Skip to content

Etɛ Kúnnuɖetɔ́ Jehovah Tɔn lɛ ka Nɔ Lin Dó Wema Kplɔnkplɔn Wu?

Etɛ Kúnnuɖetɔ́ Jehovah Tɔn lɛ ka Nɔ Lin Dó Wema Kplɔnkplɔn Wu?

 Mǐ nɔ sɔ́ linlin e mǐ ɖó dó wema kplɔnkplɔn wu é jinjɔn nǔgbododó e ɖò Biblu mɛ lɛ é jí. Kúnnuɖetɔ́ ɖokpo ɖokpo nɔ zán ayixa tɔn e é sɔ́ Biblu dó kplɔ́n é dó gbéjé lee é na zán nǔgbo dodó Mawu tɔn lɛ gbɔn é kpɔ́n, ɖi ɖěɖee bɔ d’ewu lɛ é. a

 Wema kplɔnkplɔn ɖò taji

 Wema kplɔnkplɔn nɔ d’alɔ mɛ bɔ è nɔ ɖó ‘ayi te bo nɔ lɛ́ lin tamɛ,’ Biblu yí gbè nú jijɔ enɛ lɛ tawun. (Nǔnywɛxó 2:10, 11; 3:21, 22) Gɔ́ na ɔ, Jezu ɖɔ nú ahwanvu tɔn lɛ ɖɔ ye ni kplɔ́n nǔ e emi ɖegbe tɔn nú ye lɛ é mɛ ɖevo lɛ. (Matie 28:19, 20) Enɛ wu ɔ, mǐ nɔ dó wusyɛn lanmɛ nú hagbɛ̌ mǐtɔn lɛ, bo nɔ d’alɔ ye ɖɔ ye ni ɖó linlin e ɖò jlɛ̌ jí é dó wema kplɔnkplɔn, kaka jɛ nǔwukpíkpé nǔxixa tɔn, nǔ wlanwlan tɔn kpo xóɖiɖɔ ganji tɔn kpo jí, b gɔ́ nú nukúnnúmɔjɛnǔmɛ ɖiɖó dó sinsɛn ɖevo lɛ kpo aca lɛ kpo wu.—1 Kɔlɛntinu lɛ 9:20-22; 1 Timɔtée 4:13.

 Acɛkpikpa lɛ ɖesu tuùn lee wema kplɔnkplɔn ɖò taji gbɔn é, bo nɔ byɔ mɛ winnyawinnya lɛ hwɛhwɛ ɖɔ ye ni yì wemaxɔmɛ dokɔ tɔn kpo linsinmɛ tɔn kpo. Mǐ nɔ setónú nú sɛ́n mɔhun lɛ sɔgbe xá gbeɖiɖe elɔ: “Gbɛtɔ́ lɛ bǐ ɖó na setónú nú acɛkpikpa e ɖò tò ɔ nu lɛ.” (Hlɔmanu lɛ 13:1) Gɔ́ na ɔ, mǐ nɔ dó wusyɛn lanmɛ nú vǐ mǐtɔn lɛ ɖɔ ye ni ɖókan dó azɔ̌mɛ wu, bo wà nǔ e wu ye kpé é, é ni ma nyí gǎndidó klewun ɖé kpowun ó. c Lee Xó Mawu tɔn ɖɔ gbɔn é ɔ, “É na bo nyí azɔ̌ ɖebǔ wà wɛ mi ɖè hǔn, mi wà kpodo ayixa mitɔn bǐ kpan, Aklunɔ wà azɔ̌ na wɛ mi ɖè ɖɔhun; é nyí gbɛtɔ́ lɛ wà na wɛ mi ɖè ǎ.”—Kolosinu lɛ 3:23.

