Mɛ̌ ka Nyí Kanyɛ́ɛ Sín Asì?
Xósin e Biblu na é
Kanyɛ́ɛ e nyí nukɔngbeví asú kpo asì kpo nukɔntɔn ɔ tɔn é da nɔví tɔn nyɔnu lɛ ɖokpo, alǒ hɛ̌nnumɔ tɔn e sɛkpɔ́ ɛ lɛ é ɖokpo. Nǔ e Biblu ɖɔ dó Kanyɛ́ɛ kpo xwédo tɔn kpo wu é gbígbéjé kpɔ́n sixu zɔ́n bɔ mǐ wá gbeta enɛ kɔn.
Nǔgbo ɖé lɛ dó Kanyɛ́ɛ kpo xwédo tɔn kpo wu
Adamu kpo Ɛvu kpo wɛ dó gbɛtɔ́ lɛ bǐ sín kún. Mawu ɔ, “gbɛtɔ́ ɖokpo géé [Adamu] jí wɛ é ɖó togun lɛ bǐ gbɔn, bo má ye kpé ayikúngban ɔ bǐ sésé jí.” (Mɛsɛ́dó 17:26) Ɛvu e nyí Adamu sín asì é wá huzu “gbɛtɔ́ lɛ bǐ sín nɔ.” (Bǐbɛ̌mɛ 3:20) Enɛ wu ɔ, kúnkan Adamu kpo Ɛvu kpo tɔn ɖé wɛ Kanyɛ́ɛ ɖó na ko da.
Kanyɛ́ɛ kpo Abɛli kpo wɛ nyí Ɛvu sín vǐ nukɔntɔn lɛ. (Bǐbɛ̌mɛ 4:1, 2) Hwenu e è nya Kanyɛ́ɛ dó gbě, ɖó é hu nɔví tɔn wutu é ɔ, é savo ɖɔ: “Mɛ ɖebǔ mɔ mì ɔ, mɛ ɔ na hu mì.” (Bǐbɛ̌mɛ 4:14) Mɛ̌ ɖi xɛsi na wɛ Kanyɛ́ɛ ka ɖè? Biblu ɖɔ ɖɔ Adamu “lɛ́ jì vǐ sunnu, bo jì nyɔnu.” (Bǐbɛ̌mɛ 5:4) É ɖò wɛn ɖɔ kúnkan Adamu kpo Ɛvu kpo tɔn ɖevo enɛ lɛ ɖi xɛsi na wɛ Kanyɛ́ɛ ɖè.
Ðò bǐbɛ̌mɛ hwenuxó gbɛtɔ́ tɔn tɔn ɔ, hwɛhwɛ wɛ mɛ lɛ nɔ da kúnkan yetɔn. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Ablaxamu e nyí sunnu gbejinɔtɔ́ ɖé é da tɔ́ví tɔn. (Bǐbɛ̌mɛ 20:12) Mɔyizisɛ́n e Mawu wá na xwè kanweko mɔkpan ɖò Kanyɛ́ɛ gudo é mɛ wɛ è gbɛ́ alɔwliwli mɔhun ɖè azɔn nukɔn nukɔntɔn ɔ. (Levíi ví lɛ 18:9, 12, 13) Hɛ̌nnumɔ e da yeɖée hwenɛnu lɛ é ɔ, é cí ɖɔ vǐ e ye nɔ jì lɛ é kún nɔ yawǔ ɖó wɔ̌n ɖò wǔtu lee é nɔ nyí gbɔn ɖò égbé é ó ɖɔhun.
Lee Biblu kpi tan Adamu, Ɛvu kpo xwédo yetɔn kpo tɔn gbɔn é xlɛ́ ɖɔ é sɔgbe ɖò hwenuxó linu. É nyí wema Bǐbɛ̌mɛ tɔn e Mɔyizi wlan é kɛɖɛ mɛ wɛ è slɛ́ kúnkan Adamu tɔn dó ǎ, loɔ, è lɛ́ slɛ́ dó tan e Ɛsidlasi kpo Luki kpo wlan é lɔ mɛ. (Bǐbɛ̌mɛ 5:3-5; 1 Tan 1:1-4; Luki 3:38) Biblu-wlantɔ́ lɛ kɛnu dó tan Kanyɛ́ɛ tɔn wu ɖò ali ɖé nu, b’ɛ xlɛ́ ɖɔ é jɛ nǔgbo nǔgbo.—Eblée lɛ 11:4; 1 Jaan 3:12; Judi 11.