„Hystericky jsem na svoji sestru ječela a pak jsem rozrazila dveře tak silně, že se háček, který na nich byl z druhé strany, zabodnul do stěny. Ta díra mi pak ještě dlouho připomínala, jak dětinsky jsem se chovala.“ (Diane) *

„‚Ty seš fakt táta za všechny prachy!‘ vyhrkla jsem a práskla za sebou dveřmi. Ale ještě než se zabouchly, všimla jsem si, jak smutně se taťka tváří. Nejradši bych v tu chvíli vrátila čas a vzala svoje slova zpátky.“ (Lauren)

Stane se ti občas něco podobného? Pokud ano, tenhle článek ti může pomoct.

Když neovládáš svoje emoce, kazí ti to pověst. „Vždycky jsem si říkala, že ostatní se s mojí špatnou náladou prostě musí smířit,“ vzpomíná Briana, které je teď 21 let. „Pak jsem si ale začala všímat, že když se lidé neumí ovládat, vypadají dost trapně. A došlo mi: Aha, tak takhle na druhé působím já!“

Bible říká: „Muž, jenž se hned rozhněvá, dělá hlouposti.“ (Přísloví 14:17, Jeruzalémská bible)

Když jsi často rozzlobený, druzí se ti můžou začít vyhýbat. Osmnáctiletý Daniel říká: „Když ztrácíš nervy, ztrácíš tím zároveň i úctu druhých.“ Elaine, které je také 18 let, to vidí podobně: „Naštvaný člověk druhé nepřitahuje. Spíš se ho všichni bojí.“

Bible říká: „Nepěstuj přátelství s popudlivým člověkem a se vznětlivým se nestýkej.“ (Přísloví 22:24, Slovo na cestu)

Máš na to se zlepšit. Patnáctiletá Sara říká: „To, jaké pocity v tobě nějaká situace vyvolá, pokaždé ovlivnit nemůžeš. Co ale ovlivnit můžeš, je to, jak dáš svoje pocity najevo. Nikde není psáno, že musíš vybuchnout vzteky.“

Bible říká: „Kdo je pomalý k hněvu, je lepší než silný muž, a kdo ovládá svého ducha, než ten, kdo dobývá město.“ (Přísloví 16:32)

Dej si cíl. Neříkej: „Já už jsem prostě takový.“ Spíš si stanov nějakou dobu – třeba šest měsíců –, během které se budeš snažit udělat pokrok, a zapisuj si, jak se ti to daří. Pokaždé když neudržíš emoce na uzdě, napiš si 1. co se stalo, 2. jak jsi zareagoval a 3. jak jsi zareagovat měl a proč. Pak si dej za cíl, že až tě příště něco vytočí, zkusíš zareagovat tak, jak sis napsal. Tip: Udržuj si přehled i o tom, co se ti povedlo. Když se v nějaké situaci ovládneš, zapiš si, jak dobře ses potom cítil. (Biblická zásada: Kolosanům 3:8)

Nereaguj hned. Když tě někdo nebo něco naštve, neříkej hned to první, co tě napadne. Chvilku počkej a třeba se zhluboka nadechni. Patnáctiletý Erik říká: „Když se pořádně nadechnu, mám čas se zamyslet, abych neřekl nebo neudělal něco, čeho bych pak litoval.“ (Biblická zásada: Přísloví 21:23)

Udržuj si nadhled. Někdy můžeš být naštvaný proto, že vidíš jenom jednu stranu věci – tu, která se týká tebe. Zkus se na to ale podívat i z druhé strany. „I když je někdo vysloveně nepříjemný,“ říká čtyřiadvacetiletá Jessica, „většinou pro to existuje nějaké vysvětlení, které mi pomůže toho člověka aspoň trochu chápat.“ (Biblická zásada: Přísloví 19:11)

Když je to potřeba, odejdi. V Bibli se píše: „Dříve než propukne hádka, rozluč se.“ (Přísloví 17:14) Tenhle verš ukazuje, že někdy je nejlepší z rizikové situace prostě odejít. A potom – místo abys o té věci pořád přemýšlel a nechal v sobě narůstat vztek – začni něco dělat. Danielle říká: „Zjistila jsem, že k tomu, abych se zbavila stresu a dokázala se líp ovládat, mi pomáhá pohyb.“

Některé věci neřeš. V Bibli dostáváme radu: „Buďte znepokojeni, ale nehřešte. Vypovídejte se ve svém srdci . . . a mlčte.“ (Žalm 4:4) Na tom, když tě něco vyvede z míry, tedy není nic špatného. Otázka je, co se stane pak. Richard říká: „Když se druhými necháš vyprovokovat, v podstatě jim dáváš možnost, aby tě ovládali. Lepší je projevit zralost a celou věc přejít.“ Když tuhle radu uplatníš, ukážeš, že umíš svůj vztek ovládat, a ne že vztek ovládá tebe.