 Wema kplɔnkplɔn nɔ d’alɔ mǐ bɔ mǐ nɔ kpé nukún dó xwédo mǐtɔn wu. Sɔgbe kpo Biblu kpo ɔ, “Enyi mɛɖé ma nɔ kpé nukún dó mɛ tɔn lɛ wu ǎ ɔ, ɖò taji ɔ, mɛ e ɖò hɛ̌n tɔn nu lɛ wu ǎ ɔ, mɛ enɛ ɔ gbɛ́ nǔɖiɖi, lobo nyla hú nǔmaɖitɔ́.” (1 Timɔtée 5:8) Wema kplɔnkplɔn sixu d’alɔ mǐ bɔ mǐ na wà nǔ e ɖò dandan lɛ é dó nɔ gudo nú xwédo mǐtɔn. Lee The World Book Encyclopedia ɖɔ gbɔn é ɔ, linlin taji e wu wema kplɔnkplɔn dó tíìn é ɖokpo wɛ nyí ɖɔ é na “d’alɔ gbɛtɔ́ lɛ bɔ ye na nɔ ɖè nǔjɔnǔ tɔ́n ɖò tomɛ . . . ye sixu nɔ wà akwɛlinlɛnzɔ́.” Mɛ e sè wema ganji bɔ azɔ̌ bǐ alɔ na é sixu yawǔ sú hudo xwédo tɔn tɔn sín dò bɔ xó ɖě na ɖ’ewu ǎ hú mɛ e ma tuùn azɔ̌ ǎ, bo ma ka lɛ́ yì azɔ̌mɛ ɖě ǎ é.—Nǔnywɛxó 22:29.

 Mɛjitɔ́ lɛ lɔmɔ̌ nɔ kpé nukún dó vǐ yetɔn lɛ wu, bo nɔ kplɔ́n ye sín vǔ, bonu ye na nyí mɛxo jɔ mɛxo, bɔ ye sixu nɔ mɔ ɖɔ wemaxɔmɛ yiyi kún sɔ́ ɖò dandan ó. (2 Kɔlɛntinu lɛ 12:14) Mǐ nɔ dó wusyɛn lanmɛ nú mɛjitɔ́ lɛ ɖɔ enyi ye na bo tlɛ ɖò fí e wemaxɔmɛ yiyi nɔ v’axi, nɔ vɛwǔ, alǒ fí e aca xá ɔ mɛ tɔn lɛ ma yí gbè na ǎ ɖè lɛ é hǔn, ye ni sɛ́ vǐ yetɔn lɛ dó wemaxɔmɛ. d Mǐ nɔ lɛ́ ɖè wě tawun tawun e nyɔ́ zán lɛ é xá mɛjitɔ́ lɛ dó lee ye sixu nɔ gudo nú vǐ yetɔn lɛ ɖò wema kplɔnkplɔn yetɔn linu gbɔn é wu. e

 È ɖó na ɖó linlin e ɖò jlɛ̌ jí é dó wema kplɔnkplɔn wu

 Mǐ nɔ gbéjé wema kplɔnkplɔn sín ali lɛ bǐ kpɔ́n ganji. Biblu ɖɔ: “Gbɛtɔ́ e ayivɔ vún ɔ nɔ ɖi nǔ nú nǔ e è ɖɔ n’i lɛ bǐ; mɛ e ayi tɔn ka ɖò te ɔ nɔ lin tamɛ cobo nɔ wà nǔ.” (Nǔnywɛxó 14:15) Mǐ nɔ zán nǔgbododó enɛ, bo nɔ gbéjé wemaxɔmɛ ɖaxó sín ali vovo e ɖè lɛ é, akwɛzinzan e ye nɔ byɔ é kpo lee ɖokpo ɖokpo ɖò taji gbɔn é kpo kpɔ́n. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, azɔ̌ e mɛɖesunɔ jló na kplɔ́n é ɖé sixu xɔ akwɛ hwɛhwɛ, bɔ kplɔnkplɔn tɔn ka sixu lɛ́ yí táan klewun ɖé.

