VĚTŠINA lidí se u jídla cítí velmi příjemně. Pro někoho jsou ale určitá jídla v podstatě jako nepřítel. Podobně jako Emily totiž mají tito lidé potravinovou alergii. Silná a velmi nebezpečná alergická reakce, kterou Emily zažila, se nazývá anafylaktický šok. Většina projevů potravinových alergií ale naštěstí není tak nebezpečná.

Zdá se, že v poslední době počet lidí s potravinovými alergiemi nebo intolerancemi roste. Z některých studií ale vyplynulo, že jenom málo těch, kdo si myslí, že potravinovou alergii mají, se nechá vyšetřit u odborníka.

Vědci pod vedením doktorky Jennifer J. Schneider Chafenové uveřejnili v časopise The Journal of the American Medical Association zprávu, podle které „neexistuje žádná obecně uznávaná definice potravinové alergie“. Většina odborníků je ale přesvědčená, že alergickou reakci spouští především imunitní systém.

Alergická reakce na nějakou potravinu je většinou odezva těla na určitý druh bílkoviny, kterou potravina obsahuje. Imunitní systém takovou bílkovinu chybně vyhodnotí jako škodlivou. Když se dostane do těla, imunitní systém začne vytvářet imunoglobulin E (IgE), což je druh protilátky, která má hrozící nebezpečí potlačit. Když se pak alergen dostane do těla znovu, vytvořené protilátky způsobí uvolnění chemických látek, například histaminu.

Za normálních okolností je histamin v imunitním systému užitečný. Ale u lidí s přecitlivělostí na určitou bílkovinu vyvolá přítomnost IgE a následné uvolnění histaminu alergickou reakci. Tomu, proč to tak je, se zatím plně nerozumí.

Způsob, jak vzniká alergická reakce, nám pomáhá pochopit, proč nic nezaznamenáme, když určité jídlo jíme poprvé, ale podruhé už se alergická reakce objeví.

Podobně jako potravinovou alergii můžeme i potravinovou intoleranci popsat jako negativní reakci na některé složky potravy. Zatímco alergie je způsobená odezvou imunitního systému, intolerance je reakce  metabolismu, při které se nevytvářejí žádné protilátky. Takový člověk má vlastně problémy s trávením, které jsou nejspíš způsobené nedostatkem nějakého enzymu nebo přítomností těžko zpracovatelných chemických látek v jídle. Například intolerance laktózy je způsobená tím, že střeva neprodukují enzymy, které rozkládají určitý druh cukru v mléčných výrobcích.

Vzhledem k tomu, že se při intoleranci nevytvářejí žádné protilátky, může se projevit už potom, co nějaké jídlo sníme poprvé. Velmi důležité bývá množství – malé množství určitého jídla způsobit problémy nemusí, zatímco velké množství ano. V tom se intolerance liší od alergie, protože u alergie může i velmi málo určitého jídla vyvolat životu nebezpečnou reakci.

Pokud máte potravinovou alergii, můžete u sebe pozorovat například: svědění, vyrážku, otok krku, očí nebo jazyka, nevolnost, zvracení nebo průjem. V horším případě to může být nízký krevní tlak, závratě, ztráta vědomí, nebo dokonce zástava srdce. Anafylaktická reakce může postupovat velmi rychle a skončit smrtí.

Teoreticky každé jídlo může vyvolat alergickou reakci. Ale nejzávažnější alergie jsou způsobeny zejména těmito potravinami: mlékem, vejci, rybami, korýši, arašídy, sójou, ořechy a pšenicí. Alergie může vzniknout v každém věku. Podle výzkumů se na jejím vzniku podílí do značné míry dědičnost. Proto je u dětí, jejichž rodiče mají alergii, vyšší riziko jejího vzniku. Je ale běžné, že děti z alergie „vyrostou“.

Příznaky potravinové intolerance bývají méně závažné než příznaky silné alergické reakce. Patří mezi ně například bolest břicha, nadýmání, křeče, bolesti hlavy, vyrážka, únava a celková slabost. Nejčastější je intolerance mléčných výrobků, pšenice, lepku, alkoholu a kvasnic.

Pokud máte pocit, že trpíte potravinovou alergií nebo intolerancí, možná bude dobré vyhledat specialistu. Když si totiž určíte diagnózu sami nebo se rozhodnete omezit určitá jídla, může to být pro vaše tělo škodlivé – můžete se totiž neúmyslně připravit o nezbytné živiny.

Neexistuje zatím lepší způsob, jak léčit silné potravinové alergie, než úplně vynechat potraviny, které je způsobují. * Na druhou stranu pokud máte jen slabou alergii nebo intoleranci, většinou vám může pomoct, když prostě určité jídlo omezíte a nebudete ho jíst moc často. V některých případech je ale potřeba se takovým jídlům vyhnout úplně, aspoň na nějakou dobu. To záleží na tom, jak je intolerance silná.

Pokud tedy potravinovou alergii nebo intoleranci máte, nemusíte se tím zbytečně trápit. Mnoho lidí se s tím naučilo žít a pořád si můžou vybírat ze široké škály výživných a chutných jídel.