1. Mojžíšova 2:1–25

  • Sedmý den Bůh odpočívá (1–3)

  • Bůh Jehova – tvůrce nebe a země (4)

  • Muž a žena v zahradě Eden (5–25)

    • Člověk vytvořen z prachu (7)

    • Zakázaný strom poznání (15–17)

    • Stvoření ženy (18–25)

2  Tak bylo dokončeno nebe a země a všechno na nich.*+  Do sedmého dne už měl Bůh dokončené dílo, na kterém pracoval, a sedmý den začal odpočívat od veškeré práce, kterou dělal.+  A Bůh požehnal sedmému dni a prohlásil ho za posvátný, protože v něm odpočívá od všeho díla, které stvořil, od všeho, co podle svého záměru udělal.  Toto je zpráva o tom, jak se objevilo nebe a země v době, kdy byly tvořeny, v den, kdy Bůh Jehova* udělal zemi a nebe.+  Na zemi ještě nebyl žádný keř ani jiné rostliny, protože Bůh Jehova ještě nesesílal na zemi déšť a nebyl tu člověk, který by obdělával půdu.  Ale ze země vystupovala mlha a zavlažovala celý její povrch.  Potom Bůh Jehova vytvořil člověka z prachu+ země, vdechl do jeho nosu dech života+ a člověk se stal živou bytostí.*+  A Bůh Jehova vysadil zahradu v Edenu,+ na východě, a tam postavil člověka, kterého vytvořil.+  Bůh Jehova tedy nechal ze země vyrůst všechny druhy stromů, které byly krásné na pohled a dobré k jídlu, a také strom života+ uprostřed zahrady a strom poznání dobrého a špatného.+ 10  Z Edenu vytékala řeka, která zavlažovala zahradu a potom se rozdělovala na čtyři řeky. 11  První se jmenuje Pišon. Obtéká celou zemi Chavila, kde je zlato. 12  Zlato z té země je velmi kvalitní. Je tam také klejopryskyřice a onyx. 13  Druhá řeka se jmenuje Gichon a obtéká celou zemi Kuš. 14  Třetí řeka se jmenuje Chiddekel*+ a teče na východ od Asýrie.+ A čtvrtá řeka je Eufrat.+ 15  Bůh Jehova vzal člověka a dal ho do zahrady Eden, aby ji obdělával a staral se o ni.+ 16  A Bůh Jehova člověku přikázal: „Ze všech stromů v zahradě smíš do sytosti jíst.+ 17  Ale ze stromu poznání dobrého a špatného jíst nebudeš, protože v den, kdy z něho něco sníš, určitě zemřeš.“+ 18  Potom Bůh Jehova řekl: „Není dobré, aby byl člověk sám. Udělám mu pomocnici, která by ho doplňovala.“+ 19  Bůh Jehova vytvořil ze země všechna divoká zvířata a všechny nebeské ptáky* a přiváděl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. Každý živý tvor* dostal takové jméno, jaké mu člověk dal.+ 20  A tak dal člověk jména všem domácím zvířatům, nebeským ptákům a všem divokým zvířatům, ale pro člověka se nenašla pomocnice, která by ho doplňovala. 21  Bůh Jehova tedy uvedl člověka do hlubokého spánku, a když spal, vzal jedno z jeho žeber a pak tělo na tom místě uzavřel. 22  Ze žebra, které Bůh Jehova vzal z člověka, vytvořil ženu a přivedl ji k člověku.+ 23  A člověk řekl: „To je konečně kost z mých kostía tělo z mého těla. Bude se nazývat žena,protože byla vzata z muže.“*+ 24  Proto muž opustí otce a matku a přilne ke* své manželce a stanou se jedním tělem.+ 25  Oba, člověk i jeho manželka, byli nazí,+ ale nestyděli se.

Poznámky

Dosl. „všechno jejich vojsko“.
První výskyt Božího osobního jména יהוה (JHVH). Viz příloha A4.
Nebo „duší“. Hebr. slovo nefeš doslova znamená „dýchající tvor“. Viz heslo Duše ve Slovníčku pojmů.
Nebo „Tigris“.
Nebo „létající tvory“.
Nebo „duše“.
V hebrejštině je slovo „žena“ (iššah) podobné slovu „muž“ ().
Nebo „zůstane s“.