 Nǔkplɔnmɛ gbigbɔ tɔn xɔ akwɛ tawun hú agbaza tɔn. Nǔkplɔnmɛ gbigbɔ tɔn e jinjɔn Biblu jí é nɔ na mɛ nukúnnúmɔjɛnǔmɛ Mawu tɔn e na zɔ́n bɔ è na mɔ gbɛ̀ mavɔmavɔ é, bo nyí nǔ ɖokpo ɔ kpo wema kplɔnkplɔn kpo ǎ. (Jaan 17:3) É nɔ lɛ́ kplɔ́n mǐ nǔ xɔ akwɛ lɛ dó lee mǐ na zán gbɛ̀ gbɔn é wu: “nǔ e nyí nǔ jlɔjlɔ é, nǔ e sɔgbe é; a tuùn nǔ enɛ lɛ ɔ, a ɖò nyɔna li ɔ jí.” (Nǔnywɛxó 2:9) Wema e mɛsɛ́dó Pɔlu kplɔ́n é cí wema e è nɔ kplɔ́n ɖò kplɔnyiji-alavɔ égbé é ɖɔhun, é ɖò mɔ̌ có, é yí gbè ɖɔ emi mɔ ‘vivǐ ɖaxó hwenu e emi wá tuùn Klisu Jezu é.’ (Filipunu lɛ 3:8; Mɛsɛ́dó 22:3) Mɔ̌ ɖokpo ɔ ɖò égbé ɔ, Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn gegě kplɔ́n wema ɖaxó, é ɖò mɔ̌ có, ye mɔ ɖɔ nǔ e ye kplɔ́n ɖò gbigbɔ lixo é xɔ akwɛ tawun. f

Nǔkplɔnmɛ gbigbɔ tɔn lɛ nɔ kplɔ́n walɔ ɖagbe lɛ mɛ

 Wema kplɔnkplɔn ɖaxó sixu dɔn akóbá wá nú mɛ ɖò walɔ kpo gbigbɔ kpo lixo

 Nǔnywɛxó Biblu tɔn ɖé ɖɔ: “Gbɛtɔ́ e ayi tɔn ɖò te ɔ mɔ nǔ nyanya ja ɔ, é nɔ hɔn bɛ̀; xlonɔ ka nɔ zɔn mɔ̌ bo nɔ yì zɔ́n mɛ.” (Nǔnywɛxó 22:3) Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ nɔ mɔ ɖɔ lee nǔ lɛ nɔ yì gbɔn ɖò kplɔnyiji-alavɔxwé ɖé lɛ, alǒ wemaxɔmɛ ɖaxó ɖaxó lɛ é sixu wà nǔ dó mɛ wu ɖò walɔ kpo gbigbɔ kpo lixo. Hwɛjijɔ enɛ wɛ zɔ́n bɔ Kúnnuɖetɔ́ gegě nɔ ba na dó ta mɛ, alǒ sísɛ́ vǐ yetɔn lɛ d’emɛ ǎ. Ye nɔ mɔ ɖɔ ɖò wemaxɔmɛ ɖaxó ɖaxó enɛ lɛ ɔ, linlin masɔgbe lěhun lɛ wɛ è nɔ sɔ́ sù:

  •   Nukúnnúmɔjɛnǔmɛ agɔ: Akwɛ nɔ zɔ́n bɔ è nɔ ɖó awǎjijɛ kpo ayijayǐ kpo

     Hwɛhwɛ ɔ, mɛ lɛ nɔ sɔ́ wema kplɔnkplɔn ɖaxó lɛ sù, bo nɔ xlɛ́ ɖɔ ali e nyɔ́ hugǎn bɔ è sixu gbɔn dó mɔ azɔ̌ e kpé kwɛ é nɛ, enɛ wu ɔ, wemaxɔmɛví gegě nɔ kun afɔ dó kplɔnyiji-alavɔ ɖó dɔkun jijɛ nɔ mya nukún nú ye wutu. Mɛɖé lɛ nɔ lin ɖɔ akwɛ wɛ na zɔ́n bɔ emi na ɖó awǎjijɛ kpo ayijayǐ kpo, amɔ̌, Biblu kplɔ́n mɛ ɖɔ linlin mɔhun ɖiɖó kún nyita fí ɖě ó. (Nǔnywɛtɔ́xó 5:10) Taji bǐ ɔ, Biblu lɛ́ kplɔ́n mɛ ɖɔ “wǎn yí nú akwɛ mɛ wɛ nǔ nyanya tɛnmɛ tɛnmɛ lɛ bǐ nɔ tɔ́n sín,” bɔ hwɛhwɛ ɔ, é tlɛ nɔ zɔ́n bɔ mɛ gegě sɔ́ nɔ ɖi nǔ ǎ. (1 Timɔtée 6:10) Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ nɔ tɛ́n kpɔ́n, bo nɔ lɔn nú “dɔkun gbɛmɛ fí tɔn sín mɛdindɔn lɛ” ni wà nǔ dó ye wu ǎ.—Matie 13:22.

