2. Mojžíšova 32:1–35

  • Uctívání zlatého telete (1–35)

    • Mojžíš slyší neobvyklý zpěv (17, 18)

    • Mojžíš roztříštil tabulky (19)

    • Levité jsou věrní Jehovovi (26–29)

32  Když lid viděl, že se Mojžíš dlouho nevrací z hory,+ shromáždil se kolem Árona a řekl mu: „Udělej nám boha, který nás povede,+ protože nevíme, co se stalo s tím Mojžíšem, s tím člověkem, který nás vyvedl z Egypta.“  Áron jim na to řekl: „Sundejte svým manželkám, synům a dcerám zlaté náušnice+ z uší a přineste mi je.“  A tak si všichni sundali zlaté náušnice, které měli v uších, a přinesli je Áronovi.  Ten od nich zlato vzal, zpracoval to dlátem a udělal sochu* telete.+ Oni pak řekli: „To je tvůj Bůh, Izraeli, který tě vyvedl z Egypta.“+  Když to Áron viděl, postavil před sochou oltář a zvolal: „Zítra bude svátek pro Jehovu.“  Druhý den brzy ráno tedy vstali a přinesli zápalné oběti a oběti společenství. Potom se lid posadil, jedl a pil. Pak vstali a začali se bavit.+  Jehova řekl Mojžíšovi: „Jdi, sestup dolů, protože tvůj lid, který jsi vyvedl z Egypta, se zvrhl.+  Brzy odbočili z cesty, po které jsem jim přikázal jít.+ Udělali si sochu* telete, klaní se jí, přináší jí oběti a říkají: ‚To je tvůj Bůh, Izraeli, který tě vyvedl z Egypta.‘“  Pak Jehova Mojžíšovi řekl: „Vidím, že tento lid je zatvrzelý.*+ 10  Teď mě nech, abych je ve svém planoucím hněvu vyhladil a z tebe udělal velký národ.“+ 11  Mojžíš ale prosil* Jehovu, svého Boha:+ „Jehovo, proč by se měl tvůj hněv obrátit proti tvému lidu, který jsi vyvedl z Egypta velkou mocí a silnou rukou?+ 12  Proč by měli Egypťané říkat ‚Vyvedl je se zlým úmyslem, aby je zabil v horách a vyhladil je z povrchu země‘?+ Zadrž svůj planoucí hněv, změň své rozhodnutí* a nepřiváděj na svůj lid neštěstí. 13  Vzpomeň si na Abrahama, Izáka a Izraela, své služebníky, kterým jsi při sobě samém přísahal: ‚Rozmnožím vaše potomky* jako hvězdy na nebi.+ Vašim potomkům* dám celou tuto zemi, kterou jsem označil, a budou ji vlastnit natrvalo.‘“+ 14  A tak Jehova změnil názor* a nepřivedl na svůj lid neštěstí, o kterém mluvil.+ 15  Potom Mojžíš sešel z hory a v rukou+ měl dvě tabulky svědectví,+ které byly popsané z obou stran, zepředu i zezadu. 16  Tabulky byly Božím dílem a písmo vyryté na tabulkách bylo Boží písmo.+ 17  Když Jozue uslyšel, jak lid křičí, řekl Mojžíšovi: „V táboře je hluk bitvy.“ 18  Ale Mojžíš řekl: „Není to zpěv vítězů*ani nářek poražených. To, co slyším, je jiný zpěv.“ 19  Jakmile se Mojžíš přiblížil k táboru a uviděl tele+ a tance, vzplanul hněvem, odhodil tabulky a roztříštil je na úpatí hory.+ 20  Vzal tele, které udělali, spálil ho a rozdrtil na prach.+ Potom ten prach rozptýlil na hladinu vody a přikázal Izraelitům, aby to pili.+ 21  Pak se zeptal Árona: „Co ti ten lid udělal, že jsi na něj přivedl tak velký hřích?“ 22  Áron odpověděl: „Nezlob se, můj pane. Dobře víš, že tento lid má sklon dělat špatné věci.+ 23  Řekli mi: ‚Udělej nám boha, který nás povede, protože nevíme, co se stalo s tím Mojžíšem, s tím člověkem, který nás vyvedl z Egypta.‘+ 24  A tak jsem jim řekl: ‚Kdo má na sobě zlato, ať ho sundá a přinese mi ho!‘ Hodil jsem ho do ohně a vyšlo z něj tohle tele.“ 25  Mojžíš viděl, že se lid chová nevázaně, protože jim to Áron dovolil, takže si udělali ostudu před svými nepřáteli. 26  Mojžíš se pak postavil v bráně tábora a zvolal: „Kdo je na Jehovově straně, ke mně!“+ Shromáždili se kolem něj všichni Levité. 27  Řekl jim: „Toto říká Jehova, Bůh Izraele: ‚Každý si k boku připněte meč, projděte celým táborem, od jedné brány k druhé, a zabijte své bratry, své bližní a své přátele.‘“+ 28  Levité udělali to, co Mojžíš řekl, a ten den padlo asi 3 000 mužů. 29  Pak Mojžíš řekl: „Oddělte se* dnes pro službu Jehovovi. Šli jste každý proti svému synovi a bratrovi+ a Bůh vám za to dnes požehná.“+ 30  Hned příští den řekl Mojžíš lidu: „Dopustili jste se velkého hříchu. Teď vystoupím k Jehovovi a snad budu moct váš hřích odčinit.“+ 31  A tak se vrátil k Jehovovi a řekl: „Tento lid se dopustil velkého hříchu! Udělali si boha ze zlata!+ 32  Ale pokud můžeš, promiň jim jejich hřích.+ Pokud ne, vymaž mě prosím ze své knihy, kterou píšeš.“+ 33  Jehova Mojžíšovi řekl: „Ze své knihy vymažu toho, kdo proti mně hřešil. 34  Teď jdi a veď lid na místo, o kterém jsem s tebou mluvil, a můj anděl půjde před tebou.+ V den zúčtování je potrestám za jejich hřích.“ 35  Pak Jehova postihl lid pohromou za to, že udělali tele, to, které udělal Áron.

Poznámky

Nebo „litou sochu“.
Nebo „litou sochu“.
Dosl. „tvrdošíjný“.
Nebo „obměkčoval obličej“.
Nebo „pociť lítost“.
Dosl. „semeni“.
Dosl. „semeno“.
Nebo „pocítil lítost“.
Nebo „nad mocným výkonem“.
Dosl. „naplňte si ruku“.