Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

Ehunhwedoamɛ: ŋciwo yí dɔnɔ, ŋciwo woakpɔ anya mɔ ehun yí hwedo amɛ koɖo lé woakpɔ gbɔ do

Ehunhwedoamɛ: ŋciwo yí dɔnɔ, ŋciwo woakpɔ anya mɔ ehun yí hwedo amɛ koɖo lé woakpɔ gbɔ do

Beth nu mɔ, “hwenu ŋnyi cugbejɛviɔ, ehun hwenɔdoŋ. Ŋdetɛnŋ gbehwannɔ o ɖo ŋsɛn vɔnɔ nɔŋ yí enu ɖeblɛ cinɔ kɔ nɔŋ. Exuwo ɖunɔŋ yí egbɔnnɔnu nɔŋ mɔ masɔ susu ɖo enu ɖeka ji. Anyi doto ŋwlɛ fer nɔŋ. Eyi ŋtɔ zinzin yí gbetɔ ŋɖuɖu ciwo yí dranɔ ehunshi do ɖuɖu. Eyi dejinjin o, anyi lanmɛ tɔ gbɔgbɔ nɔŋ nywiɖe.”

Edɔ̀ ci yí do aya nɔ Beth donɔ aya nɔ amɛ sugbɔ le xexeɛ mɛ. Xexeɛ pleŋ mɛ habɔbɔ ci yí kpɔnɔ lanmɛsɛnnyɔwo gbɔ (alo OMS) nu mɔ, agbetɔ miliya amɛve, alo agbetɔ 30 le sanŋdi ɖeka mɛ nɔ mɛ ciwo pleŋ yí le xexeɛ mɛ yí ehun hwenɔdo. Le eju ciwo yí dexa ɖo enu keke ɖe ahan mɛɔ, wowa kɔnŋta yí kpɔ mɔ nyɔnu funɔ 50 le sanŋdi ɖeka mɛ koɖo vihwɛ ciwo yí le xwetɔn sɔyi xweatɔn gblamɛ 40 le sanŋdi ɖeka mɛ yí ehun hwenɔdo.

Ehunhwedoamɛ atɛnŋ ahɛn enyɔ gangan vɛ. Nɔ evasɛnŋ ɔ, atɛnŋ adɔ eji atɔ aya dodo nɔ amɛ yí agbetɛnŋ adɔ eji ami xoxo nɔ amɛ. Xexeɛ pleŋ mɛ habɔbɔ ci yí kpɔnɔ lanmɛsɛnnyɔwo gbɔ nu mɔ le eju ɖewo mɛɔ, ehunhwedoamɛ “yí dɔ nyɔnu funɔ alo ciwo yí ji vi dejinjin o, 20 le sanŋdi ɖeka mɛ kunɔ”. Nyɔnu ciwo yí fer hwedo ehun mɛ nɔ tɛnŋ vaji evi ciwo wleci desun nɔ o yí atɛnŋ ajɔ mɔ ɖevi lɔwo dakpɛn lé woakpɛn do o. Atɛnŋ ajɔ mɔ ɖevi ciwo ehun hwedo daɖeblɛ ashin o yí edɔ̀lekwiwo adonɔ aya nɔ wo. Ele ahan gan, woatɛnŋ awa ŋɖewo yí ehun dahwedo amɛ o alo woakpɔ gbɔ dru. a

Nyi ehunhwedoamɛ nyiɔ?

Edɔ̀ yí ehunhwedoamɛ nyi. Le kleŋ mɛɔ, ehunmɛnuvileagbu jun ciwo yí le nywiɖe desunɔgbɔ le ehun mɛ nɔ mɛ ciwo yí ehun hwedo o. Enu sugbɔ yí dɔ enyinɔ ahan. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, jɔjɔmɛnununyatɔwo kpɔɛ mɔ ehunhwedoamɛ hamɛhamɛ ciwo yí wu 400 yí li! Ðowo sɛnnɔŋ yí ɖowo desɛnnɔŋ o, ahanke wotɛnŋ danɔ ɖewo yí ebuwo li ci wodetɛnŋ danɔ o.

