Be ka se isịnede

Ntak Emi Mbufo Mîsinyịmeke Ẹsịn Mbufo Iyịp?

Ntak Emi Mbufo Mîsinyịmeke Ẹsịn Mbufo Iyịp?

Se Ẹsitịn̄de Ẹban̄a Nnyịn Emi Mînenke

 Nsu: Mme Ntiense Jehovah isidaha ibọk isinyụn̄ iyakke ẹsọbọ mmọ idem.

 Akpanikọ: Imesiyom ata eti usọbọ ke ini nnyịn ye mbonubon nnyịn idọn̄ọde. Imesiyom mbiausọbọ oro ẹnen̄erede ẹfiọk ndisọbọ owo idem, emi ẹsinyụn̄ ẹsiakde owo idem, edi isịnke iyịp. Imama nte ẹsion̄ode mbufa usụn̄ usọbọ idem edi. Ediwak owo ke obio ke ẹbọ ufọn idahaemi ẹto usọbọ oro owo mîsịnke iyịp, oro ẹkenamde ẹnọ Mme Ntiense oro ẹdọn̄ọde. Ke ediwak idụt idahaemi, owo udọn̄ọ ekeme ndimek usọbọ emi onyụn̄ ọbọhọ mfịna ye mme udọn̄ọ oro ẹsinyenede ke ndisịn iyịp.

 Nsu: Mme Ntiense Jehovah ẹnịm ke mbuọtidem kpọt esinam idem ọsọn̄ owo.

 Akpanikọ: Nnyịn inịmke ke mbuọtidem kpọt esinam idem ọsọn̄ owo.

 Nsu: Usọbọ oro owo mîsịnke iyịp ọsọn̄ urua etieti.

 Akpanikọ: Ndisọbọ owo idem edi owo isịnke iyịp akam emem urua akan. a

 Nsu: Ediwak Mme Ntiense, esịnede nditọwọn̄, ẹsikpan̄a kpukpru isua ke ntak emi mînyịmeke ẹsịn mmimọ iyịp.

 Akpanikọ: N̄kpọ ndomokiet idụhe ndiwụt ke emi ẹsitịbe. Mbiausọbọ ẹsisiak owo esịt, ẹsiak ọkpọ, ẹnyụn̄ ẹkpụhọ mme akpan ndido ke idem owo, edi isịnke iyịp. b Idem esisọp ọsọn̄ mbon udọn̄ọ, esịnede nditọwọn̄, emi mîkenyịmeke ẹsịn mmimọ iyịp ukem nte esisọn̄de mbon oro ẹkenyịmede ẹsịn mmọ iyịp; ndusụk ini mmọ ẹsikam ẹsọp ẹkop nsọn̄idem ẹkan mbon emi ẹkenyịmede ẹsịn mmọ iyịp. c Idụhe eke ekemede ndidọhọ ke owo ayakpa sia mînyịmeke ẹsịn enye iyịp, m̀mê ndidọhọ ke idem ọyọsọn̄ owo sia enye enyịmede ẹsịn imọ iyịp.

Ntak emi Mme Ntiense Jehovah mîsinyịmeke ẹsịn mmọ iyịp?

 Se mmọ ẹkpepde ke Ikọ Abasi anam mmọ ẹsịn, idịghe ke ntak mfịna emi ẹsinyenede ke ndisịn iyịp. Akani ye Obufa Testament ẹwụk nnyịn ẹte ibet iyịp. (Genesis 9:4; Leviticus 17:10; Deuteronomy 12:23; Utom 15:28, 29) N̄ko-n̄ko, Abasi ọdọhọ ke uwem unam m̀mê eke owo edi iyịp esie. (Leviticus 17:14) Ntre, nnyịn isisịnke iyịp sia Abasi ọdọhọ ikûsịn. Ntak en̄wen edi ke iyom ndiwụt ukpono nnọ enye sia enye edi Andinọ uwem.

Mme Owo ke Ẹkpụhọ Ekikere

Ẹkeme ndinam usiakidem oro awakde n̄kukọhọ, edi owo isịnke owo iyịp

 Ini kiet ko, mbiausọbọ ẹkekere ke owo oro mînyịmeke esịn imọ iyịp oyom n̄kpa, edi mmọ ẹkpụhọ ekikere ke isua ndondo emi. Ke uwụtn̄kpọ, ke 2004, n̄wed ibọkusọbọ kiet ama ọdọhọ ke “ediwak usụn̄ oro ẹsion̄ode ẹdi man ẹda ẹsọbọ Mme Ntiense idem ke ẹdisida isọbọ mme owo idem nte ini akade.” d Ibuotikọ kiet ke n̄wed oro Heart, Lung and Circulation ama etịn̄ ke 2010 ke ‘idịghe Mme Ntiense Jehovah kpọt ke mbiausọbọ ẹkpesọbọ idem edi isịnke iyịp, ke akpana mmọ ẹda usụn̄ emi ẹsọbọ kpukpru owo idem.’

 Ata ediwak mbiausọbọ ke ofụri ererimbot isịnke owo iyịp aba ke ini ẹnamde usiakidem oro awakde n̄kukọhọ. Enyene mbufa usụn̄ oro mmọ ẹsiakde owo idem idahaemi, edi iyakke iyịp enen̄ede ọwọrọ owo udọn̄ọ. Idem ke mme idụt oro mînen̄ekede iforo, mbiausọbọ ke ẹda usụn̄ enye emi ẹsọbọ mme owo idem, ndien ediwak mbon oro mîdịghe Mme Ntiense Jehovah ẹsidọhọ ẹtiene ẹda usụn̄ emi ẹsọbọ mmimọ idem.

a Se Transfusion and Apheresis Science, Volume 33, No. 3, p. 349.

b Se The Journal of Thoracic and Cardiovascular Surgery, Volume 134, No. 2, pp. 287-288; Texas Heart Institute Journal, Volume 38, No. 5, p. 563; Basics of Blood Management, p. 2; and Continuing Education in Anaesthesia, Critical Care & Pain, Volume 4, No. 2, p. 39.

c Se The Journal of Thoracic and Cardiovascular Surgery, Volume 89, No. 6, p. 918; and Heart, Lung and Circulation, Volume 19, p. 658.

d Continuing Education in Anaesthesia, Critical Care & Pain, Volume 4, No. 2, page 39.