wlan.

  •   Biblu na xósin nú nǔkanbyɔ e gɛ́dɛ́ lɛ é gegě, bɔ nú mɛɖé ma mɔ xósin ɖagbe nú nǔkanbyɔ mɔ̌hun lɛ ǎ ɔ, enɛ sixu zɔ́n bɔ é gɔn nǔ ɖi ɖɔ Mawu tíìn. Kpɔ́ndéwú ɖé lɛ ɖíe: Enyi Mawu nyí wanyiyinɔ bo lɛ́ nyí Nǔbǐwukpétɔ́ ɔ, aniwu wuvɛ̌ mimɔ kpo nǔnyanyawiwa kpo ka ɖò gbɛ̀ ɔ mɛ? Etɛwu sinsɛn lɛ ka nɔ dó jɔ nú mɛ lɛ bɔ ye nɔ wà nǔ nyanya hugǎn nǔ ɖagbe hwɛhwɛ?—Titu 1:16.

a Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Allan Sandage e nyí nǔnywɛ xwitixwitizɔ́watɔ́ e nɔ ba dò nú nǔ dó sunví lɛ wu ɖ’ayǐ é ɖɔ xó dó wɛkɛ ɔ wu gbè ɖokpo bo ɖɔ: “Un sixu ɖi gbeɖé ɖɔ nǔ e ɖò tuto jí gbɔn mɔ̌ é nyí nǔkpédónǔnu kpowun ǎ. Nǔgbododó ɖé lɛ jɛn na nɔ xlɛ́ ali i. Nǔbudo ɖé wɛ Mawu nyí nú mì, amɔ̌,gbɛɖotɔ́ ɖé tíìn wɛ zɔ́n bɔ nǔ lɛ dó tíìn.”