Nyiwo yí dɔ ehun hwenɔdo amɛɔ?

Enu hamɛhamɛ amɛtɔn yí dɔ ehun hwenɔdo amɛ:

  • Nɔ ehun kɔkɔ le amɛ nuɔ, edɔ yí ehunmɛnuvileagbu junwo vɔnɔ le lanmɛ nɔ amɛ.

  • Amɛ lɔ ŋtɔ lanmɛ detɛnŋ jinɔ ehunmɛnuvileagbu jun ciwo yí le nywiɖe sugbɔ o.

  • Ŋɖewo le mɛ lɔ lanmɛ yí wunɔ ehunmɛnuvileagbu jun lɔwo.

fer hwedo mɛɖeɔ, edɔ yí ehun hwenɔdo mɛ lɔ; ehunhwedoamɛ cɛ yí wokpɔ mɔ eyi bɔ le xexeɛ mɛ sugbɔ sɔwu ehunhwedoamɛ kpɛtɛwo. Nɔ fer dele lanmɛ nɔ mɛɖe sugbɔɔ, mɛ lɔ lanmɛ detɛnŋ jinɔ hémoglobine o. Vɔ hémoglobine ŋtɔ́ ci yí le ehunmɛnuvileagbu junwo mɛ yí dɔ ehunmɛnuvileagbu junwo tɛnŋ sɔnɔ aya nywi ci mìgbɔnnɔ yinɔ nɔ lankpu lɔ kpaxwe vovovowo.

Nyiwo wokpɔ yí nyanɔ mɔ fer hwedo le ehun mɛ nɔ amɛɔ?

Mínya mɔ ehun hwenɔdo mɛɖewo yí desɛnnɔŋ nɔ wo o yí wodenya mɛɖewo tɔ kpeti o. Nyɔnɔnwi enyi mɔ enu vovovowo yí wokpɔnɔ yí nyanɔ mɔ ehun hwedo amɛ, vɔ ŋciwo yí danasɛ mɔ fer hwedo le ehun mɛ nɔ amɛ ɖewo yí nyi:

  • Enucikɔnamɛ sugbɔ

  • Alɔ koɖo afɔwo afafa nɔ amɛ

  • Ŋsɛnhwedoamɛ

  • Gbaza aɣeɣeɛ nɔ amɛ

  • Etaɖuamɛ koɖo ŋmɛɖaɖa

  • Akɔnta aveveɛ amɛ, eji axoxoɔ nɔ amɛ blaŋblaŋ, yí gbɔngbɔn dasunkɔ amɛ o

  • Efɛnwo aŋɛŋɛ nɔ amɛ

  • Ŋɖuɖu dadrokɔ amɛ o, taŋtaŋ anɔnuviwo koɖo ɖevihwɛwo

  • Enu fafawo, enuviviwo, ekɔ koɖo kalaba hanwo ɖuɖu adrokɔ amɛ

Mi hanwo yí lenɔ dɔ̀ lɔ blaŋblaŋ ɔ?

Nyɔnuwofer hwenɔdo le ehun mɛ nɔ sɔwu, ɖo ehun kɔnɔ le wo nu nɔ wokpɔ wleci. Ehun hwenɔdo funɔwo can, nɔ acide folique koɖo vitamine B desunɔgbɔ le wowo ŋɖuɖuwo mɛ o.

Vifin ciwo yí azan desun nɔ gbɔxwe woji wo o alo evi ciwo yí dekpɛn lé woakpɛn do gbɔxwe woji wo o yí fer desunɔgbɔ le anɔshu alo lɛɛ ci wonana wo mɛ o.

Evi ciwo yí deɖunɔ ŋɖuɖu vovovo ciwo yí nanɔ ehunshi nywi o.

Mɛ ciwo yí deɖunɔ elan, kpavi, kloʒin alo lɛɛfer can desunɔgbɔ le wowo ŋɖuɖuwo mɛ ahan o.

Mɛ ciwo yí le edɔ̀mavɔleamɛnu, shigbe ehundɔ̀wo, kanŋsɛ, yikwimɛdɔ̀wo, mɛ ciwo abi le dɔmɛ nɔ alo mɛ ciwo dɔ̀lekwiwo ɖenɔ fun nɔ.