  •   Nukúnnúmɔjɛnǔmɛ agɔ: Wema kplɔnkplɔn gboo sixu zɔ́n bɔ è xɔ susu alǒ nyí mɛ nukúnɖeji

     Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Nika Gilauri e ko nyí gǎnhɔnyitɔ́ xɔsu kpɔ́n ɖò Géorgie é wlan nǔ dó linlin e mɛ bǐ kpaa nɔ ɖó dó fí e è jì i ɖè é wu é ɖɔ: “Cobonu a na nyí gbɛtɔ́ nukúnɖeji ɖò Géorgie ɔ, é hwe bǐ ɔ a ɖó na yì kplɔnyiji-alavɔ. . . [Ð’ayǐ ɔ,] mɛ winnyawinnya ɖěɖee ma yì wemaxɔmɛ ɖó bǎ enɛ mɛ ǎ lɛ é ɔ, winnya wɛ ye dó xwédo yetɔn.” g É ɖò mɔ̌ có, Biblu gb’akpá nú mɛ dó mɛ nukúnɖeji biba bá nyí ɖò gbɛ̀ ɔ mɛ wu. Jezu ɖɔ xó dó susu e sinsɛngán hwetɔnnu tɔn lɛ nɔ ba lɛ é wu, bo ɖɔ: “Mi mɛ e nɔ ɖò susu kpa nú miɖée wɛ, bo ma nɔ ba nú Mawu na sɔ́ mi sù ǎ lɛ ɔ, nɛ̌ mi ka sixu ɖi nǔ gbɔn?” (Jaan 5:44) Nǔ e nɔ jɛ ɖò kplɔnyiji-alavɔ lɛ é sixu fɔ́n goyiyi dó lanmɛ nú mɛ, Mawu ka gbɛ́ wǎn na.—Nǔnywɛxó 6:16, 17; 1 Piyɛ́ɛ 5:5.

  •   Nukúnnúmɔjɛnǔmɛ agɔ: Mɛ ɖokpo ɖokpo wɛ na wá gbeta nǔ ɖagbe kpo nǔ nyanya kpo tɔn kɔn nú éɖée

     Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ nɔ wà nǔ sɔgbe xá nǔgbododó Mawu tɔn e ɖɔ nǔ dó nǔ ɖagbe kpo nǔ nyanya kpo nu é. (Ezayíi 5:20) Amɔ̌, sɔgbe xá xóta e è ɖetɔ́n ɖò xójlawema Journal of Alcohol and Drug Education mɛ é ɖé ɔ, kɔ e hagbɛ̌ lɛ nɔ gbidí nú mɛ ɖò kplɔnyiji-alavɔ é nɔ zɔ́n bɔ kplɔnyiji-alavɔví gegě “nɔ wá gbeta e jɛ agɔ dó nukúnnúmɔjɛnǔmɛ e ye ɖó dó nǔ ɖagbe kpo nǔ nyanya kpo wu é kɔn.” h Ayiɖonuwu enɛ sɔgbe xá nǔgbododó Biblu tɔn elɔ e ɖɔ: “Gbɛ̌ nyanya lɛ ɔ, walɔ ɖagbe e è ɖó ɔ wɛ ye nɔ hɛn gblé.” (1 Kɔlɛntinu lɛ 15:33) Hwɛhwɛ ɔ, nǔwalɔ ɖěɖee Mawu gbɛ́ wǎn na lɛ é, ɖi ahannumu, gěe zinzan, kpo xó ɖiɖó xá mɛ e è ma wlí alɔ xá ǎ é kpo wɛ gb’akpé kplɔnyiji-alavɔxwé lɛ, bɔ è tlɛ nɔ lɛ́ flɔ́ zo dó glɔ̌ na lɔ.—1 Kɔlɛntinu lɛ 6:9, 10; 2 Kɔlɛntinu lɛ 7:1.