Lé woakpɔ ehunhwedoamɛ gbɔ do

De ehunhwedoamɛ dɔ̀wo pleŋ nu woatɛnŋ awa ŋɖe so doŋkɔ alo atɛnŋ ada o. Vɔ nɔ fer alo vitamine yí desugbɔ le ehun mɛ yí ecɛ dɔ ehun hwedo amɛɔ, woatɛnŋ akpɔ yɛ gbɔ doŋkɔ alo adɛ nɔ woɖukɔ ŋɖuɖu nywi ciwo mɛ yí ŋciwo yí gbɔgbɔ cɛwo le:

Fer. Wokpɔɛni le elan, ayu koɖo ɖafiɔn ciwo yí wa ɖaŋ do amamu mɛ. b Enumɛkuku ɖewo dasɛ mɔ ŋɖuɖuɖaɖa le gazeviwo mɛ dɔ yí fer sunɔgbɔ doji le ŋɖuɖuwo mɛ.

Acide folique. Wokpɔɛni le acikusɛnsɛnwo, ɖafiɔn ciwo yí wa ɖaŋ do amamu, ayu ci woyɔnɔ mɔ petit poids, kpaŋkwiwo, fromage, kpavi, aʒin koɖo klokloʒin mɛ. Wogbekpɔɛni le enu ciwo wosɔ jinuku wa ciwo mɛ vitamine sugbɔ le mɛ; ɖowo yí nyi kpɔnnɔ, eliku nuwo, makaloni, amɛ́ koɖo mɔlu.

Vitamine B-12. Wokpɔɛni le elan, ŋciwo wosɔ lɛɛ, eliku nuwo koɖo soja wa mɛ.

Vitamine C. Wokpɔɛni le gbodoŋci, madalinu, ŋci, vɛncikusɛnsɛn mɛ. Wogbekpɔɛni le besi, shu ci woyɔnɔ mɔ brocoli, yovogbo, ɖuba gbɛmu ci woyɔnɔ melon, pastèque koɖo frɛzi mɛ. Ŋɖuɖu ciwo mɛ vitamine C le kpenɔdo gbaza lɔ nu yí ewa ɖaŋ zannɔ fer lɔ.

Eju ɖekaɖeka koɖo yi ŋɖuɖuwo yɔ. Eyi taɖo le míwo gbɔɔ, tekpɔ ajeshi ŋɖuɖu ciwo mɛ yí enuvevi ciwo yí dranɔ hun do nɔ amɛ le keŋ aɖunɔ wo. Nɔ nyɔnu ènyiɔ, enu cɛwo le veviɖe nɔ ao lanmɛ; taŋtaŋ nɔ funɔ ènyi alo èjijiɛ mɔ yeafɔn fu. Nɔ èleleɛ bu nɔ ao lanmɛɔ, anyi èjejeɛ agbla mɔ ehun ŋgbevahwedo vifin lɔ o. c

a Mayo Clinic koɖo The Gale Encyclopedia of Nursing and Allied Health yí wokpɔ enyɔ ciwo wonu le nyɔci cɛ mɛ so ŋɖuɖu nu le. Nɔ èkpɔɛ mɔ ehun hwehweɛdo yeɔ, yi kpɔ doto ci yí mɔŋje edɔ̀ lɔ mɛ.

b Ŋgbesɔ fer alo ŋciwo mɛ fer le atɔ zanzan eoŋtɔ alo ana viowo nɔ denyi doto ɖe yí ŋwlin nɔ eo o. Ðo nɔ fer lɔ gbevawu gan ɖoɖuɔ, atɛnŋ ado dɔ ago yí agbehɛn dɔ̀ buwo vɛ.

c Gaɖewo mɛ nɔ ehun hwedo amɛɔ, dotowo donɔ hun nɔ amɛ keŋ asɔ kpɔ gbɔ. Ele ahan gan, Yehowa Kunuɖetɔwo dexɔnɔ gbe nɔ edɔ̀dadamɔnu cɛ o.—Edɔwawawo 15:28, 29.