  •   Nukúnnúmɔjɛnǔmɛ agɔ: Wema kplɔnkplɔn gboo wɛ nyí ali ɖagbe hugǎn e nu è na vɔ́ gbɛ̀ ɔ blóɖó ɖè é

     É nyí dɔkun jijɛ, susu xixɔ, alǒ jlǒ e ma sɔgbe ǎ lɛ sín dó súsú wɛ zɔ́n bɔ mɛ gegě nɔ kplɔ́n wema gboo ǎ, loɔ, ye na yì nukɔn, bó na lɛ́ vɔ ninɔmɛ gbɛ̀ ɔ tɔn blóɖó wu wɛ zɔ́n. Nǔ ɖagbe lɛ gbé nya wɛ ye ɖè, amɔ̌, Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ ɔ, gbeta ɖevo sésé kɔn wɛ ye ko wá. Jezu ɖɔhun ɔ, mǐ nɔ ɖó nukún ɖɔ Axɔsuɖuto Mawu tɔn kɛɖɛ wɛ na vɔ́ gbɛ̀ ɔ blóɖó. (Matie 6:9, 10) Nǔ nyí mɔ̌ có, mǐ nɔ bla alɔ dó wǔ kpowun ɖɔ Axɔsuɖuto ɔ na wá ɖeɖɛ tagba gbɛ̀ ɔ tɔn lɛ ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, Jezu ɖɔhun ɔ, mǐ nɔ jla “Axɔsuɖuɖu Mawu tɔn sín Wɛnɖagbe gbɔn gbɛ̀ ɔ bǐ mɛ,” bo nɔ d’alɔ gbɛtɔ́ afatɔ́n mɔkpan xwewu xwewu bɔ ye nɔ ɖyɔ lee ye nɔ zán gbɛ̀ gbɔn é. iMatie 24:14

a Kúnnuɖetɔ́ winnyawinnya ɖěɖee kpó ɖò mɛjitɔ́ yetɔn lɛ kpá lɛ é nɔ setónú nú nǔ e nɔ jló mɛjitɔ́ yetɔn lɛ ɖò wema kplɔnkplɔn linu lɛ é, enyi ye ma t’afɔ sɛ́n Mawu tɔn lɛ jí ǎ ɔ nɛ.—Kolosinu lɛ 3:20.

b Bo na dó kpé enɛ wu ɔ, mǐ ko ɖè wema livi 11 jɛji tɔ́n nú mɛ e ma nyɔ́ nǔ xà bo lɛ́ nyɔ́ nǔ wlan ǎ lɛ é, ɖi Yí Dewe Zan na Wehihia po Wekinkan Po. Gbɔn gbɛ̀ ɔ bǐ mɛ ɔ, mǐ ɖó klasi nyɔ̌wlan nyɔ̌xa tɔn lɛ vɔ̌nu dó gbè 120 mɛ. Ðò 2003 kpo 2017 kpo vlamɛ ɔ, mǐ kplɔ́n nǔ gbɛtɔ́ 70 000 mɔ̌ bɔ ye nyɔ́ nǔ xà, bo lɛ́ nyɔ́ nǔ wlan.

d Ði kpɔ́ndéwú ɔ, mǐ dó wusyɛn lanmɛ nú mɛjitɔ́ lɛ ɖɔ ye ni sɔ́ vǐ sunnu yetɔn lɛ kpo vǐ nyɔnu yetɔn lɛ kpo dó wemaxɔmɛ. Kpɔ́n xóta “Be Ovi Ṣie Dona Yì Wehọmẹ Wẹ?” ɖò Atɔxwɛ Gungbe 15 mars 2003 tɔn mɛ.

g Practical Economics: Economic Transformation and Government Reform in Georgia 2004​—2012, wexwɛ 170.

h Akpáxwé 61, No. 1, avril 2017, wexwɛ 72.

i Kpɔ́n jw.org sín akpáxwé “Biblu Nɔ Huzu Gbɛzán Mɛtɔn,” bá mɔ kpɔ́ndéwú jɔnwun lee Xó Mawu tɔn kpo wɛn Axɔsuɖuto ɔ tɔn kpo ɖó hlɔnhlɔn gbɔn é tɔn.